Včera, dnes a zítra

Kdo stavěl egyptské pyramidy, jak se taková stavba vůbec řídila a co se v pyramidovém komplexu dělo po smrti faraona? O tom jsem si povídal s egyptoložkou prof. Hanou Vymazalovou z Českého egyptologického ústavu FF UK.Na egyptské pyramidy jsme se podívali trochu jinak než jen jako na monumentální hrobky faraonů. Zajímalo mě především, jak vůbec mohl tak obrovský projekt vzniknout. Kdo rozhodoval o podobě pyramidy, jak se vybíralo místo, kdo stavbu řídil a jaké matematické, technické a astronomické znalosti museli staří Egypťané ovládat.Velkou část rozhovoru jsme věnovali samotným stavitelům. Kdo na pyramidách skutečně pracoval (a proč to nebyli otroci), jak byly pracovní skupiny organizované, kde lidé bydleli a jak se pro tisíce pracovníků zajišťovalo jídlo, materiál a další zásobování. Podívali jsme se také na rozsáhlou administrativu, bez níž by podobná stavba vůbec nemohla fungovat, a na to, jaké písemné doklady se nám o organizaci práce dochovaly.Smrtí panovníka ale pyramida nepřestávala sloužit. V závěru jsme se proto věnovali posmrtnému kultu faraona, lidem, kteří v pyramidovém komplexu působili, zásobování obětinami a tomu, jak dlouho mohl celý tento složitý systém po panovníkově smrti fungovat.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k téměř 180 dílům. Přes tento odkaz si můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/PYRAMIDY👉 Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah

V tomto díle se společně vydáme na cestu životem Julia Caesara od chvíle, kdy překročil řeku Rubikon, až po jeho násilnou smrt. Podíváme se na okamžik, kdy pronesl slavné „kostky jsou vrženy“ a tím zahájil občanskou válku, která navždy změnila římské dějiny. Projdeme jeho vojenské tažení proti Pompeiovi a rozebereme bitvy, které upevnily jeho moc. Dozvíme se, jakým způsobem dokázal ovládnout Řím a jaké reformy začal zavádět, aby si získal podporu lidu.Budeme sledovat jeho politické kroky i schopnost využívat propagandu ve svůj prospěch. Zamyslíme se nad tím, proč se stal pro část římského senátu symbolem nebezpečného autokrata. Neopomeneme ani jeho triumfy, oslavy a cestu k titulu diktátora na doživotí. Podíváme se, jak se kolem něj postupně začala stahovat mračna a jak senátoři vnímali jeho rostoucí moc. Mluvíme o spiknutí, které vyústilo v osudné březnové idy, kdy se Caesar stal obětí atentátu.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k více než 163 dílům. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/OGPLTXYMMZ👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram http://instagram.com/vcera_dnes_a_zitra_podcast

První noviny a letáky v 16. stoletíV dnešním díle jsme se s historičkou Kateřinou Pražákovou ponořili do světa raného novověku, kdy se informace začaly stávat ceněným zbožím a symbolem společenského postavení. Společně jsme rozebírali, jak vedle sebe v 15. a 16. století fungovaly exkluzivní ručně psané noviny a tištěné letáky.Bavili jsme se o tom, že tyto rukopisy, pocházející původně z italských center jako Benátky a Řím, byly luxusním zbožím určeným pro nejbohatší šlechtu, například Rožmberky, a jejich roční předplatné se mohlo rovnat ceně celého měšťanského domu. Zatímco tyto rukopisy se soustředily na věcné zpravodajství z diplomacie a válečných tažení, letáky byly dostupné pro široké publikum. Ty pak nabízely barvité popisy kriminálních činů, zprávy o bitvách s Turky nebo vyobrazení exotických zvířat a podivných úkazů.Nakonec jsme také vysvětlili, proč ručně psané noviny nezanikly ani s rozvojem knihtisku a nástupem prvních tištěných novin v 17. století. Jejich hlavní zbraní totiž byla anonymita a schopnost šířit důvěrné informace.Dále jsme se bavili také o: Autorství a vlivu letáků na společnostLetácích Martina Luthera (95 tezí)Tématech v letácíchPočátku tisku novinReportérství👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k exkluzivnímu obsahu. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/CGLJDAYSLX👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram http://instagram.com/vcera_dnes_a_zitra_podcast👉Celý díl https://herohero.co/vdz/post/jakubtretinaegvpgwgjehhslecfiqbxtqtzq00:27 Ručně psané noviny06:28 Vznik novin12:08 Cílová skupina prvních novin19:00 Dostatek materiálu k psaní22:48 Dnešní noviny vs. noviny v 16. století26:29 Vydavatelství28:59 Letáky

V dnešním historického podcastu se společně s panem profesorem Václavem Bůžkem přeneseme do roku 1526, kdy bitva u Moháče a smrt mladého krále Ludvíka Jagellonského zásadně změnily mapu střední Evropy. Podíváme se na to, jak se k moci dostal Ferdinand I. Habsburský a jak složitá byla jeho cesta k českému trůnu, o který musel vyjednávat s českými stavy. Probereme Ferdinandovu snahu vybudovat silnou a jednotnou monarchii. Dozvíte se, jak se pokoušel centralizovat úřady a jakým výzvám čelil tváří v tvář osmanské hrozbě, která v té době sahala až k branám Vídně. Neopomeneme ani náboženské napětí v zemi a důvody, proč se rozhodl povolat do Čech jezuitský řád. V závěru se zaměříme na zlomový rok 1547, kdy Ferdinand tvrdě zakročil proti neúspěšnému odboji českých stavů, což odnesla především královská města. Závěrem pan profesor odpovídá na otázky fanoušků z Herohero.Ferdinand I. se nám v této epizodě představí jako pragmatický diplomat, který svou říši řídil za neustálého cestování mezi Vídní, Prahou a tehdejším Prešpurkem.Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. je významný český historik, emeritní rektor Jihočeské univerzity a vedoucí Historického ústavu FF JU, který se specializuje na dějiny raného novověku a habsburskou monarchii.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k více než 163 dílům. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/ZGXBNJNAKB👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram http://instagram.com/vcera_dnes_a_zitra_podcast

Právo ve středověkuV tomto díle se ponoříme do světa středověkého práva s Jakubem Razimem z Historického ústavu Akademie věd ČR. Jaké byly počátky práva ve středověku a jak velký vliv na něj měla Bible? Jak se právo dělilo mezi církevní a světskou sféru? Dozvíme se o důležitých právních soupisech, městském právu a o složitém procesu nalézání práva, kde klíčovou roli hráli konkrétní účastníci.Jakub Razim vysvětluje, jak středověký právní systém fungoval a jaký vztah měli jednotlivé společenské vrstvy k právu a spravedlnosti. Objasníme si, jak se řešily delikty, jak dostupné byly soudy pro nižší vrstvy společnosti, a zaměříme se také na rozsudky a jejich výkon i na mezinárodní právo.Tento díl vám přinese pohled na svět středověkého práva a ukáže, jak se právo vyvíjelo a ovlivňovalo životy lidí v různých společenských vrstvách.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k exkluzivnímu obsahu. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/YTIDUHPKIS👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram http://instagram.com/vcera_dnes_a_zitra_podcast👉Celý díl https://herohero.co/vdz/post/jakubtretinaegvpgwgjfcgurpyyeiofekfiaCo jsme probírali dál? Jak pracovali právníci?Měřilo právo všem rovným dílem?Jaké byly nejčastější delikty a jak probíhalo vyšetřování?Byly soudy dostupné i pro nižší vrstvy?Existovalo mezinárodní právo?00:00:00 Úvod00:00:21 Počátky práva ve středověku00:01:58 Středověké právo a Bible00:06:09 Rozdělení práva00:08:15 Církevní právo00:10:05 Soupisy práva00:13:01 Městské právo00:16:20 Nalézání práva00:19:55 Účastníci nalézání práva00:19:55 Středověký právní systém

V dalším dílu podcastu jsme se tentokrát vydali po stopách středověkého Vyšehradu. Mými hosty byli historik Lukáš Reitinger, který se specializuje na středověké dějiny, a archeolog Ladislav Varadzin, který na Vyšehradě vede výzkumy. Společně jsme představili jejich novou mezioborovou knihu Vyšehrad ve středověku, která po desítkách let přináší ucelený pohled na tuto národní památku.V rozhovoru jsme se věnovali především otázce, jaký byl význam Vyšehradu ve středověku. Vysvětlili jsme si, proč byl Vyšehrad dlouho chybně považován za starší než Pražský hrad, přestože archeologie potvrzuje jeho vznik až kolem poloviny 10. století.Bavili jsme se o tom, že Vyšehrad nebyl pouze pevností, ale sloužil jako významná panovnická rezidence s unikátní architekturou. Hosté popsali převratnou výstavbu za Vratislava II., který zde nechal vybudovat celokamenný hrad, baziliku sv. Petra a Pavla a technický unikát v podobě románského mostu. Řeč byla také o fenoménu „dvojhradí“, tedy o soužití dvou mocenských center v jedné aglomeraci, což je v evropském kontextu výjimka.Důležitým tématem byl i význam Vyšehradské kapituly, kterou jsme probrali jako mocnou duchovní a správní instituci podřízenou přímo Římu díky tzv. papežské exempci. Sledovali jsme proměny místa přes gotickou obnovu Karlem IV. až po tragické období husitských válek, kdy byl areál z velké části vypleněn a zničen. Na závěr jsme se dotkli i pozdějšího vzniku barokní pevnosti a hosté přidali tipy, které středověké detaily můžete na Vyšehradě spatřit dodnes, včetně doporučení na speciální komentované prohlídky.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k více než 161 dílům. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/ANPOHIUBCB👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram http://instagram.com/vcera_dnes_a_zitra_podcast📖 Knihu lze zakoupit zde: https://www.webareal.cz/praha-vysehrad/Kralovsky-Vysehrad-VI-Vysehrad-ve-stredoveku-d57.htm

Vítám vás u dalšího dílu historického podcastu, ve kterém jsme se tentokrát vydali do doby stavovského povstání, abychom společně prozkoumali jeho méně známou, ale o to fascinující zákulisní tvář. Společně s mým dnešním hostem, historičkou paní doktorkou Kateřinou Pražákovou z Jihočeské univerzity, jsme se nebavili o klasickém průběhu válečných tažení, ale zaměřili jsme se na postavy agentů a jejich specifickou roli v tehdejší společnosti. Zjistili jsme, že tehdejší agent nebyl žádným utajeným špionem v moderním slova smyslu, ale šlo o veřejně známou osobu v pozici nižšího diplomata, která u dvora působila jako oficiální zástupce svého pána.Detailně jsme rozebrali život a práci saského agenta Friedricha Lepczeltera, který v Praze během povstání zanechal ohromné množství korespondence, díky níž můžeme dnes nahlédnout do tajných vojenských i politických operací. Probrali jsme také různorodé způsoby, jakými tito lidé získávali citlivé informace, a to jak oficiální cestou skrze studium hlášení, tak i neoficiálně pomocí uplácení služebnictva, tlumočníků nebo sledování nočních porad direktoria. Zmínili jsme i konkrétní špionážní příběhy, jako byl ten o dvojité agentce Marianě Libnicerové, jejíž zrada za peníze zásadně ovlivnila pokus o dobytí Českých BudějovicV závěru jsme se dotkli také toho, jak se Lepczelterova situace v Praze dramaticky proměnila a jak se z váženého diplomata stal nenáviděným agentem nepřátelské mocnosti, který se musel až do svého odjezdu těsně před bitvou na Bílé hoře obávat o vlastní život.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k více než 159 dílům. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/DLSTTDIEEL👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram http://instagram.com/vcera_dnes_a_zitra_podcast00:41 Agent v raném novověku07:44 Stavovské povstání13:48 Sasko17:09 Požadavky na agenta, proces výběru a umístění24:23 Příjezd agenta na místo určení27:08 Oficiální a neoficiální činnost agenta37:33 Příběh z Českých Budějovic43:24 Zprávy o politickém dění47:04 Ekonomická stránka činnosti agenta a odesílání zpráv53:59 O čem Friedrich Lepczelter nevěděl59:25 Změna situace pro Lepczeltera po volbě Fridricha Falckého českým králem1:11:05 Proč nebyl Lepczelter z českých zemí vyhoštěn1:14:26 Osud agenta po odvolání1:16:33 Závěr

V tomto dílu se se zaměříme na téma „Dítě a rodina ve starověkém Římě" s paní doktorkou Terezou Antošovskou. Budeme se podrobně věnovat roli rodiny v římské společnosti, počínaje úvodním přehledem, který nám pomůže pochopit, jak byla rodina základním kamenem římského života.Vymezíme časové období, na které se budeme soustředit, abychom lépe porozuměli kontextu, ve kterém rodiny fungovaly, a poté se ponoříme do detailů o jednotlivých členech římské rodiny. Zjistíme, kdo všechno byl považován za člena rodiny, včetně klientů, a jakou roli hráli jednotliví členové – otec, matka a další, a jaké očekávání byly kladeny na každého člena rodiny.Dalším zajímavým tématem bude postavení otroků v rodině, kteří měli specifické místo a funkce. Dozvíme se také, do kdy bylo dítě v Římě považováno za dítě a jaký význam měly různé formy narození – zda dítě pocházelo z manželství s rovnocennými právy, rozdílnými právy, nebo bylo adoptováno.Neopomeneme ani každodenní život římských dětí, jejich hry a hračky, a jak probíhala jejich výchova. Budeme porovnávat životní podmínky dětí z bohatých a chudých vrstev římské společnosti.Smrt dítěte byla bohužel také součástí života, a my se dozvíme, jak se s touto tragédií vyrovnávala římská společnost a jaký význam mělo veřejné truchlení. Na závěr si vykreslíme obraz ideální římské rodiny, dozvíme se jaký byl pohled Římanů na stáří, a probereme také rodinné konflikty, rozchody a rozvody.Tento díl vám nabídne hluboký vhled do rodinného života ve starověkém Římě a ukáže, jak komplexní a různorodé byly rodinné vztahy v tehdejší společnosti.00:00:22 Jak velkou roli měla rodina v Římské společnosti?00:04:40 Jaké období?00:05:38 Kdo byl členem rodiny?00:15:20 Jakou roli měli jednotliví členové?🎧 Chcete jít v historii víc do hloubky?Na HeroHero najdete rozšířený obsah k podcastu Včera, dnes a zítra 157 dílů, 96 čtených článků, bonusové části rozhovorů, tematické série a další historické souvislosti, které se do běžných dílů často nevejdou. Vše dříve než na Youtube.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k exkluzivnímu obsahu. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/YIRTOPRHAX👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram http://instagram.com/vcera_dnes_a_zitra_podcast👉Celý díl https://herohero.co/vdz/post/jakubtretinaegvpgwgjfslgzxyjksfbhvyowCo jsme probírali dál? Jaké byly role otce, matky, prarodičů, otroků a dětí?Jak se pohlíželo na děti z legálních svazků, nerovných párů či na děti adoptované?Do jakého věku byl člověk v Římě považován za dítě?Jak si tehdejší děti hrály a jaké měly hračky?Jak vypadala a jak se doporučovala ideální výchova?Existoval v Římě předobraz „ideální rodiny“?Jaké rodinné a generační konflikty se dochovaly v pramenech?Jak probíhaly rozvody a jak náročné byly?Jak se společnost vyrovnávala s vysokou úmrtností dětí?Jak staří Římané pohlíželi na stáří a péči o seniorů?

V nové epizodě se zaměříme na krátké, ale o to intenzivnější období vlády císaře Elagabala (218–222 n. l.). Hostem je archeolog Jakub Benech, se kterým probereme cestu k moci a neobvyklé působení tohoto mladého panovníka, jenž do Říma přinesl prvky orientální kultury. Společně prozkoumáme jeho syrské kořeny i snahu babičky Julie Maesy, díky níž se tento teprve čtrnáctiletý chlapec stal římským císařem.Zvláštní pozornost věnujeme jeho radikální náboženské reformě, v níž se snažil povýšit syrské sluneční božstvo nad tradičního římského Jupitera, a nahlédneme do zpráv historiků o jeho netradiční identitě i vztazích. Rozebereme dobové skandály, které zahrnovaly úzké vazby na vozataje a atlety či šokující sňatek s vestálkou, a celý příběh uzavřeme pohledem na okolnosti jeho násilné smrti v pouhých osmnácti letech a následné vymazání z paměti budoucích generací.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k více než 150 dílkům. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/EZUOBJEVAM👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram http://instagram.com/vcera_dnes_a_zitra_podcast

00:00:34 Mládí a situace na konci vlády předchozího císaře Caracali 00:08:20 Nástup na trůn 00:15:56 Elagabalovy výstřelky a skandály00:33:40 Vražda00:35:35 Zhodnocení vlády00:39:32 Jaký měl být ideální císař?

V prvním díle třídílné série o Vikinzích se posluchači vrátí do období mezi 8. a 11. stoletím, aby zjistili, kdo vlastně Vikingové byli. Historička docentka Jarmila Bednaříková vysvětluje, že pojem „Viking“ neoznačuje etnikum, ale způsob života, který se pojil s námořními výpravami, válečnictvím a družinami profesionálních bojovníků. Dozvíte se, proč se sami Vikingové tak nikdy nenazývali a proč je dobové prameny místo toho popisují jako „Normany“, „piráty“ nebo „variagy“. Díl se detailně věnuje proměně skandinávské společnosti, rozpadu starých rodových struktur a vzestupu mocenských center kolem náčelníků a jejich družin. Zazní také vysvětlení, proč bylo válečné tažení nezbytnou součástí ekonomiky a jak rostoucí počet válečníků nutil jejich vůdce vyplouvat na stále delší a vzdálenější výpravy. Paní docentka dál krok za krokem rozkrývá hierarchii vikinského světa: od sakrální role náčelníků a prvotních králů až po pozdější tituly jako jarl či hersi. Posluchači se dozví, jak fungovaly slavné thingy – sněmy všech svobodných mužů, kde se rozhodovalo o zákonech, trestech i veřejných záležitostech. Součástí dílu je i vysvětlení tradičních právních institucí, například krevní msty, trestu psanství nebo institutu vergël­du, tedy finanční náhrady za újmu. Díl tak nabízí ucelený obraz toho, jak Vikingové vznikli, jak byli organizováni, čím se řídila jejich společnost a proč se jejich svět mezi 8. a 11. stoletím stal tak výjimečným fenoménem evropských dějin.👉 Podpořte vznik dalších rozhovorů a získejte přístup k více než 150 dílkům. Přes tento odkaz s můžete vše v klidu na týden vyzkoušet a prohlédnout: https://herohero.co/vdz/invites/IEDHM...👉Soupis veškerých dílů najdete zde: https://rebrand.ly/tabulkaobsah👉Nově také instagram   / vcera_dnes_a_zitra_podcast