Naše hrady jsou na řece Malši navlečeny jak korálky na niti. Tohle motto najdete na webových stránkách sdružení Hrady na Malši, které se stará o čtyři hradní zříceniny a jednu tvrz v údolí jihočeské řeky na česko-rakouském pomezí. Jedním z hradů je Pořešín. Před pár lety šlo o lesem zarostlou ruinu. Dnes v hradním areálu najdete muzeum, kovárnu, hrnčírnu i koncertní pódium.

K pamětihodnostem Olomouce patří barokní Korunní pevnůstka v Bezručových sadech. Vystavěna byla v době panování Marie Terezie. V roce 1857 tam byl zřízen dělostřelecký sklad. Dnes ovšem slouží něčemu docela jinému. V roce 2015 v něm Univerzita Palackého otevřela interaktivní muzeum – tak zvanou Pevnost poznání.

Informační centrum v Roudnici nad Labem v Ústeckém kraji sídlí necelý kilometr od vlakového nádraží, přímo v historickém centru, hned naproti dominantě města, zámku Lobkowitzů. K jeho návštěvě láká cedule s nápisem Každý, kdo chce kafíčko, hned ať sviští na íčko. Napovídá, že infocentrum slouží také jako kavárna.

V pražských Kyjích, v lesoparku zvaném na Čihadlech, na kopci Horka, stojí dvacet tři a půl metru vysoká rozhledna vyrobená z přírodních materiálů. Je v mnoha ohledech jedinečná: originální konstrukcí, použitými materiály, tím, že pochází z dílny světoznámého architekta i způsobem realizace. Jmenuje se Doubravka a veřejnosti je přístupná od roku 2018.

Na zámku v Pardubicích otevřeli zbrusu nový návštěvnický okruh. Expozice s názvem „Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách“ vypráví příběh nejslavnějších majitelů pardubického zámku. Tím podstatným zůstává prohlídka unikátních renesančních maleb, ale nově je možné se dostat i do míst, která byla dříve nepřístupná, třeba do historické ledárny.

Osada Jakub v obci Církvice na Kutnohorsku ve Středočeském kraji pravděpodobně kdysi stála na Svatojakubské cestě do Santiaga de Compostela. To by vysvětlovalo velkolepě pojatou románskou architekturu zdejšího kostela sv. Jakuba. Vzácně zachovalou románskou stavbu nově oživuje opravená a zpřístupněná věž i nově otevřená expozice.

V Českém ráji se nachází spousta stop po dřívějším osídlení. Od jeskyní pravěkých lidí, přes keltská a slovanská hradiště až po středověká sídla. Kdo by neznal Trosky, Hrubou Skálu nebo Valdštejn. Kromě nich stávala na skalách řada dalších dřevěných staveb. Ne každou je možné považovat za hrad, někdy šlo jen o příbytky dřevařů, ptáčníků či obranné hlásky. To ale neplatí o Kavčinách, pozůstatku skalního hradu v těsném sousedství hradu Valdštejna.

I v intenzivně zemědělsky a průmyslově využívané krajině kolem Olomouce je stále možné najít zelené ostrovy téměř panenské přírody, kde rostou chráněné druhy rostlin a žijí významní a kriticky ohrožení živočichové. Jedním z nich je přírodní rezervace Království nacházející se mezi Grygovem, Krčmaní, Majetínem a tokem potoka Morávky, který je historickým ramenem řeky Moravy.

Legenda praví, že skvostnou soupravu šperků z českých granátů daroval Ulrice von Levetzow dvaasedmdesátiletý věhlasný básník Johann Wolfgang Goethe, okouzlený půvabem tehdy sedmnáctileté dívky. Skutečnost je ale poněkud jiná. I když i v tomto případě šlo o dar z lásky.

Přibližně čtyři kilometry západně od Dvora Králové nad Labem se v lese nachází soustava Zátluckých rybníků. Sice nejsou tak rozsáhlé jako ty jihočeské, ale nabízejí zadumanou krásu a dávné příběhy. U Zátluckých rybníků není těžké si představit vodníka ze sbírky Kytice. Právě tam se totiž Karel Jaromír Erben inspiroval při psaní svých balad.