Autentická výpověď Vendy, o dvě minuty mladšího dvojčete Ríši, která doposud o své zkušenosti mlčela. Jak vnímala nemoc a smrt svého bratra? Toto osobní sdílení si neklade za cíl osvětu ani edukaci. Dává posluchači možnost nahlédnout, jak těžké může být o ztrátě sourozence mluvit zcela poprvé veřejně. „Nejvíc jsem mu chtěla dopřát to nejlepší,“ vzpomíná 18letá Vendy a svému mladšímu já by vzkázala: „aby se do sebe tolik neuzavřela a nechala si pomoci.“ Nyní píše školní práci s názvem Hendikepované dítě a vliv na rodinu. A proč jí teď pomáhá mluvit o své zkušenosti? Poslechněte si osobní pohled Vendy v tomto podcastu. Ptá se Pavel Kachlík. 

Náš kamenný dětský hospic poskytne bezpečný prostor i odbornou podporu také sourozencům nemocných dětí v péči multiprofesního týmu Domu pro Julii.