Každý člověk je denně neustále vystavován konfliktům mezi aktivitami chci a měl bych. Přičemž podlehnutí aktivitám chci přináší dlouhodobě spíše negativní efekty, oproti možným benefitům plynoucím z aktivit měl bych. Bohužel se ukazuje, že dlouhodobě preferujeme spíše aktivity chci, než měl bych a to si vybírá daň nejen na zdraví a kondici, ale i na úrovni společenské, ekonomické, profesní a dalších.

Dnes se budeme bavit o studii Eriky L. Kirgion a kolektivu, ve které se pokusili edukovat účastníky výzkumu tak, aby došlo k vzájemnému propojení aktivit chci a měl bych tak, aby v budoucnu docházelo k nevědomé preferenci měl bych aktivit takovým způsobem, aby zároveň byla tato změna trvalá a udržitelná i po ukončení výzkumu. Druhou část výzkumu potom zaměřili na sledování, které mělo potvrdit, zda další benefit, v tomto případě poskytnutí audioknihy zdarma, povede ke zvýšení intenzity cvičení či nikoli a to za pomoci techniky známé pod názvem „temptation bundling,“ což se dá volně přeložit jako „svazování pokušení.“ Seznámíme Vás s průběhem, výsledky i limitacemi této studie, stejně jako s návrhy jakým směrem vést další výzkum na dané téma.

V tomto podcastu je představena studie Armina Falka a Johannese Harmla, která se soustředí  na genderové rozdíly v ekonomickém rozhodování. Výzkum se zabývá se tím, zda ženy a muži  mají jiné preference například v otázkách investic, vzdělání či zaměstnání. Dále se snaží  odhalit, zda úroveň ekologické vyspělosti a genderové rovnoprávnosti dané země má vliv na  rozdíly v rozhodování žen a mužů v těchto ekonomických otázkách. Podcast obsahuje  představení obou autorů studie a zkoumané problematiky. Dále popisuje dvě hypotézy, kteří  autoři výzkumu formulovali a jejich odůvodnění, metodologii výzkumu a postup při sběru dat.  V závěru jsou uvedeny výsledky studie a případné limitace výzkumu.

Zpracovaly Dominika Gerstnerová, Barbora Štěpánová, Andrea Laštovičková a Liliana Jurečková.

Podcast namluvily: Andrea Laštovičková a Liliana Jurečková

Autoři poukazují na problém ve výzkumné veřejnosti, o kterém se nemluví. Nebo nechce mluvit? Jedná se o problémy spjaty s replikacemi již hotových studií. Ukazuje se totiž, že příliš časté replikace vedou k dezinterpretaci výsledků a vyvrácení původních výsledků. Tato vyvrácení jsou však mylná, protože při replikaci studie došlo k zásadním pochybením – ať už v metodice výzkumu, designu studie či podvědomým motivacím replikačního pracovníka.

Snaha získání pozornosti od kolegů, vlivu v oboru a samozřejmě publikování v prestižních vědeckých časopisech vede výzkumníky k překotnému zveřejňování replikačních studií, které výsledkům původní studie odporují. To se děje na úkor skutečného poznání, které by mělo být ultimátním cílem jakéhokoli výzkumu. Stačilo by přitom potlačit vlastní ego a zamyslet se, co skutečně chceme zjistit. Replikační autoři by pak mohli oslovit autory původní studie a vypracovat plán analýzy nebo diskutovat odlišnosti společně. Skromnější, avšak o to zvídavější přístup k výzkumu by mohl vést ke kolektivnímu poznání, ve kterém vyhrávají všichni.

Tématem našeho prvního podcastu je morální přetváření argumentu, nebo li morální rámcování. Zahrnuje vypracování přesvědčivých argumentů, které se odvolávají na morální hodnoty cílů, ale argumentují ve prospěch něčeho, co by obvykle oponovaly. Autoři studie o  morálním přetváření argumentů Jan Gerrit Voelkel a Matthew Feinberger se zaměřili na  americkou kampaň z roku 2016. Náš podcast se věnuje k výsledku jejich zkoumání.  Odlehčenou formou se podcast snaží posluchači přiblížit tuto problematiku. Na konec se  zároveň snaží moderátoři posluchače přimět přemýšlet, zda by šla studie aplikovat i na něco  jiného než na specifické americké volby.

Tento díl podcastu se zabývá volební účast, z něhož vyplývá samotný název tohoto dílu Jak (ne)může jazyk ovlivnit volební  účast. Tento podcast je věnován článku předních vědců Yaleovy univerzity z oblasti behavioral  psychology a behavioral science, Alana Gerbera, Gregoryho Hubera a Alberta Fanga, jejichž  snahou bylo zjistit, pomocí terénního experimentu, dopad jazykových intervencí na skupiny  respondentů, a to u příležitosti voleb ve třech státech a jednom městě Spojených států amerických v roce 2015. V úvodu našeho podcastu se věnujeme krátkému představení autorů  studie a teorii terénního experimentu, následně je obsah zaměřen na design, analýzu, konečné  výsledky i limitace výzkumu, v neposlední řadě jsme také neopomněli zmínit dvě studie, jež předcházely výzkumu vlivu lingvistických intervencí na volební účast.

Dle ekonomů se lidé chovají podle tzv. axiomu sobeckosti – tedy, že dělají vše proto, aby maximalizovali své hmotné zisky a zároveň předpokládají, že ostatní se budou chovat stejným způsobem. V přechozích výzkumech byl tento předpoklad porušen, vzorek byl však ve většině případů složen z vysokoškolských studentů a výsledky výzkumů byly velmi obdobné. Odchylka od takových výsledků byla pozorována při zkoumáni amazonského kmene Machiguenga. Autoři se proto rozhodli zkoumat 15 malých uzavřených společenství a zjistit, zda jejich chování ovlivňují spíše individuální atributy jako je věk, pohlaví nebo vzdělání, anebo spíše atributy skupiny, ve které jedinec žije. Za tímto účelem byly v kmenech provedeny experimentální hry Ultimatum Game, Dictator game a Public Goods Game. Pouze hra Ultimatum Game byla provedena ve všech skupinách, a proto se autoři zaměřují hlavně na ní. Autoři zjistili, že axiom sobeckosti byl porušen napříč všemi skupinami a zároveň byla mezi jednotlivými skupinami odhalená značná variance. Ukázalo se, že individuální faktory, vyjma skupinové příslušnosti, rozdílné chování mezi skupinami konzistentně nevysvětlují. Výrazná část rozdílů mezi skupinami byla způsobena odlišnou mírou tržní integrace a mírou lokální kooperace. Výsledky her zároveň často reflektovali vzorce interakce v běžném životě.