Hrad Velhartice na Klatovsku v Plzeňském kraji tvoří společně s Rabím a Kašperkem takzvané Šumavské trojhradí. Památka je to významná a mezi turisty značně oblíbená. Turisté, kteří sem jednou zavítají, se rádi vracejí. Koneckonců, motto památky zní: Hrad, který vás mile překvapí.

Největší vodní plochou v Praze je Hostivařská přehrada. Nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji metropole je dlouhá dva a půl kilometru a široká až čtyři sta metrů. Vyznavači koupání v plavkách i bez nich mohou vystavit těla slunečním paprskům na písčitých plážích, každý na té své. Deku ale mohou rozložit i na trávě nebo na dřevěném molu.

Necelých devět kilometrů severně od Mariánských Lázní se nachází jedno z nejkrásnějších míst na Chebsku. Bývalá lovecká osada Kladská. Leží v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les v přírodní rezervaci Kladské rašeliny. Rezervací se můžete projít po vůbec nejstarší stezce svého druhu u nás. První prkna povalového chodníku tam byla položena už v roce 1977.

Český velikán Jára Cimrman po sobě na našem území zanechal spoustu stop. Jsou mezi nimi i jeho slavné vynálezy, se kterými bohužel neměl štěstí na patentovém úřadu. To ale neznamená, že upadly v zapomnění. Dva z nich jsou důstojně vystavené ve skleněné vitríně na Fajtově kopci nad Velkým Meziříčím na Vysočině.

Území dnešní pražské městské části Lysolaje patří k oblastem s prastarým osídlením. Svá dočasná sídliště tam měli už před nějakými 30 tisíci lety „lovci mamutů“. Žily tam kočovné tlupy živící se lovem srstnatých nosorožců, pravěkých koní nebo zmíněných mamutů. Dnes tam najdete působivou přírodní památku Housle s řadou nejen přírodních zajímavostí.

Scenérii krkonošských hřbetů a vrcholů si nejlépe prohlédnete z rozhledny Žalý. Stojí na vrchu Přední Žalý v nadmořské výšce 1019 metrů, je vysoká 18 metrů a za příznivého počasí vás za procházku nebo za výstup do kopce na běžkách odmění neopakovatelným kruhovým rozhledem nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí.

Zámecká sýpka ve Zruči nad Sázavou ve Středočeském kraji už dnes neschraňuje obilí pro místní obyvatele. Stala se prostorem pro pozoruhodnou interaktivní expozici nazvanou Příběh řeky Sázavy. Kontaktní formou představuje celý tok řeky, její historii i geologické okolí a také dnes už zaniklá řemesla spojená s řekou. A samozřejmě i tramping a vodácký sport.

Loupežník Johann Georg Grasel, který se narodil v dubnu 1790, dal v češtině jméno všem lumpům a lotrům. Pocházel z jihomoravských Nových Syrovic a než skončil na popravišti, vraždil a kradl na pomezí Moravy, jižních Čech a Dolních Rakous. Ve skalnatých hvozdech nedaleko jihočeských Slavonic dnes najdete Graselovu naučnou stezku, kde objevíte třeba jeskyni, která odedávna nese loupežníkovo jméno.

Severočeský zámek Duchcov býval rezidencí věhlasného šlechtického rodu Valdštejnů. Návštěvníkům nabízí pět prohlídkových okruhů, včetně trasy, která připomíná nejznámějšího obyvatele zámku. Proslulého italského dobrodruha a světoběžníka Giacoma Casanovu, který na zámku popsal a také završil svůj život.

Pohledy k nezaplacení a nové zážitky z míst, která nikdy nebyla přístupná pro veřejnost. To slibuje návštěvníkům Radomír Přibyla, kastelán zámku v Hradci nad Moravicí v Moravskoslezském kraji. Pustí je totiž do otevřené věžové vstupní části Červeného zámku. Kdo do ní zavítá, uvidí zámek a okolí nejen hezky z výšky, ale také si bude moct prohlédnout historický rumpál.