Závěrečná epizoda druhé série podcastu Vlákna se věnuje uměleckému výzkumu – jeho možnostem, podobám i limitům. Může umělecká praxe přinášet poznání, k němuž se jinými cestami nedostaneme? Jak dnes umělecký výzkum vypadá, kde má své kořeny a co znamená „poznávat svět skrze umění“?

Hostkami epizody jsou vizuální socioložka Andrea Průchová Hrůzová a umělkyně a terénní výzkumnice Kateřina Kuchtová. Společně mluví o tom, zda lze umělecký výzkum vůbec definovat, jak se vztahuje k sociálním a politickým otázkám, jaké podoby má dnes – od výzkumu jako praxe přes „odnaučování se“ zaběhnutým způsobům myšlení až po tvůrčí činnost jako etickou aktivitu.

V rozhovoru se dotýkáme také periodizace uměleckého výzkumu, konkrétních příkladů z českého i mezinárodního kontextu i toho, kde umělecký výzkum vlastně začíná, a také paralel mezi společenskovědním a uměleckým výzkumem i jejich překryvy.

Je psaní deníku receptem na všechno? Co se stane, když tzv. stovkový seznam začnete sestavovat s dětmi během lockdownu? A jak se dá skrze deníkové metody učit metodologie sociálních věd? Odpovědi nabízejí Lucie Jarkovská a Martina Nosková z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a institutu SYRI. Obě mluví v první epizodě třetí série také o vlastních deníkových praxích a o připravované knize, která představuje deníkové metody široké veřejnosti.

Jaká jsou specifika romských komunit ve válečných konfliktech? Jaké období se jeví jako klíčové pro pochopení a zkoumání Romů za druhé světové války? Jaké debaty má česká i světová odborná veřejnost za sebou ohledně pojmů popisujících válečné utrpení a likvidaci Romů a Sinthů? Jak lze předem ošetřit následky antropologického výzkumu? Jak se antropologie rodiny, násilí a pojem elasticita prolínají v rozbíhajícím se výzkumu Romů v soudobých válečných konfliktech, který byl podpořen ERC grantem? A jak se zkoumá to, o čem se mlčí? Otázky nabízejí Renata Berkyová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Martin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR a Institutu SYRI. Závěr epizody nabízí metodologické inspirace pro širokou společenskovědní komunitu. 

Jak mohou různé složky společnosti a komunity zvyšovat svoji odolnost přemýšlením? V čem mohou principy resilienčního myšlení podpořit přípravu na katastrofy? Otázky pro výzkumnici z Institutu SYRI, CzechGlobe a katedry environmentalistiky na FSS MUNI Annu Bromovou a vedoucí klimatických programů Člověka v tísni Magdalenu Davis.

Jak jsou spolu provázané individuální, institucionální a sociální odolnost? A proč je nezbytný multisystémový přístup k resilienci? Jaká jsou specifika teorie odolnosti ve vztahu k traumatu? Některé poznatky a odpovědi nabízejí hosté dílu nazvaného Trauma a odolnost multisystémově, francouzský neuropsychiatr Boris Cyrulnik, který koncept resilience zpopularizoval, a zakladatel a ředitel Resilience Research Centre na Dalhousie University v kanadském Halifaxu Michael Ungar, který propaguje multisystémový přístup k resilienci.

How does the interdependence between individual, institutional and social resilience work? Why do we need to use the concept of multisystemic approach? And what are the specificities of the resilience theory approach to trauma? Guests of the episode called The Multisystemic Resilience and the Trauma offer some insights and answers to those questions. Listen to French neuropsychiatrist Boris Cyrulnik, who popularized the concept of resilience, and founder and director of  Resilience Research Centre at  Dalhousie University, Canada, Michael Ungar, who promotes the multisystemic approach to the resilience.

Covidové příběhy - sdílely je zdravotní sestry se socioložkou Marií Pospíšilovou ze SOU AVČR, jsou v názvu připravované knihy, na které spolupracoval odborník na média, organizace a vládnutí Josef Pallas z univerzity v Uppsale. Jaké poznání nabízejí humanitní vědy ohledně pandemie covidu 19? Co nás začátek pandemie naučil o odolnosti? A jaké příležitosti jsme jako společnost v souvislosti s covidem 19 promarnili? I o tom uslyšíte v podcastu Vlákna. 

Epizoda Život nabízí vhled do kritického myšlení Frankfurtské školy, vysvětlení, jaké jsou limity současného pojetí vlastnictví a kde jsou jeho kořeny. Dojde i na inspirativní myšlenky z eko-feministické tradice, na kritiku myšlení v pojmech subjektu a objektu a na pozvolné společenské transformace. O životě spolu mluví dvě filozofky, Eva von Redecker a Iwona Janicka ze CETE-P, Centra pro etiku životního prostředí a technologií Praha na Akademii věd.

The episode Life offers insight into the critical thinking of the Frankfurt School. It also explains what the limits of the current concept of property are and where its roots lie. There are also inspiring ideas from the eco-feminist tradition, a critique of thinking in terms of subject and object, and slow social transformations. Two philosophers, Eva von Redecker and Iwona Janicka from CETE-P, the Centre for Environmental Ethics and Technology Prague at the Academy of Sciences, will talk about life together.