Prázdné regály, politické turbulence i rostoucí ceny, které lidi nutí vybrat si mezi vyhřátým domovem a jídlem na stole. Velká Británie prochází v posledních letech několikanásobnou krizí, na jejímž původci není snadné, a nejspíš ani možné se shodnout. Názorů totiž ve společnosti panuje spoustu, reportérka Voxpotu se je proto vydala do ostrovního království prozkoumat.

Smrt v boji jako nejvyšší služba státu. Mnohým z padlých ruských vojáků z války na Ukrajině Kreml věnuje řádnou péči. Kromě vysokých státních vyznamenání se jim staví pomníky, odhalují pamětní desky nebo se po nich pojmenovávají ulice. O těch, co přežili, se zase točí pořady.

Italská Demokratická strana si poslední únorový víkend v primárkách zvolila do svého čela poprvé v historii ženu. Dokáže 37letá Elly Schlein, která se otevřeně hlásí ke své LGBTQ identitě, zvrátit kurz v zemi, kde momentálně vládne postfašistka Giorgia Meloni?

Jsou jich tisíce. Dětí a dospívajících, na něž marně doma čekají jejich rodiče. Podle Kyjeva bylo za více než rok trvající války odvlečeno z okupovaných regionů do Ruska nejméně 16 tisíc nezletilých Ukrajinců. A řadu z nich si již neprávem adoptovaly ruské rodiny. Za mašinerií deportací přitom stojí žena. Mnohonásobná matka a zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvova-Bělova.

Na jednom z nejambicióznějších projektů lidstva pracují státy z celé planety. Výsledkem má být čistá energie, která by nás mohla zachránit před klimatickou krizí. A cesta vede skrze napodobení Slunce. Jak s tím pomůže nový český tokamak a o dopadech války na Ukrajině na největší vědecký experiment jsme se bavili s fyzikem Radomírem Pánkem.

Představuje hlavního spojence Kyjeva v jejím současném konfliktu s Ruskem. Za 12 měsíců trvání války si Varšava svým přístupem k agresi vydobyla uznání a respekt na mezinárodní úrovni. Povede vzrůstající vliv Polska na dění v Evropě k rozbití vedoucí role Paříže a Berlína?

V industrializovaných zemích klesá porodnost. Mohou za to nepříznivé ekonomické podmínky, měnící se úloha žen ve společnosti, nárůst neplodnosti, ale i strach z ekologicky nestabilní budoucnosti. Přinese klimatická změna mimo jiné i bezdětnou společnost? Jak se k otázce mateřství staví ekoaktivisté a proč je kladen takový důraz na ekologii jednotlivce?

Na západě Srbska u samých hranic s Bosnou a Hercegovinou se měla začátkem loňského roku rozjet výstavba největšího lithiového dolu v Evropě. Ovšem po masových protestech byl projekt těsně před jeho zahájením srbskou vládou zrušen. Co nám tahle náhlá změna říká o lithiové budoucnosti v Evropě? Reportáž Voxpotu vypovídá i o tom, jestli je s těžbou bílého zlata v Srbsku skutečně konec. 

Peking mění dosavadní strategii připojení své „vzbouřenecké provincie“ Tchaj-wanu. Lze očekávat, že se ostrov pokusí získat násilím, a proto je pro něj symbolická podpora západních vlád a státníků důležitější než kdy jindy.

Bílé zlato, nové zlato či nová ropa. To jsou jen některé z přezdívek, které si získalo lithium – nejlehčí kov periodické tabulky, surovina budoucnosti. Stále častěji se však mluví také o negativních dopadech jeho těžby na jednotlivce i komunity po celém světě. Vizi zelené budoucnosti proto provázejí oprávněné obavy: nová ropa může přispět k řešení klimatické krize, ale za jakou cenu?