Vademecum historie

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 38 MINUT POUZE NA HEROHERO.CO/VADEMECUM

V červenci 1944, necelé dva měsíce před vypuknutím Slovenského národního povstání, vznikla v bratislavském ilegálním odboji přísně tajná zpráva určená přímo do Moskvy. Na jejím sepsání měl klíčový podíl jednatřicetiletý komunistický právník a budoucí prezident Gustáv Husák. V textu se nacházela věta, která i dnes působí šokujícím dojmem: „Chceme byť súčiastkou ZSSR.“ Přestože odboj už dříve podepsal dohodu o obnově společného státu s Čechy, Husák v hlášení odhadoval, že až 70 % Slováků by raději volilo přímé začlenění do Sovětského svazu.

Proč mladý Husák s myšlenkou sovětského Slovenska tak vážně pracoval a jak na to reagovala samotná Moskva? Šlo o upřímné přesvědčení, nebo jen o tvrdou vyjednávací páku proti londýnskému exilu Edvarda Beneše a jeho představě předválečného centralismu? A z jakého důvodu se tento výbušný text nesměl celá desetiletí publikovat, přičemž jeho zveřejnění v 60. letech brzdil sám Husák?

Zákulisí ilegální KSS, fascinující mocenskou přetahovanou mezi Bratislavou, Londýnem a Kremlem i málo známé plány na překreslení poválečné mapy střední Evropy rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 49 MINUT POUZE NA HEROHERO.CO/VADEMECUM

Zatímco popravu 27 předáků stavovského povstání na Staroměstském náměstí zná téměř každý, o skutečné a plošné zkáze celé země se tolik nemluví. Pouhých dvacet měsíců po Bílé hoře totiž stačilo k tomu, aby úzká skupina nejvyšších císařských úředníků a finančníků legálně vysála kupní sílu obyvatelstva a za bezcenné, chemicky bělené plíšky skoupila třetinu půdního fondu Království českého. Šlo o státem posvěcený gigantický podvod, který vyvrcholil 28. prosince 1623 drastickým úředním bankrotem – takzvanou kaládou.

Jak fungovalo nechvalně proslulé mincovní konsorcium a jakou roli v něm sehráli Albrecht z Valdštejna, Karel z Lichtenštejna či finančník Jakub Baševi? Proč museli mincmistři ředit stříbro mědí a koupat mince ve vinném kameni, aby zamaskovali podvod? Co znamená pojem kaláda? A proč byla brutální hyperinflace a následný škrt 90 % úspor vlastně dokonalým mocenským nástrojem k přerozdělení majetku v zemi?

Anatomii největší legální loupeže v našich dějinách i osudy bezohledných "penězokazců" rozebírá v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie Vojtěch Benýšek společně s Matějem Řezáčem.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 79 MINUT POUZE NA HEROHERO.CO/VADEMECUM

Bankovky a mince nejsou jen pouhým oběživem k placení, ale fungují jako neúprosná vizitka režimu, který je vydává. Během bouřlivého 20. století prošly české a slovenské peněženky neuvěřitelnou proměnou – od secesních uměleckých děl Alfonse Muchy a Maxe Švabinského přes nouzové válečné zinkové mince až po ideologickou propagandu s dělníky, Stalinem a nechvalně proslulou „gottwaldovskou“ stovkou z roku 1989.

Proč první republika sázela na výtvarné špičky a co vedlo protektorátní správu k ražbě mincí z nekvalitního zinku? Jaké politické pozadí mělo vydání obří padesátikoruny a stokoruny se Stalinem v roce 1949? Jak se po pádu železné opony rodila podoba naší současné měny, na které se podílel slavný Oldřich Kulhánek? A proč jsou aktuální peníze nejvíce podobné těm protektorátním?

Fascinující propojení numismatiky s velkými politickými dějinami, umělecké skvosty i měnové kotrmelce 20. století rozebírá historik Vojtěch Benýšek v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie společně se speciálním hostem – historikem a odborníkem na mince a bankovky Adamem Šebkem.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 44 MINUT POUZE NA HEROHERO.CO/VADEMECUM

Katastrofa u Moháče v srpnu 1526 a utonutí mladého krále Ludvíka Jagellonského v bažinách uvrhly střední Evropu do chaosu. Pro české stavy nastal čas volby nového panovníka, který by dokázal čelit valící se osmanské hrozbě. Na scénu tak definitivně vstoupil rod, který se ze skromného „jestřábího hradu“ ve Švýcarsku a přes padlé tělo Přemysla Otakara II. vypracoval v globální velmoc, jejíž panování v českých zemích nakonec přetrvalo bezmála čtyři staletí.

Jak se z rodu zdánlivě bezvýznamného hraběte stal rod vládců střední Evropy a proč nebyli Habsburkové pro české prostředí žádným neznámým? Jakou roli v zákulisní hře o trůn sehrál pražský purkmistr Jan Pašek z Vratu a co krále vedlo k tvrdému potlačení stavovského odboje roku 1547? A jak renesanční byrokrat Ferdinand položil základy centralizovaného soustátí i budoucího střetu, který o necelé století později vyústil na Bílé hoře?

Zlomový rok 1526, diplomatické kalkuly, dynastické sňatky i zrod moderní habsburské monarchie rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 46 MINUT POUZE NA HEROHERO.CO/VADEMECUM

Vltava byla po celá staletí neúprosnou hospodářskou tepnou a zlatým dolem pro ty, kdo ji dokázali zkrotit. Kdo kontroloval brody, mosty a plavební toky, ten diktoval pravidla obchodu v celém království. Z řeky neproudilo jen dřevo ze šumavských hvozdů, ale především obrovské peníze z mýtného, cel a pokut, které plnily panovnickou pokladnu i měšce pražských měšťanů.

Kolik stála svatební jízda přes Karlův most a jak se vychytralí zedníci vyhýbali placení mostného pomocí rozpálených mincí? Proč Karel IV. nařídil vybourat do každého jezu přesně vyměřená vrata a co znamenalo, když na vás v Podskalí uplatnili právo výtoně? Jak extrémní dřinu obnášelo tahání šífů proti proudu a proč dnes už Vltava v Praze vlastně nikdy nezamrzne?

Ve dvacáté čtvrté epizodě podcastu Vademecum historie sledujeme proměnu divoké řeky ve výnosný byznys, noříme se do světa vorařů, ledařů a výběrčích cla a odhalujeme, jak se na Vltavě po staletí vydělávalo i podvádělo.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 46 MINUT POUZE NA HEROHERO.CO/VADEMECUM

Když v roce 2005 Česká televize spustila anketu o největšího Čecha všech dob, na plné čáře u diváků vedl fiktivní génius Jára Cimrman. Televizní formát národních anket o největších osobnostech historie převzatý z britské BBC se v nultých letech stal celosvětovým hitem, který namísto objektivního historického významu posloužil spíše jako neúprosné zrcadlo národních traumat, politických krizí a kolektivního sebevědomí jednotlivých společností.

Jak musela BBC zasáhnout do českého hlasování a proč se Karel IV. nakonec stal vítězem? Co způsobilo, že v Rusku museli narychlo zastavovat triumf Josifa Stalina, zatímco v Portugalsku anketu ovládl autoritářský diktátor Salazar? A proč by podobné televizní megaprojekty v dnešní éře internetového trollingu a rozdělené společnosti už vůbec nemohly fungovat?

Fenomén televizních anket o největší velikány, mezinárodní skandály, manipulace s hlasy i střet popkultury se skutečnými dějinami rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 39 MINUT POUZE NA HEROHERO.CO/VADEMECUM

Představte si dvanáctiletého kluka v příliš velké vojenské helmě, který v rozbombardovaném Berlíně drží v ruce Panzerfaust a čeká na sovětský tank. Jak se z milionů obyčejných dětí stala fanatická armáda ochotná zemřít za zrůdný režim?

Hitlerjugend nebyla jen zvrácenou obdobou skauta, ale brutálně efektivním nástrojem totality, který měl za cíl kompletně ovládnout mysl, tělo i duši německé mládeže – chlapců i dívek. Jak vypadala cesta od dobrodružných letních táborů a sportovních hřišť až k fanatickému boji v zákopech a dětské armádě na konci války? Proč režim děti učil udávat vlastní rodiče a jak celá tato ideologie zasáhla i do českých zemí skrze protektorátní Kuratorium?

Fenomén Hitlerovy mládeže, propracovanou psychologii indoktrinace, dívčí svaz BDM i stinné stránky válečného šílenství rozebíráme ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 43 MINUT POUZE NA ⁠HEROHERO.CO/VADEMECUM

Kutnohorská těžba stříbra ve vrcholném středověku představovala asi třetinu tehdejší celoevropské produkce. Stříbrná horečka, která se na konci 13. století spustila, s sebou sice přinesla nezměrné bohatství, ale také kriminalitu a průměrný věk dožití 30 let.

Odkud pochází název Kutná Hora? Jak fungoval zákoník Ius Regale Montanorum a proč zavedl právo, že vše pod zemí patří králi? Jak vypadal den havíře 500 metrů v hlubině? Co byste udělali, kdyby Vám jediný zdroj světla zhasl? K čemu sloužil Vlašský dvůr, jak se ražil pražský groš a v čem trefila realitu roku 1403 hra Kingdom Come II?

Fenomén těžby kutnohorského stříbra, jeho technologický vrchol i smutný pád rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

Moc se omlouváme za snad dočasné technické komplikace videa, studio prochází rekonstrukcí.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 40 MINUT POUZE NA HEROHERO.CO/VADEMECUM

Václav III. byl v srpnu 1306 na cestě do Polska. Chtěl se vypořádat s odbojem ambiciózního Vladislava Lokýtka, jehož cílem bylo sebrat Václavovi polskou korunu. Česká výprava ale do Polska nikdy nedorazila. 4. srpna 1306 byl totiž v Olomouci, kde se shromažďovalo české vojsko, Václav III. zavražděn.

Víme, kdo byl vrahem? Co o události zmiňují tehdejší kronikáři? A stál v pozadí celé akce někdo mnohem mocnější, pro něhož byl šestnáctiletý Přemyslovec životním nebezpečím?

V dvacáté epizodě podcastu Vademecum historie se vydáváme na detektivní pátrání, sestavujeme seznam podezřelých a řešíme jednu z nejzáhadnějších vražd v českých dějinách.

Podcastem Vademecum historie vás provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce Prahou Matěj Řezáč (Objev Prahu).

Celá epizoda v délce 58 minut pouze na HEROHERO.CO/VADEMECUM

Oliver Cromwell byl chudý anglický šlechtic z venkova, kterému se podařilo stát se člověkem, jenž poslal krále na popraviště a sám posléze zaujal jeho místo v čele Anglie. Jeho život a vláda ale byly mnohem zajímavější, než se na první pohled zdá...

Proč byl Cromwell na počátku své politické kariéry znám pod přezdívkou "pán bažin"? Jaká byla jeho role v počátcích anglické občanské války? Co znamená titul "lord protektor"? Co se stalo s jeho tělem po smrti? A proč jeho oponenti vydali Cromwellově manželce kuchařku?!

Lorda protektora a zákaz Vánoc rozebíráme v devatenácté epizodě podcastu Vademecum historie.

Za poskytnutí nahrávacího prostoru děkujeme Magenta Experience Center.