Trstěnice leží ve středu trojúhelníku mezi městy Litomyšl, Polička a Svitavy v Pardubickém kraji. Vesnicí protéká řeka Loučná a na jejích březích i stráních údolí stojí celá řada staveb a památek, které rozhodně stojí za vidění. Starobylou vesnicí vás provede Trstěnická naučná stezka. Putovat po ní můžete s mapou nebo chytrým telefonem.

Pálení kořalky má na Valašsku dlouholetou tradici, sahá až do 16. století. Jak se kdysi vyráběla slivovice, se můžete dozvědět v Muzeu Rudolfa Jelínka ve Vizovicích ve Zlínském kraji. Čeká vás exkurze plná vůně a chuti tohoto slavného moku.

Pražský Vyšehrad, historické hradiště, hrad a pevnost na skále nad pravým břehem řeky Vltavy, je opředen mnoha pověstmi: o kněžně Libuši, o dívčí válce, o Bivojovi, o Horymírovi a dalších. A proto vyvolává představu dávných věků. Historické prameny se ale o ničem podobném nezmiňují. Které skutečné osobnosti a historické události Vyšehradem prošly a jaká místa stojí v jeho areálu za vidění?

Když kdysi v 17. století vznikal cihlový most v lokalitě Portz Insel nedaleko Mikulova na jižní Moravě, nikoho ze stavitelů nejspíš nenapadlo, že toto unikátní dílo jednou skoro celé zmizí pod vrstvou bahna, prachu a náletových rostlin. S příchodem nedaleké železnice se to skutečně stalo. Most měl ale to štěstí, že jeho historie znovu ožila a on doslova povstal z hlíny.

Na hřebeni Krušných hor, v blízkosti Božího Daru se v nadmořské výšce přes 1 000 metrů nachází ojedinělá technická památka - Blatenský příkop. Unikátní vodní dílo široké místy až dva metry bylo vybudováno v 16. století, aby přivádělo vodu od Božího Daru až k Horní Blatné vzdálené přes 12 kilometrů. Podél celého kanálu vede dnes naučná stezka

Průhonický park se rozkládá kolem zámku Průhonice na Praze-západ. V roce 1895 ho založil poslední majitel panství, hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Rozprostírá se na ploše 250 hektarů a podle času i kondice si můžete vybrat ze tří okruhů o délce dva a půl, pět nebo deset kilometrů.

Jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů Frýdlantského výběžku na severu Libereckého kraje je Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem. Obec založili ve 13. století Bíbrštejnové, dávno před nimi byli v kraji třeba Keltové. To, jak se kraj na dnešních hranicích s Polskem vyvíjel od pravěku až po průmyslovou revoluci, se snaží zachytit právě v Žijícím skanzenu. Tak trochu jiném skanzenu, ve kterém se opravdu žije a hospodaří.

Kozmické ptačí louky. To je jedinečná lokalita mezi Ostravou a Opavou v Moravskoslezském kraji, do které se díky revitalizaci a ochraně zdejší přírody opět vrací život v celé své kráse a rozmanitosti. Území o rozloze 65 hektarů, bohaté na mokřady, louky a tůně se postupně stává rájem pro běžné, ale i vzácné a chráněné druhy ptáků a také obojživelníky, hmyz i zajímavou květenu. Nový domov tam našlo i stádo divokých koní, které přirozeným způsobem spásá trávu.

Dnešní muzea se od těch dřívějších hodně liší. Mnohde už ani nenajdete cedule s nápisem „nesahat“. Například v Muzeu nové generace na zámku ve Žďáře nad Sázavou na Vysočině se naopak na exponáty sahat musí, a řada z nich se i pohybuje. Historie místního kláštera tak před očima a pod rukama návštěvníků doslova ožívá.

Terezino údolí u Nových Hradů v jižních Čechách patří mezi oblíbené výletní cíle. Na jeho víc jak stohektarové ploše vznikl v polovině 18. století park, který má od poloviny století 20. statut národní přírodní památky. Romantické údolí ukrývá přírodní krásy a dokonce i jeden uměle vytvořený vodopád.