Ještě před pár lety byl do lesů kolem rybníka Olšiny nedaleko Horní Plané na Šumavě vstup zakázán. Byly totiž součástí vojenského výcvikového prostoru. Armádě sice lesy patří dodnes, ale turisté se v nich teď mohou pohybovat bez obav. Navíc jimi vede nová naučná stezka.

Pokud se někdy ocitnete v Praze a zavítáte na Staroměstské náměstí, vyšetřete si trochu času navíc a vydejte se do uličky, jen pár metrů za Týnský chrám. Tam najdete malebné místo, kterému se říká Ungelt a kde na vás dýchne hluboká historie. Dnes je tam ticho a klid, ale kdysi tam bývalo pořádně živo.

Nová Naučná stezka Kamennou Hůrou a částí Lázní Bělohradu v Královéhradeckém kraji vede nejzajímavějšími a nejmalebnějšími místy v blízkém okolí východní a severovýchodní části lázeňského města. Seznamuje s geologickou a hornickou minulostí kraje, ale také s pověstmi o tajemných pokladech ukrytých v zemi.

Město Klatovy v Plzeňském kraji se pyšní mnoha významnými historickými stavbami, mezi které rozhodně patří Klatovské katakomby pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, kde již stovky let odpočívají mumifikovaná těla.

Adolfov na Teplicku v Ústeckém kraji leží poblíž německých hranic ve výšce 750 metrů nad mořem. Oblíbeným cílem turistů byl už před druhou světovou válkou. Tehdy jezdila do Telnice pod Adolfovem tramvaj až z Ústí nad Labem. Turisté pak šlapali nahoru do Adolfova hezky po svých. Měli tam svoji oblíbenou restauraci Adolfovský dvůr, která funguje dodnes. Do zimního Adolfova můžete i dnes dojít z Telnice, kam jezdí autobus. Anebo tam dojet autem.

Areál chrámu svatého Bartoloměje ve středočeském Kolíně prošel v posledních letech náročnou rekonstrukcí. V rámci znovuotevření areálu byla nově zpřístupněna i pozdně gotická zvonice, která slouží i jako vyhlídková věž. Byla postavená v roce 1504 a dosahuje výšky 55 metrů. Nabízí úchvatný pohled na historické centrum Kolína i na samotný chrám. Cestou na ochoz si navíc můžete prohlédnout sklepní lapidárium i ojedinělou expozici části chrámového pokladu.

Hledat stopy Járy Cimrmana není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Protože se Cimrman nepochybně narodil ve Vídni někdy v letech 1869 až 1874, lze za výchozí bod zvolit sídlo tehdejší rakousko-uherské monarchie Hofburg v hlavním městě mocnářství. Vydáme-li se odtud směrem na sever, na jižní Moravu, pak se po přibližně 155 kilometrech a 512 metrech standardní chůze běžného Čecha trvající průměrných 44 hodin a 21 minut ocitneme v Lomnici u Tišnova.

Všichni určitě znáte čedičový útvar Panská skála v Kamenickém Šenově na severu Čech. Minimálně z pohádky Pyšná princezna. U těchto skalních varhan se točila scéna, ve které princezna Krasomila prchá s králem Miroslavem před vojáky. Jiné čedičové varhany, mnohem mohutnější, ale paradoxně velmi málo známé, najdete na Zlatém vrchu nad vesničkou Líska na Děčínsku. Člověk si před nimi připadá jako opravdový trpaslík, protože čedičové sloupy jsou místy vysoké až 30 metrů.

Do sedla jménem Skřítek v Jeseníkách míří v této době spousta běžkařů. Kdo se k němu vydá přes Sobotín na Šumpersku, narazí cestou na neobvyklou stavbu. Podnikatelský rod Kleinů si tam totiž na stráni pod zalesněným kopcem vybudoval honosnou hrobku ve stylu italské renesance. Kleinové svého času patřili mezi nejvýznamnější průmyslníky Habsburské monarchie. Stavěli silnice a železnice. Jejich dílem je například Palackého most v Praze.

Na kopci v osadě Loučná Hora u Smidar v Královéhradeckém kraji čeká na návštěvníky překvapení. Kostel sv. Jiří, který by klidně mohl být ozdobou muzeí lidové architektury v přírodě. Ještě počátkem minulého století nevzbuzoval žádnou zvláštní pozornost. Když z něj ale opadala omítka, bylo zřejmé, že jde o naprosto výjimečnou roubenou církevní stavbu.