Železné hory se rozkládají na pomezí Pardubického kraje a Kraje Vysočina. I když ve svém názvu mají slovo „hory“, jedná se spíš o pahorkatinu. Přesto byste tam našli místa, kde řeky vyhloubily poměrně hluboké kaňony. Jeden z nich má na svědomí řeka Doubrava poblíž východočeské Chotěboře. Podél části jejího toku vede naučná stezka, která míří i na krásné vyhlídky.

Chodovská tvrz je nejstarší stojící a tedy i nejvýznamnější pamětihodnost pražského Jižního Města. Původně středověká tvrz má kruhový půdorys, na severu přerušený nálevkovitě se rozevírajícím vstupem. Patrový objekt s arkádami na nádvoří je dnes kulturním centrem, obklopeným parky.

Jestli sníte o letu v balónu, můžete si ho vyzkoušet nanečisto v Domě Českého Švýcarska v Krásné Lípě na severu Čech. Dům totiž neslouží jen jako informační centrum, ale je v něm i rozsáhlá interaktivní expozice, díky které můžete zblízka poznat celou lokalitu. Expozice má dvě patra a můžete si v nich všechno osahat a prozkoumat.

Obec Číhošť na Vysočině je známá především událostí z konce roku 1949. Tehdy se při mši v kostele pohnul křížek, což rozpoutalo případ, který skončil umučením pátera Josefa Toufara. Kostel v Číhošti stále stojí, my vás ale dnes pozveme na druhý konec obce, do přesného středu České republiky.

Drobné prkenné stavení s lopatkami, které z větru dokázaly vytěžit maximum. To jsou malé větrné mlýnky zvané větřoky, které pro pohon využívaly kovovou turbínu. Pár z nich se dochovalo v oblasti severní Moravy a Slezska, blízko průmyslové Ostravy. Hospodářům pomáhaly hlavně šrotovat obilí pro zvířata. Jeden takový mají v Řepištích na Frýdecko-Místecku.

Historie řádu františkánů, rodáků a významných osobností města ožívá v barokním areálu Františkánského kláštera v Hostinném v Krkonoších. Památkově chráněný areál je jedinou dochovanou památkou stavitele Wolfganga Dientzenhofera, jednoho z nejvýznamnějších architektů evropského baroka.

Den co den chodily kdysi děti z osady Javořina na Frýdecko-Místecku zhruba tři kilometry pěšky lesem do školy do Starých Hamer. Cesta jim hezky ubíhala, protože na stromech visely obrázky doprovázené básničkami. A pod nimi byla vždy cedulka se jménem dítěte, které se o místo mělo starat. Dnes už tudy nikdo do školy nechodí, ale obnovená obrázková cesta těší malé i velké turisty.

V zákrutu řeky Lužnice, která se obtáčí kolem historického centra jihočeského města Tábora, můžete ochutnat vodu z pramene, který se jmenuje Eleonora. Pramen vyvěral v údolí v dnešní čtvrti Čelkovice už ve středověku, protože zjevně souvisí s těžbou stříbra a stříbrnými doly, které jsou nedaleko od něj, ve čtvrti Horky. To je dobové zdrobnělé označení hor. A když se ve středověku řeklo „hory“, znamenalo to v dnešní terminologii doly.

V centru Brna na Husově ulici stojí civilní protiletecký bunkr s označením 10-Z. A každý zájemce se do něj může přijít podívat. Kryt zaujme už na první pohled trabantem umístěným na střeše vstupní budovy a dává tušit, že v útrobách čeká návštěvníky retroexkurze do minulosti.

Nejslavnější olomoucká vila stojí v Univerzitní ulici na městských hradbách nedaleko jezuitského konviktu a kostela sv. Michala. Postavit si ji nechal v letech 1905 až 1906 zástupce významné podnikatelské rodiny Otto Primavesi. Honosné sídlo korespondovalo s duchem tehdejší kulturní scény ve Vídni.