Možná jste to už také zažili, že vás na výletě něco zaujalo natolik, že jste to zkrátka museli mít. Na konci 19. století se to přihodilo Wilhelmu Hueblovi z Dlouhých Mostů u Liberce při návštěvě Vídně. Uviděl tam sud obřích rozměrů a o pár let později stál ten samý na Javorníku, na 684 metrů vysokém kopci Ještědsko-kozákovského hřbetu.

Dominantou kopce Rýsov v Provodově na Zlínsku je velký skalní monolit, kterému místní neřeknou jinak než Čertů kámen. Je opředený řadou legend a pověstí. A rozhodně ho není možné přehlédnout. Je to mohutný skalní blok vysoký deset a půl metru, který je tvořen slepenci a pískovci. Zvětrávání ve skále vymodelovalo rozličné pukliny a dutiny. Právě kvůli nim je útvar přírodní památkou.

Rudrův nebo také Ludrův či Panský mlýn v Babiččině údolí v Ratibořicích v Královéhradeckém kraji je neobyčejný. A to nejen proto, že je spojený s románem Babička od Boženy Němcové, která ho použila jako jedno z dějišť svého románu. Zároveň patřil i k těm nejvěhlasnějším díky kvalitě mletí. Navíc v něm i dnes žije hastrman.

Přírodní památka Prosecké skály s rozsáhlým labyrintem přírodních i umělých jeskyní leží na severovýchodě Prahy. Spodní, světlejší vrstvu skal, tvoří bílý pískovec, který se usazoval ve sladkých vodách. Horní vrstva, to jsou hrubozrnné pískovce rezavé barvy, které se ukládaly v mořském prostředí. Z vyhlídky vybudované v blízkosti skal přehlédnete velkou část metropole.

Útok na všechny smysly. Tak by se dala popsat návštěva Muzea čokolády v jihočeském Táboře. Nejenom, že se během ní procházíte mezi čokoládovými sochami a marcipánovými modely, které - nebýt ve vitrínách - by lákaly k uloupnutí, jako v pohádce o perníkové chaloupce, ale všude ve vzduchu se vznáší i opojná vůně kakaa z cukrářské manufaktury, která s expozicí sousedí.

Zámek Linhartovy na Krnovsku v Moravskoslezském kraji se bohužel nemůže pyšnit původním mobiliářem ani portréty jeho majitelů. O to víc ho ale milují děti. Kastelán Jaroslav Hrubý pro ně totiž při prohlídkách chystá nejedno překvapení. Naposledy dokonce rekordní. Pro zámeckou expozici vyrobil víc než sto papírových figurín v životní velikosti.

Mělnické podzemí vznikalo ve středověku ražením v pískovcové skále. Vchod do podzemí byl téměř v každém domě, a tak byly jednotlivé domy často propojeny a spoluvytvářely celý podzemní chodbový systém. V novověku se na tyto sklepní prostory téměř zapomnělo a k dnešnímu dni jsou prozkoumány pouze z jedné čtvrtiny.

Rozhledna Varhošť na Litoměřicku v Ústeckém kraji slaví v září 2023 padesátiny. Slavnostně byla otevřena 22. září 1973. Ve skutečnosti je to ale na vrchu Varhošť už historicky třetí rozhledna. První tam postavili v roce 1891, druhou roku 1927 a třetí, současnou v roce 1973. Vidět je z ní prakticky celé České středohoří a také osm, zákrutů Labe.

Pernštejnové zanechali v Pardubicích nesmazatelnou stopu. Na začátku 16. století vybudovali honosné renesanční sídlo a dali novou tvář celému městské jádru – s náměstím, uličkami a Zelenou bránou. O všem se můžete dozvědět na místní naučné stezce. Jmenuje se Stezka Viléma z Pernštejna a vede pardubickou památkovou rezervací. Na trase dlouhé dva a půl kilometru vás čeká deset zastavení.

Železná opona. Tak se nazývala neprostupná hranice mezi východním a západním blokem za dob studené války v letech 1947 a 1991. Muzeum železné opony v jihomoravských Valticích se věnuje zejména období mezi lety 1951 až 1989. Mapuje výstroj a výzbroj pohraniční stráže, k vidění jsou dobové uniformy i originál ostnatého drátu.