Mezi nejvýraznější symboly Libereckého kraje patří hora Ještěd. A rozhodně stojí za to na ni při návštěvě Liberce vystoupat. Hora samotná, někdy mylně považovaná za vyhaslou sopku, je zajímavá nejen svým vrcholem, ale také řadou skalisek. Přibližně půl kilometru od vrcholu Ještědu se nacházejí dvě rovnoběžné skalní stěny, které jsou patrné i z Liberecké kotliny. Říká se jim Vířivé kameny a jejich jednotlivé vrcholy nesou jména alpských velikánů.

Velkou část jižní Moravy lze spatřit z vrcholu rozhledny Vladimíra Menšíka u Hlíny nedaleko Ivančic. A při dobrém počasí se objeví i vrcholky Alp. Dostupná je autem, na kole i pěšky. Díky tomu je vyhledávaným cílem milovníků úchvatných panoramat. Nechybí na ní ani vzpomínky na slavného rodáka z blízkých Ivančic, herce Vladimíra Menšíka.

V Daňkovicích, vesnici ve Žďárských vrších na Vysočině, stojí přes 200 let toleranční modlitebna. Místní věřící si brzy po vydání tolerančního patentu postavili stavbu dřevěnou a v roce 1815 pak budovu zděnou, přesně podle požadavků daných patentem císaře Josefa II. Od té doby se modlitebna příliš nezměnila. Přibyly do ní jen varhany.

Když se vydáte na výlet ke Kokotským rybníkům na Rokycansku v Plzeňském kraji, uvidíte krásnou panenskou přírodu. A vůbec vám při vyslovení jejich pojmenování nemusí být stydno. Na první pohled hanlivé označení rybníků má totiž úplně jiný význam, než byste si mohli myslet.

V Chotěbuzi se nachází jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit Těšínského Slezska. Právě tam je možné navštívit Archeopark přibližující život dávných Slovanů. Najdete tam repliky několika typů středověkých stavení a uvidíte, jak kdysi Slované bydleli, jak se oblékali, čím se živili i jak lovili. A některé činnosti našich předků si dokonce sami můžete vyzkoušet.

Naše hrady jsou na řece Malši navlečeny jak korálky na niti. Tohle motto najdete na webových stránkách sdružení Hrady na Malši, které se stará o čtyři hradní zříceniny a jednu tvrz v údolí jihočeské řeky na česko-rakouském pomezí. Jedním z hradů je Pořešín. Před pár lety šlo o lesem zarostlou ruinu. Dnes v hradním areálu najdete muzeum, kovárnu, hrnčírnu i koncertní pódium.

K pamětihodnostem Olomouce patří barokní Korunní pevnůstka v Bezručových sadech. Vystavěna byla v době panování Marie Terezie. V roce 1857 tam byl zřízen dělostřelecký sklad. Dnes ovšem slouží něčemu docela jinému. V roce 2015 v něm Univerzita Palackého otevřela interaktivní muzeum – tak zvanou Pevnost poznání.

Informační centrum v Roudnici nad Labem v Ústeckém kraji sídlí necelý kilometr od vlakového nádraží, přímo v historickém centru, hned naproti dominantě města, zámku Lobkowitzů. K jeho návštěvě láká cedule s nápisem Každý, kdo chce kafíčko, hned ať sviští na íčko. Napovídá, že infocentrum slouží také jako kavárna.

V pražských Kyjích, v lesoparku zvaném na Čihadlech, na kopci Horka, stojí dvacet tři a půl metru vysoká rozhledna vyrobená z přírodních materiálů. Je v mnoha ohledech jedinečná: originální konstrukcí, použitými materiály, tím, že pochází z dílny světoznámého architekta i způsobem realizace. Jmenuje se Doubravka a veřejnosti je přístupná od roku 2018.

Na zámku v Pardubicích otevřeli zbrusu nový návštěvnický okruh. Expozice s názvem „Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách“ vypráví příběh nejslavnějších majitelů pardubického zámku. Tím podstatným zůstává prohlídka unikátních renesančních maleb, ale nově je možné se dostat i do míst, která byla dříve nepřístupná, třeba do historické ledárny.