Švédský stůl

Mariánské kantáty od skladatelů Georga Friedricha Händela a Giovanni Battisty Ferrandiniho společně se souborem Musica Antiqua Köln za řízení uměleckého vedoucího Reinharda Goebela natočila v roce 1994 švédská sopranistka Anne Sofie von Otter. Obě kantáty jsou mariánské, ale vznikly k různým příležitostem.

Usebrání je termín užívaný především v křesťanství a znamená posbírání, zkoncentrování mysli, soustředění, ztišení, obrácení pozornosti do sebe, do přítomnosti daného okamžiku. Tato chvíle zastavení se a vypnutí vnějšího shonu je momentem nasměrování pozornosti od vnějšího světa k sobě samému a k Bohu, který přebývá jednak kdesi v nekonečnu a jednak zároveň v nitru každého člověka. Každý, kdo opravdu prožívá hudbu, zná ty momenty, kdy se ho některá skladba či útržek melodie dotkne tak intenzivně, že má pocit, jako by se ho právě dotklo ono krásné věčné, po kterém v duši toužíme.  Právě takovou niternou hudbu od renesance až po 20. století nabídne další Švédský stůl.

V roce 2007 natočil vokální soubor Fraternitas Litteratorum CD Caesar vive! s hudbou rudolfinské Prahy, které záhy získalo francouzskou cenu „Choc“ prestižního hudebního časopisu Le Monde de la musique. CD bylo natočeno v kapli na zámku Brandýs nad Labem, který v současnosti patří mezi naše nejvýznamnější renesanční památky.  Album je věnováno hudbě na dvoře císaře Rudolfa II. 

V roce 1991 natočil francouzský violoncellista Christophe Coin a orchestr Academy of Ancient Music, řízený dirigentem a cembalistou Christopherem Hogwoodem nahrávku koncertů a sonát Antonia Vivaldiho. Koncerty přinášejí živost a barevnost většího obsazení, kontrastní sonáty jsou v tempu, zvuku i výrazu klidnější a vnášejí do nahrávky niternější prožitek.

Další díl pořadu Švédský stůl nabízí nahrávku Brittenovy skladby, která není ani operou, ani kantátou, ani oratoriem. Sám Britten – ve snaze vyhnout se nějakému zaškatulkování – své dílo nazval podobenstvím.

V roce 2009 nahrál soubor Cappella Coloniensis, specializující se na historicky poučenou interpretaci, významné klarinetové koncerty otce a syna Stamicových. 

Hudba francouzské renesance a Ensemble Clément Janequin. Další pořad je věnován veršům básníka Antoina de la Roche-Chandieu, které zhudebnil francouzský skladatel Paschal de I’Estocart. Obsah sbírky krátkých básní jednoznačně sděluje její název Osmiverší o marnosti světa. Snad každá epocha měla své deprese a melancholie a jistě je při tom velmi důležité, co bylo příčinou této beznaděje, zda věci podstatné či pomíjivé.

Jedním z důvodů, proč je Friedrich Gernsheim dnes méně známý, může být určitá historická křivda. Kvůli jeho židovskému původu byla v době nacismu jeho díla zakázána a veškeré zmínky o něm likvidovány. Po 2. světové válce se pak na jeho rehabilitaci poněkud zapomnělo, a tak je velmi dobře, že tento skladatel je opět připomínán. 

Další pořad Švédský stůl přináší nahrávku souboru Orchestra of the Age of Enlightenement, která byla natočena v roce 2000 a jmenuje se Italské barokní koncerty. Tento orchestr, jehož název v překladu znamená „Orchestr doby osvícenství“, byl založen roku 1986 v Londýně a záhy se vypracoval na jedno z předních světových těles v oboru autentické interpretace. Spolupracuje s vynikajícími dirigenty i sólisty, koncertuje po celém světě a nahrává velmi ceněné desky. Jedná se opravdu o špičku v daném oboru.

Legendární balet a jeho stěžejní scény v podání Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu s dirigentem Andrew Mogreliem.