Velký Kosíř je odpradávna považován za nejvyšší horu Hané. Donedávna nebyl ale z jeho vrcholu díky vzrostlým stromům téměř žádný výhled. Nově postavená rozhledna to však změnila.

O Mistru Janu Husovi jsme všichni slyšeli mnohokrát. A to zejména ve spojení s jeho učením, kázáním a koncem jeho života. Pokud se ale vydáte do jižních Čech, konkrétně do Husince, můžete si v areálu Centra Mistra Jana Husa prohlédnout spoustu jeho osobních věcí a také malý byt, ve kterém jako dítě vyrůstal. Rozlohou nemá ani dvacet metrů čtverečních.

Ledovcové kary Velkou a Malou kotelní jámu v západních Krkonoších může návštěvník obdivovat z turistické stezky Horní Mísečky – Dvoračky. Cestou narazí na pozůstatky kdysi slavné Kotelské boudy, na mrtvé stromy, které jsou základem nového života, krásné bukové smrčiny nebo takzvaný křivoles. Spatří i Kotelský potok, probuzený z téměř neviditelných pramínků.

Železniční trať Tanvald – Kořenov v Jizerských horách se svojí délkou necelých sedmi kilometrů řadí mezi bezvýznamné lokálky. Přesto je ale známá nejen milovníkům pražců a kolejí. Na délce šesti kilometrů a 700 metrů překonává výškový rozdíl 235 metrů, což je pro vlaky extrémní stoupání. A tak byla železnice vybavena ještě jednou ozubnicovou kolejí, po které jezdily speciální lokomotivy.

Pražská Vrtbovská zahrada je nemovitá kulturní památka I. stupně zapsaná na seznamu UNESCO. Terasovou barokní zahradu italského typu si na začátku 18. století u svého paláce nechal vybudovat nejvyšší purkrabí Pražského hradu Jan Josef hrabě z Vrtby.

Rozhledna se dvěma věžemi a můstkem uprostřed – to je rarita, která je už osmým rokem turistickým lákadlem Města Albrechtice nedaleko Krnova na severní Moravě. Při dobré viditelnosti jsou z ní vidět Jeseníky, Beskydy, polské příhraničí a někdy dokonce i Tatry.

Krkonoše jsou nejen naše nejvyšší hory, ale najdete v nich i nejvíc českých vodopádů, včetně toho nejvyššího nebo chcete-li nejdelšího. Říčka Pančava padá z horní hrany Labského dolu, z rašeliniště Pančavské louky, dolů do údolí celých 148 metrů. Zajímavé je, že v době jarního tání se při jeho úpatí tvoří ještě jedno boční rameno, jehož výška je přibližně 162 metrů.

Na hradě Velhartice na Klatovsku na západě Čech je toho k vidění poměrně hodně. Světovou raritou je ovšem dochovaný kamenný obloukový most na skále uprostřed hradu.

Když se řekne Stvořidla, vodáci zaplesají a skauti začnou počítat bobříky. Část řeky Sázavy mezi Světlou a Ledčí nad Sázavou patří nejen mezi vodácké ráje, ale je i místem známým z knih Jaroslava Foglara. Právě tady je Sluneční zátoka, tady měl svůj tábor nejstarší český skautský oddíl.

Kdo se vydá na pěší túru k vrcholu Králického Sněžníku ve Východních Čechách, snad si ani nemůže nevšimnout výjimečné sochy. Kamenná plastika slona působí pod vrcholem Králického Sněžníku, ve více než třinácti set metrové výšce, tak trochu exoticky. A nese stopy drsného podnebí. Jak by také ne, vždyť do kraje pod sebou shlíží už přes osmdesát let.