České středohoří jeskyněmi příliš neoplývá. Na spočítání těch, které jsou registrovány jako speleologické objekty, by vám stačily prsty jedné ruky. Většinu jeskyní zde tvoří prostory, které vznikly rozpukáváním nebo zvětráváním neovulkanických hornin. Ale najde se tu i poměrně vzácná jeskyně v pískovci. Jmenuje se Hibschova.

Vytvořit sloup, který svou výškou a nádherou výzdoby nebude mít rovného v žádném jiném městě. To byla ambice kameníka Václava Rendera. Olomoucký rodák s titulem císařského architekta navrhl a postavil nejdřív mariánský morový sloup na Dolním náměstí. Nedlouho po započetí stavby ale požádal městskou radu o schválení další stavby, tentokrát na Horním náměstí poblíž radnice.

Kamenná rozhledna Bučina stojí nad bývalými Mattoniho lázněmi v Kyselce na Karlovarsku už od roku 1880. Heinrich Mattoni ji nechal postavit, aby sloužila jako zpestření pro lázeňskou smetánku, která Kyselku hojně navštěvovala a užívala zdejší léčebnou kúru.

Už jste někdy přímo z hlavní lodě kostela vešli do jeskyně? Jedinečný zážitek můžete mít v obci jménem Svatý Jan pod Skalou u Berouna ve středních Čechách - v raně barokním kostele sv. Jana Křtitele. Podle svatoivanské legendy tu v 9. století žil první křesťanský poustevník Ivan.

Pokud se vydáte do jihočeského Boršova nad Vltavou, můžete si po levém břehu Vltavy projít zajímavou trasu kaňonem řeky proti proudu až k hradu jménem Dívčí Kámen. Stezka se jmenuje Fritschova po Emanuelu Fritschovi, technickém radovi Československých státních drah a předsedovi Klubu československých turistů Šumava, který se o její vybudování zasloužil.

Velmi zajímavě zpracovanou křížovou cestu mají v Olešnici na Blanensku na jižní Moravě. Na podkladě klasické křížové cesty, která symbolizuje utrpení Ježíše Krista, navázali tvůrci symboliku bolestí a strastí, kterými si Olešnice a blízké okolí v minulosti prošly či stále procházejí.

Na jihu Plzeňska nedaleko města Blovice se od pradávna tyčí špičatá skála. Moderním jazykem řečeno se jedná o buližníkový výchoz neboli ostrou skálu. Tahle vyvřelina z praoceánu, která je mimochodem jednou z nejtvrdších hornin vůbec, tady už po staletí podněcuje lidskou fantazii a představivost.

Zázrakům v této době asi věří málokdo, ale co kdyby? Jedno takové „kdyby“ jsme objevili na Vysočině. Pod vrcholem hory Křemešník na Pelhřimovsku pramení zázračná voda. Na podzim si obvykle dává pauzu, ale teď teče plným proudem. Je to zázrak?

Jižně od Vsetína, nedaleko obce Pulčín ve Zlínském kraji, se nachází největší pískovcové skalní město v moravských Karpatech - Pulčínské skály. Ve středověku stával na vrcholu skal hrad Pulčiny, dnes ho připomínají už jen schody vytesané do skály. K nejznámějším částem skalního města patří skály Zámčisko, Pět kostelů a Izby. Nacházejí se v nadmořské výšce 600 až 750 metrů, jejich výška je i 20 metrů a délka až 250 metrů. Skalní labyrint je rozeset na úpatí kopce Hradisko.

V Pardubickém kraji bychom našli jeden z nejmenších hradů v Česku, ne-li dokonce ten vůbec nejmenší. Protože je hlavně pro děti. Řeč je o Kočičím hrádku u Slatiňan na Chrudimsku. Jde o zmenšený model hradu, který má ovšem co do činění se skutečnými malými princi a princeznami z rodu Auerspergů, nejslavnějších majitelů slatiňanského zámku.