O víkendu na Václavském náměstí v Praze se na demonstraci pořádanou odbory sešlo několik tisíc lidí. Pořadatelé přitom původně avizovali, že by měly dorazit desítky tisíc účastníků. Předmětem protestu se stala současná vládní koalice, vysoká inflace, zdražování energií i potravin. Protestující taky žádali ukončení poklesu reálných mezd. Jak je veřejnost nakloněna protestům v porovnání s předchozími roky? A lze protestovat proti vládě i bez vlivu dezinformací?

Na prvním summitu Evropského politického společenství se sešli státníci ze zemí EU, ale i z řad žadatelů o vstup a dalších evropských států. Celkem se tak sešli zástupci 44 zemí. Tématem byla energetická krize, vysoká inflace či evropská bezpečnost. Projednávala se také další pomoc Ukrajině. Rusko ani Bělorusko nebylo kvůli současnému stavu na seznamu pozvaných. Druhý den se na Hradě bude odehrávat neformální schůzka Evropské rady.

První setkání lídrů 44 zemí Evropského politického společenství se ode dneška koná v Praze. Ta jako metropole v současnosti předsednické země Evropské unie hostí všech 27 členů EU, pozvání dostalo ale i 17 neunijních zemí včetně Ukrajiny, Turecka, Velké Británie nebo Ázerbájdžánu. Pozváno nebylo jen Rusko a Bělorusko, dánská premiérka se kvůli složité vnitropolitické situaci připojí až k zítřejším jednáním.

Koalice Spolu nepošle do volby prezidenta vlastního kandidáta. Podle premiéra Petra Fialy koalice nechce dále rozmělňovat hlasy voličů. Koalice místo toho doporučila tři uchazeče, abecedně senátora Pavla Fischera, ekonomku Danuši Nerudovou a generála ve výslužbě Petra Pavla. Budou se však voliči při výběru prezidenta řídit tím, co jim strany doporučí?

Česko má podle sdělení ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) dostatek plynu na následující zimu. Jak ministr také uvedl, aktuálně je v zásobnících přes tři miliardy metrů krychlových plynu, což stačí k tomu, aby ČR situaci zvládla. Šéf resortu zároveň připomněl, že k nám v současnosti proudí plyn z Norska a co se zkapalněného plynu týče, ten máme hlavně z Belgie a Nizozemska.

Rusko v rozporu s mezinárodním právem připojilo čtyři ukrajinské oblasti. Ukrajinští obránci mezitím hlásí postup na východě i na jihu. Po osvobození města Lyman v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny se ukrajinské jednotky probíjejí dál směrem na východ. Dalším cílem jsou velká města v Luhanské oblasti – Severodoněck a Lysyčansk. Jaká je situace na frontě po ruské anexi? Jakou další pomoc Ukrajině chystá Západ a jaká je atmosféra v Rusku, kde pokračuje mobilizace?

Na mimořádném zasedání unijní ministři pro energetiku rozhodují o podobě energetického balíčku, který by měl regulovat vysoké ceny energií. Jednání se zaměří na zavedení povinných úspor elektřiny ve státech EU, ale taky na odebrání části příliš vysokých zisků energetických společností. Vzhledem k současnému českému předsednictví jednání povede ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Jak vypadají konkrétní návrhy? A jaké metody regulace členské státy upřednostní?

Po referendech na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny požádali jejich proruští zástupci o připojení k Rusku. Z Luhanské lidové republiky a Záporožské a Chersonské oblasti utíkají přes poslední ruská kontrolní stanoviště Ukrajinci, kteří by nyní mohli být nuceni bojovat v ruské armádě. Jak by probíhala mobilizace na anektovaných územích? A jak chce Rusko zorganizovat anexi nových území?

Vláda schválila návrh státního rozpočtu, který nově počítá s deficitem 295 miliard korun. Původně měl být schodek o 20 miliard nižší, po schválení dodatečných výdajů na zastropování cen energií byl však navýšen. Jaké jsou předpokládané výdaje a příjmy pro příští rok? A jak nový návrh státního rozpočtu reaguje na dlouhodobě se zadlužující státní finance?

Komunální volby skončily a hlasy jsou sečtené. Začala povolební jednání a v některých městech se už dokonce tvoří nové koalice, které jsou často překvapivé pro celostátní vedení jednotlivých stran. Co z počtu sečtených hlasů vyčetli datoví novináři? Jaký typ kampaně měl největší úspěch a co čeká senátory, kteří se dostali do druhého kola?