Severní Korea je dnes pravděpodobně nejvíce izolovaným státem na světě. Obyvatelé KLDR nesmějí cestovat ani v rámci své země. Informace o rodině Kimů jsou přísně utajovány. I přesto se díky historickým záznamům, západním rozvědkám, satelitním snímkům a přeběhlíkům ze Severní Koreje můžeme leccos dozvědět.

Jak se Kim Ir-Sen dostal do čela Severní Koreje? Proč je vůbec Korea rozdělená? Kde se vzala myšlenka na nukleární program KLDR? A proč za největší skandál může jeden topol?

Totalitní režim Severní Koreje rozebíráme ve dvanácté epizodě podcastu Vademecum historie.

Právo várečné, hradební, mílové. Vznik na zeleném drnu. České Budějovice, Žatec, Chrudim, Hradec Králové. Města královská a města poddanská. Drtivá většina z nás tyto fráze a pojmy slyšela právě v souvislosti s fenoménem zákládání středověkých měst. Akorát jsme se nikdy nedozvěděli, proč a jak tento proces probíhal.

Proč začali králové zakládat města až ve 13. století? Kde se inspirovali? Co z toho vlastně měli? Proč bylo město úplně novým světem mimo tehdejší feudalismus? A proč mohlo být město menší než sousední vesnice?

Motivaci králů a fungování městských rad rozebíráme v jedenácté epizodě podcastu Vademecum historie.

Moc děkujeme za Vaši podporu!

Za poskytnutí studia vděčíme Magenta Experience Center.

První červnový den roku 1953 vstoupila v platnost nová měnová opatření. Byla zavedena nová měna, kterou lidé mohli v hotovosti směnit v kurzu 1:5, ale pouze do výše 300 korun. Zbytek hotovosti se měnil v poměru 50 starých korun za 1 novou.

Proč stát k tomuto kroku přistoupil? Je pravda, že "stát neměl dost peněz"? Jak se změnily platy a ceny? Kdo přišel o nejvíc peněz? A jak s tím vším souvisí přídělový systém trvající od války?

Měnovou reformu podrobně rozebíráme v desáté epizodě podcastu Vademecum historie.

Za poskytnutí nahrávacího studia děkujeme Magenta Experience Center.

Každý jsme se v hodinách dějepisu s tímto státním útvarem setkali. Ale málokdo jsme skutečně pochopili, co ta Svatá říše římská byla a proč vůbec vznikla.

Byla Svatá říše římská nefunkční, když vydržela tisíc let? Co vůbec znamenal titul "římský císař"? A proč za všechno může papež?

Tématu Svaté říše římské se věnujeme v deváté epizodě podcastu Vademecum historie.

V roce 1989 byla železná opona rozdělující svět na Západ a Východ pod velkým tlakem. Sovětský vůdce Michail Gorbačov odmítl zásahy do politických situací ostatních komunistických států. Východní blok se proto začal postupně bortit, ale neprodyšné hranice zůstávaly. To vše se začalo měnit až s piknikem na rakousko-maďarské hranici, který uspořádal jistý Otto von Habsburg, syn posledního císaře a českého krále Karla.

Co dělali Habsburkové v roce 1989? Kdo šířil letáky burcující Němce z NDR k účasti na pikniku u hranic? Proč je celá událost popisována jako počátek konce železné opony? A jak s tím vším souvisí Vladimir Putin?

To vše a mnohem více se dozvíte v osmé epizodě podcastu Vademecum historie, ve které rozplétáme záhady spojené s piknikem ze srpna roku 1989.

Zajímalo vás, jak vlastně žili lidé ve středověku? Středověké dílo Summa recreatorum nám nabízí odpověď. Jedná se o příručku, která obsahuje tipy a rady, jak žít zdravě, jak se léčit, či o čem se bavit při hostině, abyste působili inteligentně.

Je dobré se jednou za měsíc opít? Opije nás dříve ředěné víno, nebo neředěné? Proč maso shnije dříve na měsíčním světle než na slunečním? A byl středověk opravdu tak špinavý, jak nám vykreslují hollywoodské filmy?

Tajemný rukopis rozebíráme v sedmé epizodě podcastu Vademecum historie.

PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum

V roce 1582 byl papežskou bulou Inter gravissimas zaveden gregoriánský kalendář, který používáme dodnes.

Proč k této události došlo? V čem je jiný než juliánský kalendář? Budeme muset někdy nahradit i gregoriánský? Proč je 65letému muslimovi ve skutečnosti o dva roky méně? A v jaké zemi funguje nejpřesnější kalendář na světě?

To vše a mnohem více se dozvíte v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie.

PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum

O První československé republice se často hovoří jako o hospodářsky vyspělém státu, který v průmyslových měřítkách patřil do první desítky ve světě.

Mělo ale tehdy Československo opravdu prosperující hospodářství? Měli jsme se tehdy lépe než dnes? A kolik stál půllitr piva?

To vše a mnohem více se dozvíte v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provází Vojtěch Benýšek a Matěj Řezáč.

PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum

Na mapách v učebnicích dějepisu a historických atlasech vidíme vždy pouze přibližný rozsah území, kterému vládl nějaký panovník. Hranice států ve středověku totiž nebyly přesnými čárami na mapě jako dnes.

Jak se tehdy vytyčovaly hranice? Jaké prostředky se používaly k ochraně hranic? A proč byste při vytyčování hranic svého pozemku měli mít s sebou uhlí a rákosku na vypráskání svých dětí?

To vše probereme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum

Snad nejdůležitější otázka v českých dějinách: postavit se Hitlerovi v roce 1938 na odpor, nebo přijmout mnichovský diktát?

Otázku, zda jsme se měli bránit, si pravděpodobně položil za svůj život téměř každý. Skeptici říkají, že nemělo cenu bojovat proti technologické a početní převaze německé armády. Zdůrazňují, že by Československu nikdo ze spojenců nepřišel na pomoc, ba co víc, že by se k německému útoku přidaly některé sousední státy.

Proč Československo podepsalo nejasné spojenecké smlouvy? Byl operační plán obrany odsouzen k porážce? A jak s tím vším souvisí město Marseille?

To vše a mnohem více se dozvíte v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie.