Zanícený obhájce tradičních práv českého národa a bonviván bojující proti pokrytectví své doby. Tak vypadá slavný kutnohorský šlechtic a kronikář z přelomu 16. a 17. století Mikuláš Dačický z Heslova ve filmu Cech panen kutnohorských, v němž jej ztvárnil Zdeněk Štěpánek. Symbolem Mikulášovy údajné svobodomyslnosti se ve filmu stalo i kouření dýmky. Je ale reálné, že by tento legendární aristokrat kouřil doopravdy?

Jde o jeden z nejzáhadnějších, nejzmatenějších a bohužel asi také nejtragičtějších příběhů československé radiotelegrafie. Na jeho začátku byl zřejmě jen něčí hloupý žert a z něj odvozená fáma. Na konci ale jedna podivná vražda.

Na území dnešní Kalifornie se nachází zvláštní jeskyně, na jejímž stropu lze spatřit červeně namalovaný větrník a můru s velkýma očima. Tajemný obrazec zřejmě svědčí o tom, že dávní domorodci vyznávali rituál, při němž se potřebovali dostat do halucinogenního stavu – a věděli, jak si tento stav navodit.

Bylo páteční odpoledne 27. ledna 1922. Na severu USA najednou začalo padat tolik sněhu, jako by někdo protrhl oblohu. Sněžení neustalo po celou noc a ani po většinu následujícího dne. Tuny čerstvého sněhu začaly zatěžovat střechy budov, včetně narychlo postaveného kina Knickerbocker. Zatímco stovky diváků v jeho hledišti se zájmem sledovaly promítání němého filmu, střecha povolila…

Před 260 lety, v lednu roku 1765, vyrazilo pást na strmé svahy drsné francouzské venkovské provincie Gévaudan sedm dětí - pět chlapců a dvě dívky. Byl mezi nimi i 12letý Jacques Portefaix, jehož měla už brzy velebit celá Francie. Stal se totiž chlapcem, který se postavil hrůzné bestii z Gévaudanu – a tento střet nejen přežil, ale zachránil i své přátele.

V roce 2015 začal britské hlavní město děsit tajemný šílený zvířecí zabiják, po němž zejména na jihu Londýna zůstávaly zohavené kousky těl stovek domácích koček a koťat – a také králíků nebo lišek. Zděšení místní obyvatelé mu začali přezdívat Croydon Cat Killer, tedy zabiják koček z Croydonu, protože právě v tomto jižním londýnském městě řádil nejčastěji. Zvířecí pozůstatky naznačovaly, že se vyžívá v kuchání vnitřností a že zbytky koček schválně aranžuje poblíž škol a domovů.

Šestý leden je znám jako svátek Zjevení Páně a u nás jej připomínají zejména postavy „tří králů“, někdy také mágů či mudrců, kteří přicházejí, aby se novorozenému Ježíškovi poklonili a předali mu své dary – myrhu, kadidlo a zlato. Známe i jejich jména Kašpar, Melichar a Baltazar. Má ale tato legenda nějakou oporu v historické realitě?

V 50. letech minulého století se Břeclavsku v těsně předvánočním čase stala dvě velká železniční neštěstí. První se událo 21. prosince 1950, druhé 24. prosince 1953. O tři roky a o tři dny později. Jako by osud hrál nějakou podivnou a krutou hru.

Bude tomu právě sto let, co se na brněnském náměstí Svobody poprvé rozzářil velký vánoční strom. Ten den byla sobota 13. prosince roku 1924 a ten strom, 19 metrů vysoká a 68 let stará jedle, představoval, aniž by to kdo věděl, počátek nové brněnské, české a československé tradice vánočního stromu republiky. 

Kostel svatého Vojtěcha ve Vejprnicích na Plzeňsku oslavil na jaře roku 2022 už třísté výročí poklepání na svůj základní kámen. Na podzim roku 1890 se stal dějištěm tajemného úkazu, který prý pozorovali všichni vejprničtí občané. Včetně tak důvěryhodného svědka, jako byl tehdejší farář, páter Martin Pachl.