První pořad volně navazuje na díl z první série věnovaný osudům mága Arvéda Smíchovského, který se dal do služeb nacistů. Jan Kefer byl v jistém smyslu jeho opakem. Oba se znali z magické společnosti Universalia a před válkou spolupracovali na jejích aktivitách. Kefer se ale zapojil do protinacistického odboje, a pokusil se dokonce o zničení Adolfa Hitlera magickými prostředky během dvou rituálů v brdských lesích. Byl zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře. Věřil, že se proti němu obrátila magická energie, protože obřad, který konal proti Hitlerovi, byl nevhodně přerušen jiným jeho účastníkem. Další snímek problematizuje známou dějepisnou poučku o vyvraždění rodu Slavníkovců vládnoucími Přemyslovci. Objasňuje nedoloženost této historické hypotézy, seznamuje s rodem Slavníkovců a jeho nejslavnějším představitelem, svatým Vojtěchem, zabývá se také otázkou památné válečné korouhve, tzv. zázračného praporce Slavníkovců, a rekonstruuje, kdo a proč dávné Slavníkovce skutečně zlikvidoval.

 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

První pořad volně navazuje na díl z první série věnovaný osudům mága Arvéda Smíchovského, který se dal do služeb nacistů. Jan Kefer byl v jistém smyslu jeho opakem. Oba se znali z magické společnosti Universalia a před válkou spolupracovali na jejích aktivitách. Kefer se ale zapojil do protinacistického odboje, a pokusil se dokonce o zničení Adolfa Hitlera magickými prostředky během dvou rituálů v brdských lesích. Byl zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře. Věřil, že se proti němu obrátila magická energie, protože obřad, který konal proti Hitlerovi, byl nevhodně přerušen jiným jeho účastníkem. Další snímek problematizuje známou dějepisnou poučku o vyvraždění rodu Slavníkovců vládnoucími Přemyslovci. Objasňuje nedoloženost této historické hypotézy, seznamuje s rodem Slavníkovců a jeho nejslavnějším představitelem, svatým Vojtěchem, zabývá se také otázkou památné válečné korouhve, tzv. zázračného praporce Slavníkovců, a rekonstruuje, kdo a proč dávné Slavníkovce skutečně zlikvidoval.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

V létě pokračujeme diváckým hitem – druhou sérií původního českého seriálu Utajené příběhy českých dějin II. Jednotlivé epizody přinesou pohled na zajímavé historické události českých dějin. Každý z osmi dílů je věnován jednomu konkrétnímu příběhu, pro který se v učebnicích dějepisu nenachází místo. Těšit se diváci mohou např. na praotce Čecha, Emmu Destinovou, vyvraždění Slavníkovců, štěchovický poklad, magii proti Hitlerovi a další fascinující české historické příběhy. Režisérský tandem zůstává ve složení Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková, doplňuje je historik a průvodce pořadem, Petr Bahník. První díl je věnován známé otázce možné obrany Československa v roce 1938 i událostem z jara 1939, kdy se posádka Czajankových kasáren v Místku, dnešním Frýdku-Místku na Ostravsku, odmítla vzdát a zahájila zoufalou obranu proti německé okupaci. Zvažuje také různé hypotézy a protikladné názory historiků a vojenských odborníků na možnosti pomnichovské obrany. Zároveň mapuje úsilí všech vojenských a politických činitelů, kteří nerezignovali a vedli do poslední chvíle zdánlivě marný odpor (vojáci na Podkarpatsku, aktivity Štefana Osuského v Paříži, Mašín, Balabán, Morávek a vznik organizace Obrana národa). Druhý díl se věnuje některým dosud ne zcela objasněným případům smrti v dynastii, která v českých zemích vládla více než 300 let. Sleduje kauzy ze starší historie (osud šíleného syna Rudolfa II. – Julia Cézara, který v Českém Krumlově spáchal sérii násilností a vražd) i historie „nedávné“ – tajemná sebevražda korunního prince Rudolfa v roce 1889, zavraždění císařovny Sissi v Ženevě i nejasné pozadí sarajevského atentátu na Ferdinanda d´Este roku 1914, který vedl k první světové válce.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

V létě pokračujeme diváckým hitem – druhou sérií původního českého seriálu Utajené příběhy českých dějin II. Jednotlivé epizody přinesou pohled na zajímavé historické události českých dějin. Každý z osmi dílů je věnován jednomu konkrétnímu příběhu, pro který se v učebnicích dějepisu nenachází místo. Těšit se diváci mohou např. na praotce Čecha, Emmu Destinovou, vyvraždění Slavníkovců, štěchovický poklad, magii proti Hitlerovi a další fascinující české historické příběhy. Režisérský tandem zůstává ve složení Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková, doplňuje je historik a průvodce pořadem, Petr Bahník. První díl je věnován známé otázce možné obrany Československa v roce 1938 i událostem z jara 1939, kdy se posádka Czajankových kasáren v Místku, dnešním Frýdku-Místku na Ostravsku, odmítla vzdát a zahájila zoufalou obranu proti německé okupaci. Zvažuje také různé hypotézy a protikladné názory historiků a vojenských odborníků na možnosti pomnichovské obrany. Zároveň mapuje úsilí všech vojenských a politických činitelů, kteří nerezignovali a vedli do poslední chvíle zdánlivě marný odpor (vojáci na Podkarpatsku, aktivity Štefana Osuského v Paříži, Mašín, Balabán, Morávek a vznik organizace Obrana národa). Druhý díl se věnuje některým dosud ne zcela objasněným případům smrti v dynastii, která v českých zemích vládla více než 300 let. Sleduje kauzy ze starší historie (osud šíleného syna Rudolfa II. – Julia Cézara, který v Českém Krumlově spáchal sérii násilností a vražd) i historie „nedávné“ – tajemná sebevražda korunního prince Rudolfa v roce 1889, zavraždění císařovny Sissi v Ženevě i nejasné pozadí sarajevského atentátu na Ferdinanda d´Este roku 1914, který vedl k první světové válce.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Syn prezidenta Masaryka, exilový a poválečný československý ministr zahraničí Jan Masaryk, si za svého života dokázal neformálním chováním získat značné sympatie veřejnosti. Tím bolestněji byla pociťována zpráva o jeho tragickém skonu pádem z okna a prakticky okamžitě se vynořily pověsti o pádu nedobrovolném. Seznámíme se s životní dráhou „prezidentova syna“, s jeho mimořádnými schopnostmi, ale i nesčetnými aférami a slabostmi – i s ponurou hrozbou zděděných dispozic k duševní chorobě. Podrobněji se pořad zabývá Masarykovým působením v exilu a vývojem tehdejší čs. zahraniční politiky, otázce závislosti poválečného směřování na Stalinových přáních i o úvahách J. Masaryka o odchodu z diplomacie, v čemž někteří vidí náznaky úvah o sebevraždě. Na druhé straně, řada podrobností verzi o sebevraždě nenasvědčuje (pyžamo, omítka za nehty atd.). Chtěl snad J. Masaryk otevřeněji vystoupit proti vznikající komunistické diktatuře, které některými svými postoji dosud pomáhal? Nebo ji hodlal po únorovém převratu ještě silněji podpořit? A pokud byl zavražděn, kdo jej zavraždil? Kdy a kde? A jaké budou další kauzy 50. let? A obsahem závěrečného dílu této série jsou úvahy nad možností, že události Mnichova 1938 byly rozhodnuty a možná i naplánovány dávno předem, již v souvislosti s konferencí v Locarnu v roce 1925. Nejprve jsou vylíčeny okolnosti vzniku ČSR a formování její zahraniční politiky, včetně kuriózní zmínky o vyznamenání Mussoliniho Řádem bílého lva, vysvětlení anglo-francouzského soupeření ve střední Evropě a Benešovy mylné sázky na Francii. Špatná orientace se stala zřejmou na locarnské konferenci, kde Německo garantovalo východní hranice Francie, nikoli však hranice malých, s Francií spřátelených států (ČSR, Polska). Beneš locarnský debakl své politiky nikdy nepřiznal, vazby na francouzské mocenské kruhy udržoval nadále až do hořkého konce. Pak následuje popis nového vzestupu Německa a prohlubující se beznadějnost postavení ČSR. Nakonec vyvstanou otázky, proč některé německé dokumenty, včetně mnichovské dohody samotné, vyznívají, jako by navazovaly na nějaká starší, ČSR akceptovaná ujednání. Existovala snad taková? A neměli bychom i o nich vědět pravdu?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Syn prezidenta Masaryka, exilový a poválečný československý ministr zahraničí Jan Masaryk, si za svého života dokázal neformálním chováním získat značné sympatie veřejnosti. Tím bolestněji byla pociťována zpráva o jeho tragickém skonu pádem z okna a prakticky okamžitě se vynořily pověsti o pádu nedobrovolném. Seznámíme se s životní dráhou „prezidentova syna“, s jeho mimořádnými schopnostmi, ale i nesčetnými aférami a slabostmi – i s ponurou hrozbou zděděných dispozic k duševní chorobě. Podrobněji se pořad zabývá Masarykovým působením v exilu a vývojem tehdejší čs. zahraniční politiky, otázce závislosti poválečného směřování na Stalinových přáních i o úvahách J. Masaryka o odchodu z diplomacie, v čemž někteří vidí náznaky úvah o sebevraždě. Na druhé straně, řada podrobností verzi o sebevraždě nenasvědčuje (pyžamo, omítka za nehty atd.). Chtěl snad J. Masaryk otevřeněji vystoupit proti vznikající komunistické diktatuře, které některými svými postoji dosud pomáhal? Nebo ji hodlal po únorovém převratu ještě silněji podpořit? A pokud byl zavražděn, kdo jej zavraždil? Kdy a kde? A jaké budou další kauzy 50. let? A obsahem závěrečného dílu této série jsou úvahy nad možností, že události Mnichova 1938 byly rozhodnuty a možná i naplánovány dávno předem, již v souvislosti s konferencí v Locarnu v roce 1925. Nejprve jsou vylíčeny okolnosti vzniku ČSR a formování její zahraniční politiky, včetně kuriózní zmínky o vyznamenání Mussoliniho Řádem bílého lva, vysvětlení anglo-francouzského soupeření ve střední Evropě a Benešovy mylné sázky na Francii. Špatná orientace se stala zřejmou na locarnské konferenci, kde Německo garantovalo východní hranice Francie, nikoli však hranice malých, s Francií spřátelených států (ČSR, Polska). Beneš locarnský debakl své politiky nikdy nepřiznal, vazby na francouzské mocenské kruhy udržoval nadále až do hořkého konce. Pak následuje popis nového vzestupu Německa a prohlubující se beznadějnost postavení ČSR. Nakonec vyvstanou otázky, proč některé německé dokumenty, včetně mnichovské dohody samotné, vyznívají, jako by navazovaly na nějaká starší, ČSR akceptovaná ujednání. Existovala snad taková? A neměli bychom i o nich vědět pravdu?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Toto pokračování seriálu je věnováno známé události našich moderních dějin – atentátu na Heydricha a skupině Antropoid. Nastíníme nejasné okolnosti atentátu samého, v jejichž popisu se jednotliví autoři rozcházejí: počet atentátníků přítomných na místě, průběh atentátu, proč Gabčík nestřílel, průběh útěku. Dále následují otazníky kolem Heydrichovy hospitalizace a nejasné příčiny jeho smrti: dohady o záměrné otravě, a to buď lékaři, nebo bombou použitou parašutisty. Objeví se nedávno nalezená pitevní zpráva, která byla považována za ztracenou. Pořad se věnuje také dohadům o motivech a pozadí atentátu: činovníci zahraničního odboje nedávají jasnou odpověď, odkud vyšla iniciativa k akci a kdo k ní dal vlastně příkaz – prezident Beneš, plukovník Moravec, Britové? Mezi motivy se objevují dohady o možné potřebě krýt Heydrichem prý odhalené kontakty šéfa německé kontrarozvědky Canarise s britskou tajnou službou. Nejasné příčiny Heydrichova úmrtí daly vzniknout legendám, konkrétně pověsti o prokletí skrze znesvěcení svatováclavské koruny. Heydrich ji prý vložil na hlavu sobě a svému staršímu synovi Klausovi, který byl sražen nákladním autem. Navazující pořad přináší neobvyklý pohled na osobnosti Cyrila a Metoděje ve vztahu k motivu svatého grálu. Nejprve podává jejich „čítankový“ obraz, postupně prohlubovaný podrobnostmi z legend – zejména těmi, které je spojují se starokřesťanskými relikviemi a památkami. Potom je nastolena otázka možné souvislosti s grálem. Můstkem je výklad detailů maleb ve znojemské rotundě. Následuje seznámení s grálskou tematikou. Při tom bude uvedena charakteristika grálu a konstatování, že o hmotné přítomnosti v konkrétní pozemské pokladnici se explicitně zmiňuje jediný historický literární pramen, životopis sv. Cyrila. Jedná se o epizodu z jeho života, která informuje, že před tím, než bratři zahájili misii na Velké Moravě, působil Cyril při chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli, v jehož pokladu byla chována kamenná nádoba vyrobená za časů krále Šalamouna v Palestině, na níž byl vyryt nesrozumitelný nápis. Cyril nápis přeložil a rozluštil v něm obsaženou šifru a z překladu jasně vyplynulo, že jde o kalich poslední večeře, tedy sv. grál. Je to nejstarší písemná zmínka o grálu vůbec a dokazuje, že byl v devátém století chován v Konstantinopoli. Co bylo s grálem později? Nemohli jej bratři odvést na Moravu, podobně jako tam při misii odvezli ostatky sv. Klimenta?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Toto pokračování seriálu je věnováno známé události našich moderních dějin – atentátu na Heydricha a skupině Antropoid. Nastíníme nejasné okolnosti atentátu samého, v jejichž popisu se jednotliví autoři rozcházejí: počet atentátníků přítomných na místě, průběh atentátu, proč Gabčík nestřílel, průběh útěku. Dále následují otazníky kolem Heydrichovy hospitalizace a nejasné příčiny jeho smrti: dohady o záměrné otravě, a to buď lékaři, nebo bombou použitou parašutisty. Objeví se nedávno nalezená pitevní zpráva, která byla považována za ztracenou. Pořad se věnuje také dohadům o motivech a pozadí atentátu: činovníci zahraničního odboje nedávají jasnou odpověď, odkud vyšla iniciativa k akci a kdo k ní dal vlastně příkaz – prezident Beneš, plukovník Moravec, Britové? Mezi motivy se objevují dohady o možné potřebě krýt Heydrichem prý odhalené kontakty šéfa německé kontrarozvědky Canarise s britskou tajnou službou. Nejasné příčiny Heydrichova úmrtí daly vzniknout legendám, konkrétně pověsti o prokletí skrze znesvěcení svatováclavské koruny. Heydrich ji prý vložil na hlavu sobě a svému staršímu synovi Klausovi, který byl sražen nákladním autem. Navazující pořad přináší neobvyklý pohled na osobnosti Cyrila a Metoděje ve vztahu k motivu svatého grálu. Nejprve podává jejich „čítankový“ obraz, postupně prohlubovaný podrobnostmi z legend – zejména těmi, které je spojují se starokřesťanskými relikviemi a památkami. Potom je nastolena otázka možné souvislosti s grálem. Můstkem je výklad detailů maleb ve znojemské rotundě. Následuje seznámení s grálskou tematikou. Při tom bude uvedena charakteristika grálu a konstatování, že o hmotné přítomnosti v konkrétní pozemské pokladnici se explicitně zmiňuje jediný historický literární pramen, životopis sv. Cyrila. Jedná se o epizodu z jeho života, která informuje, že před tím, než bratři zahájili misii na Velké Moravě, působil Cyril při chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli, v jehož pokladu byla chována kamenná nádoba vyrobená za časů krále Šalamouna v Palestině, na níž byl vyryt nesrozumitelný nápis. Cyril nápis přeložil a rozluštil v něm obsaženou šifru a z překladu jasně vyplynulo, že jde o kalich poslední večeře, tedy sv. grál. Je to nejstarší písemná zmínka o grálu vůbec a dokazuje, že byl v devátém století chován v Konstantinopoli. Co bylo s grálem později? Nemohli jej bratři odvést na Moravu, podobně jako tam při misii odvezli ostatky sv. Klimenta?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tento díl se věnuje osobnosti okultisty a kontroverzního intelektuála Jiřího Arvéda Smíchovského, jehož služeb za druhé světové války využívalo pražské gestapo. Nejprve se diváci seznámí s původem, zázemím a charakteristikou Smíchovského a také s kvetoucí esoterickou scénou v tehdejším Československu. Pak následuje líčení změny atmosféry v souvislosti s nástupem nacismu a okupací českých zemí, dále zmínky o esotericích zapojených do protinacistického odboje a popis politického a okultního vývoje Smíchovského směrem k černé magii. Potom se dozvíme o působení Smíchovského ve službách gestapa, zejména jako rešeršéra hebrejských mystických spisů, ale také jako informátora o esoterní scéně. Následuje líčení konce války a Smíchovského zatčení. Poslední část pořadu bude věnována Smíchovského podivné smrti, spojené se zčernáním obličeje, jak na ni vzpomínal její svědek, tehdejší Smíchovského spoluvězeň, dominikánský kněz A. Zemek. Dále se podíváme na historický, symbolický, okultní a psychologický význam tří klasických pohádkových námětů: O Smolíčkovi, O rytíři, který bojoval s drakem, a O Popelce. Na příkladech těchto tří všeobecně známých pohádkových látek ukážeme různé kulturní a náboženské vlivy, které se podílely na vzniku a podobě jednotlivých námětů a motivů. Hosté seznamují diváky s problematikou žánru klasických pohádek obecně a s jeho zákonitostmi, s křesťanskou i alchymistickou symbolikou, jež se v pohádkách odráží, historickými vzory, jimiž se některé pohádkové syžety inspirovaly, a s přítomností archetypálních postav a dějů, jak je rozpoznává hlubinná psychologie C. G. Junga. Poselstvím je sdělení, že ačkoli se pohádky odehrávají v neskutečných reáliích, vypráví o skutečných mravních principech a vzorcích lidského jednání.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tento díl se věnuje osobnosti okultisty a kontroverzního intelektuála Jiřího Arvéda Smíchovského, jehož služeb za druhé světové války využívalo pražské gestapo. Nejprve se diváci seznámí s původem, zázemím a charakteristikou Smíchovského a také s kvetoucí esoterickou scénou v tehdejším Československu. Pak následuje líčení změny atmosféry v souvislosti s nástupem nacismu a okupací českých zemí, dále zmínky o esotericích zapojených do protinacistického odboje a popis politického a okultního vývoje Smíchovského směrem k černé magii. Potom se dozvíme o působení Smíchovského ve službách gestapa, zejména jako rešeršéra hebrejských mystických spisů, ale také jako informátora o esoterní scéně. Následuje líčení konce války a Smíchovského zatčení. Poslední část pořadu bude věnována Smíchovského podivné smrti, spojené se zčernáním obličeje, jak na ni vzpomínal její svědek, tehdejší Smíchovského spoluvězeň, dominikánský kněz A. Zemek. Dále se podíváme na historický, symbolický, okultní a psychologický význam tří klasických pohádkových námětů: O Smolíčkovi, O rytíři, který bojoval s drakem, a O Popelce. Na příkladech těchto tří všeobecně známých pohádkových látek ukážeme různé kulturní a náboženské vlivy, které se podílely na vzniku a podobě jednotlivých námětů a motivů. Hosté seznamují diváky s problematikou žánru klasických pohádek obecně a s jeho zákonitostmi, s křesťanskou i alchymistickou symbolikou, jež se v pohádkách odráží, historickými vzory, jimiž se některé pohádkové syžety inspirovaly, a s přítomností archetypálních postav a dějů, jak je rozpoznává hlubinná psychologie C. G. Junga. Poselstvím je sdělení, že ačkoli se pohádky odehrávají v neskutečných reáliích, vypráví o skutečných mravních principech a vzorcích lidského jednání.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.