Podle veškerých dostupných tvrdých dat na tom je teď mnohem lépe nejen ekonomika, ale i reální lidé, kteří se v ní pohybují. Podle nich jsou na tom ale všichni znovu mnohem hůř, ona i oni. Dva ekonomové rozebírají proč a jaký to má zpětný vliv na samotnou ekonomiku.

Veřejná vyjádření jakéhokoli centrálního bankéře jsou vždy velice obezřetná. Dává si pozor na každé slovo i jeho intonaci, neboť ví, jak vše bude analyzováno trhem. Janet Yellen to navíc dělala i sama o sobě, dávno před tím, než se stala šéfkou americké centrální banky. Tak proč teď vypouští takové "balónky" o svém soukromém životě? Dva ekonomové to analyzují (namísto trhu), a tentokrát se moc neshodnou.

Před osmi lety se tehdejší vláda rozhodla zakázat větším prodejnám otevřít o některých státních svátcích. Jestli to mělo přilákat více lidí do kostela nebo dát zaměstatncům více času, nevíme. Nedošlo ani k jednomu. Naopak, přispělo to k zdražování potravin, ochudilo to některé prodavače, a dodnes to mrhá naším časem ve frontách. Podle našich ekonomů je na čase zákaz zrušit. A ideálně do budoucna podobné zákazy zakázat.

Po nějakém čase se vracíme k přehledu nejnovějších událostí na dnes klíčové trhy s energiemi. Nejzajímavější je teď vývoj na trhu zemního plynu pro Evropu. Ten je teď levnější nejen než před energetickou krizí, ale dokonce levnější i než dlouhé roky před covidem. Proč? A jakou roli v tom hrála "americká" technologie zkapalňování do LNG tankerů? A proč zrovna americký prezident chce teď zastropovat vývoz plynu? A má to vůbec cenu aspoň z jeho pohledu? Svět klade otázky, dva ekonomové je zvedají.

Celková suma peněz na stíhací letadla F-35 je samozřejmě významná, zvlášť když se do ní většinou započítává i spousta věcí, které by byly někdy potřeba udělat tak jako tak. Jestli by návrat k dodržování závazků na výdaje na obranu měl jít strategicky zrovna cestou stíhaček, ekonomové neposoudí. Ale posoudí, jestli dávají ekonomický smysl zrovna tyto.

Od novoročního projevu prezidenta Petra Pavla je znovu aktuální otázka přijetí či nepřijetí eura. Před pár dny dokonce eskalovala v koaliční hádku o příslušného zmocněnce, kterým ekonom Petr Zahradník byl přesně dva dny. Otázka, kterou naši dva ekonomové Petr Bartoň a Petr Koblovský řeší, tedy nezní, zda přijmout euro (i když i na ni přirozeně dojde), ale zda vůbec zmocněnce k této věci zřizovat a platit. Tedy – jako obvykle – zda to má cenu. Více v dnešním díle našeho podcastu

Loni pověsil na hřebíček podnikání rekordní počet podnikatelů. Nejvíc v celých dějinách. Přesto nikde reálně nechybějí - tedy aspoň ne více než jindy. Sehnat řemeslníka je stále stejně těžké. Co za tím úbytkem stojí a proč v reálu nejvíc podnikatelů spíše přibylo, rozebírají dva ekonomové.

Brusel byl nedávno svědkem velkých občanských nepokojů ze strany zemědělců. Mnohem silnějších, než co někteří čeští zemědělci (bez podpory své stavovské organizace) plánují od pondělí v Praze. Je to protest proti vládě, ale ta je pouze poslem Bruselu, který je hlavním strůjcem pravidel na zemědělském trhu. Zemědělské stávkování očima dvou ekonomů.

Všechno má svou cenu a má ji jistě i rozhodnutí natolik politické, jako je zavedení elektronické nebo korespondenční volby. Zejména u té elektronické je z ekonomického pohledu nejzásadnějším motivem snížení nákladů spojených s praktickým výkonem volby. V debatě ekonomů Petra Bartoně a Petra Koblovského ale došlo i na kontroverznější otázky – třeba k čemu stát v roce 2024 potřebuje policejně-mocnářský institut trvalého pobytu. Poslechněte si celou epizodu.

Na to, v jak nestabilní situaci se nachází Blízký Východ, je ropa pořád překvapivě levná. A loni během eskalace dokonce spíš zlevňovala. Cenu této i v Česku klíčové suroviny tak určuje spíš situace v globální ekonomice. Kam teče a poteče světová ropa? Jednotlivé faktory ropocenotvorby destilují naši dva ekonomové Petr Bartoň a Petr Koblovský.