Trendy v udržitelnosti

Zákazníci v průzkumech vyzdvihují ekologii, u regálu ale stále vítězí cena, vzhled a pohodlí. Právě tahle mezera mezi hodnotami a realitou je podle lidí z praxe největší brzdou změny, kterou nevyřeší moralizování, ale jen funkční produkty se špičkovým designem.

„Pokud je věc navržená chytře a lidem se líbí, získají k ní vztah a používají ji déle,“ říká Lenka Novotná, majitelka společnosti Plastia, v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší projekt [ta] Udržitelnost spolu s e15. Spolu s Janem Smrčkou z organizace TEREZA se shodují, že skutečná změna vyžaduje propojení dvou světů: škol, které učí kritickému myšlení, a byznysu, který nabídne produkty, jež lidé chtějí používat dobrovolně.

Udržitelnost ve firmách dávno není jen o reportování uhlíkové stopy nebo třídění odpadu. Skutečným těžištěm se stává člověk, protože bez dlouhodobé psychické pohody zaměstnanců nemůže být udržitelný ani samotný byznys.

„Lídři se učí, že hasit vyhoření je drahé a neefektivní. Budoucnost patří prevenci,“ říká Simona Zábržová, CEO a zakladatelka Soulmio, v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší projekt [ta] Udržitelnost spolu s E15. Podle ní je vnímání duševního zdraví jako „měkkého“ tématu přežitkem. V éře tlaku a nástupu AI se z mentální odolnosti stává strategický pilíř úspěšného podnikání.

Muži v Česku berou podle Eurostatu v průměru o 18,5 procenta vyšší mzdy než ženy. „Toto číslo však není zcela vypovídající, protože vychází z průměru všech profesí a pozic pro každé pohlaví,“ říká Tomáš Trtek z EY v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší projekt [ta] Udržitelnost spolu s E15.

Relevantnější je podle něj srovnání odměň na stejných pozicích, kdy je rozdíl mezi pohlavími asi deset procent. Posun k větší rovnosti by mělo přinést zavedení práv a povinností vyplývajících ze směrnice EU o transparentnosti odměňování do českého právního řádu. To je ale jen začátek dlouhé cesty, soudí Kateřina Suchanová z advokátní kanceláře EY Law.

Každý náš nákup za sebou táhne neviditelnou stopu, která ničí pralesy a vyčerpává vodu tisíce kilometrů daleko. Expertní zpráva OSN GEO-7 proto varuje, že drobné krůčky k záchraně planety už bez hluboké systémové změny nestačí.

„Můžete se urecyklovat k smrti, ale bez změny energetiky to nic nevyřeší,“ říká Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovi v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší projekt [ta] Udržitelnost spolu s E15. Spolu s Vojtěchem Koteckým přibližují důležité závěry dokumentu a vysvětlují, proč nás nečinnost brzy vyjde dráž než transformace i jak začít planetu spravovat jako jeden nedělitelný celek.

Česko podle strategických dokumentů směřuje k tomu, že se stane z vývozce dovozcem elektřiny. Sází přitom na otevřenost a propojenost evropského trhu.

„Spoléhání se na systém významného dovozu elektřiny je riskantní jak z hlediska bezpečnostního, tak čistě energetického,“ říká Tomáš Sequens z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší projekt [ta] Udržitelnost spolu s E15. Stále podle něj platí energetické trilema. Z něj se nyní se klade důraz hlavně na to, že energie má být udržitelná, ale trochu se zapomíná, že má být také bezpečná a dostupná.

Stín stromu v parném dni nebo schopnost krajiny zadržet vodu už nejsou jen pěknými doplňky měst – jsou dnes stejně zásadní jako silnice nebo datové sítě. S klimatickou odolností obcím i firmám pomáhá organizace CI2, jejíž ředitel Petr Pavelčík byl hostem podcastu Trendy v udržitelnosti vznikajícího ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost. Zatímco byznys v měření uhlíkové stopy objevuje nečekanou konkurenční výhodu, samosprávy řeší jiný problém: jak dostat strategie z plánů do reality.

„Skutečná odolnost začíná v momentě, kdy starosta vyjde ven a podívá se na obec jinýma očima – tam, kde lidem v horku chybí stín, začíná práce, kterou žádný papír nenahradí,“ říká Pavelčík.

Doba, kdy kliniky plnila přání diktovaná filtry sociálních sítí, pomalu končí. V estetické medicíně střídá honbu za umělou dokonalostí udržitelné fungování ve vlastním těle. „Ideální je, když člověk o zákroku přemýšlí minimálně rok. Impulzivní rozhodnutí jsou v chirurgii vždy rizikem,“ říká Vanesa Lovětínská z ABClinic Art & Beauty v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost.

Podle ní skutečné umění lékaře nespočívá jen v precizním skalpelu, ale v odvaze říct „ne“ virtuálním iluzím z Instagramu. Obor se dnes vrací k přirozenosti a šetrnější metodám, jako je lipofilling vlastním tukem namísto implantátů. Ačkoliv ekologie na sálech stále naráží na bariéru přísných hygienických standardů, udržitelnost se propisuje do ekonomiky provozu a především do uvažování pacientů.

Jak jíst co nejlépe a zároveň udržitelně? Ředitelka vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti Edenred Aneta Martišková zdůrazňuje, že vlna zdražování v posledních letech vedla k přesunu zájmu od vyváženosti jídel k ekonomickým aspektům.

„Dnes je pro strávníky na prvním místě cena,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost.

Zájem o revitalizaci brownfieldů je alespoň ve verbální rovině prioritou tuzemské politické reprezentace bez ohledu na stranickou příslušnost. V praxi to ale vázne, což dobře ilustruje chybějící legislativa. Podle associate partnera advokátní kanceláře PRK Partners Roberta Reisse však zájem o tento typ aktiv rapidně roste, a to zásluhou Evropské unie.

„Je to výsledek tlaku EU na ozeleňování a s tím souvisejícími dotacemi a možnostmi financování,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost.

S rychlou digitalizací byznysu přibývá také regulací, které musí firmy dodržovat. Stále větší roli proto hraje práce s daty, jejich evidence a jasně nastavené procesy compliance. Právě v této oblasti ale mnoho organizací naráží na zásadní slabiny, upozorňuje zakladatel společnosti regfor Jindřich Kalíšek. Ty se naplno ukazují například ve chvíli, kdy firmy začnou zavádět nástroje umělé inteligence.

„To potom nasadíte supermotor do auta, které má špatný podvozek a někdy ani nemá kola,“ říká Kalíšek v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší projekt [ta] Udržitelnost spolu s E15.