Proč je Vykoupení z věznice Shawshank nejlépe hodnoceným filmem všech dob? Jaktože nás tak moc baví koukat na příběh z vězení – depresivního prostředí, do kterého se jen málokdo skutečně dostane? 

Pravdou je, že všichni jsme se někdy v životě cítili nesvobodní. V pasti práce, vztahů, společenských očekávání, nemoci, závislosti nebo i výčitek, křivd, strachu a sebelítosti. A Shawshank ukazuje, že v takových situacích můžeme zvolit různé přístupy. Ale že jen jeden z nich vede na svobodu.

Martin a Markéta v sedmém díle formátu O přestávce rozebírají myšlenky kultovního filmu Vykoupení z věznice Shawshank a co si z filmu může každý z nás odnést do vlastního života. Jak se ve filmu potkává stoicismus a křesťanství? Kdy se naše vlastní mysl stává vězením? A jak se z něj člověk může „vykoupit“? 

0:00:00 Intro

0:00:39 Proč vězení?

0:06:08 Různé přístupy k vězení

0:14:48 Andyho přístup

0:27:07 Co je Andyho vězení?

0:30:25 Vykoupení

0:36:19 Symbolismus a závěr

Na nový triko si vyleješ kafe.

U doktorky máš rezervaci na 9:30, ale vezmou tě až v 11.

Hlavní zpráva dne ti připomene, že kousek od tebe stále probíhá válka.

Kdo by se v takových situacích dokázal nenasr*t? Nebo neupadnout do deprese?

Stoikové a stoičky.

Stoicismus je totiž filosofie, která lidi učí ovládnout své reakce pod tlakem, překonat nepohodlí, mít disciplínu i silné morální zásady a aktivně se podílet na dění vě světě. Přináší praktické nástroje jak lépe zvládat jakoukoliv životní roli – od rodičovství přes vrcholový sport až po přátelství. 

Stoické myšlenky se navíc formovaly v době velkých změn, nejistoty a bezmoci. Není tak divu, že nyní zažívají renesanci. Obzvlášť v době agresivního marketingu, pobuřujících zpráv, emocemi nabitých sociálních sítí a rychle se vyvíjejícího světa. Léčivé a podpůrné účinky stoicismu zažívají nejen čtenáři textů Marka Aurelia a Senecy, ale i miliony pacientů KBT terapie, která ze stoických myšlenek vychází.

Martin a Markéta v této epizodě představují základní principy stoicismu a mluví o tom, jak je sami uplatňují ve svém životě. Dozvíte se, proč je většina lidského utrpení způsobená tím, jak o věcech přemýšlíme. A taky proč má smysl myslet na smrt svých blízkých nebo jak nejnovější neurovědecké poznatky o mozku potvrzují přes 2000 let staré stoické přístupy.

00:00:00 Teaser

00:00:49 Úvod, špatný představy o stoicích

00:08:37 O čem je stoicismus:

00:08:59 Co máme a nemáme v noci

00:17:26 Ovládání emocí

00:26:45 Trénink diskomfortu a sebeovládání

00:38:46 Společenský aspekt, charakter člověka, snaha

00:46:05 Vztah se světem, moudrost a další

00:55:16 Stoik jako autorita

00:59:58 Bezmoc v moderním světě

01:04:02 Outro, pozvánka na příště!

„A komu tím prospěješ?!“

„To je výsledek tvojí výchovy!“

„Nemohl by aspoň na Boží hod být klid?“

Hlášky z Pelíšek všichni dobře známe. A málokdo si na Štědrý večer nezapne ČT1, aby si je připomenul. I po více než 20 letech se naladí skoro 1.5 milionu diváků.

Proč se vlastně Pelíšky staly tak kultovní? Může za to jen vtipnost, kvalita herců či nostalgická atmosféra? Nebo v tom každý tak trochu vidíme svou vlastní rodinu a úlevně se smějeme tomu, že v tom nejsme sami? A proč by naši skandinávští kamarádi tenhle film odmítli pouštět dětem?

V téhle epizodě formátu O přestávce se díváme na Pelíšky jako na sondu do dědičného prokletí českých rodin i jako na otisk totalitní doby, který se nám doteď nedaří setřást.

Švejk, Němcová, Havel, Žižka, Hus, Horáková. Co spojuje většinu našich národních hrdinů?

Jsou to rebelové.

Rebelství se zdá být velkou součástí české identity. Vzepřít se útlaku a bezpráví je nepochybně dobrý kulturní ideál. Ale co se stane se společností, která ve všem hledá chyby a na ničem se neshodne?

V této epizodě Martin a Markéta rozplétají současný stav naší kultury - tedy aspoň toho, co z ní po tom všem útlaku i rebelování zbylo. Odhalují, jak jsme se sem dostali i jak s tím souvisí vysoká rozvodost, vzrůstající poptávka po psychologické pomoci nebo fotbalové fanouškovství. Nakonec navrhují, kam bychom se jako společnost mohli posunout dál.

0:00 úvod

0:45 stav české kultury

18:10 důsledky a řešení

27:17 absence komunit

32:12 ideál podnikatele?

41:28 Kam teď? Obrození 2.0

Jsou Zrádci obyčejná reality show o prachách a intrikách nebo geniální psychologický experiment v přímém přenosu? 

Ve Zrádcích vidíme všechno: paranoiu, haló efekt, hledání obětního beránka, efekt autority i to, jak snadno soudíme podle vzhledu.  A možná právě proto tahle hra tolik lidí fascinuje: může se v ní vidět každý z nás.

V téhle epizodě formátu O přestávce se Martin a Markéta dívají na Zrádce očima psychologie a sociologie. Co se stane, když se ocitneme pod tlakem, bez dostatku informací a začneme rozhodovat jen podle dojmů? Proč je tak těžké odhalit zrádce? Jaktože jsme tak snadno zmanipulovatelní? A co tahle reality show odhaluje o lidské psychice i fungování celé společnosti?

0:00:00 Intro

0:03:47 Základní psychologické efekty

0:15:46 Vnímání dobra a zla

0:20:31 Obětní beránek

0:27:03 Ideál zrádce

0:31:51 Manipulace hrdiny

0:35:32 Naivita, cynismus a post-cynismus

0:39:35 Outro

Proč se v létě místo odpočinku na gauči vláčíme s kufrem bůhvíkam? Máme v sobě snad nějaký „cestovatelský gen“ z dob lovců-sběračů? Je touha objevovat svět stejně přirozená jako žízeň, hlad či spánek? 

Nebo je cestování jen kulturní konstrukt, který živí cestovky a Instagram? Ale proč vlastně musí v pohádkách Honza vždycky vyrazit do světa a věřící na pouť do Santiaga či Mekky? A jak by vypadal náš druh homo sapiens, kdybychom vůbec necestovali?

Markéta a Martin hledají odpovědi v příbězích prapředků, v mýtech o hrdinech i zkušenosti poutníků. Ukazují, co se děje v mozku při cestě, proč nás společné dobrodružství sbližuje a čím může být dovolená pastí i terapií. A hlavně – jak si z cest přivézt víc než suvenýr a vrátit se domů jako jiný člověk.

Více od nás k putování zde: https://cejkis.wordpress.com/2022/04/03/jak-se-clovek-citi-na-camino-de-santiago/

00:00:00 Intro

00:06:41 Kořeny – cestování jako nutnost

00:13:38 Příběhy, cesta hrdiny

00:23:22 Cestování jako rituál dospělosti

00:32:27 Cestování jako terapie

00:41:23 Poutnictví a jeho význam

01:00:24 Cestování jako odpočinek

01:05:39 Escapismus a status

01:14:34 Outro

Je film Midsommar perfektní ukázkou mentality zvráceného kultu nebo utopický protipól západní společnosti? Zmanipuloval kult psychický křehkou Dani nebo jí naopak dokázal nabídnout vše, co jí chybělo?

V tomhle díle formátu O přestávce Martin a Markéta rozebírají Midsommar jako nevšední zrcadlo naší společnosti ve vztahu k stárnutí, drogám, obětování se a rituálům.

00:00:00 Intro, Proč horory?

00:06:30 Komentář vůči kultuře

00:15:22 Attestupa a obětování se

00:23:31 Rituály

00:31:01 Outro

Země, kde si lidé víc důvěřují, jsou bohatší, šťastnější a zdravější. Skoro jako kdyby důvěra byla nějaká superschopnost. V Česku ale máme tendenci nevěřit nikomu a ničemu – a i když to působí bezpečně, možná za to platíme víc, než si myslíme. 

Co to vlastně důvěra je – a co všechno ovlivňuje, jestli se ji rozhodneme dát? Pomáhá nám v tom oxytocin, podávání rukou, pohádky z dětství nebo dobře uklizené ulice? Co má důvěra společného s investováním? Předáváme si ji mezigeneračně? A chceme jako společnost jít cestou mírumilovných bonobů, nebo podezřívavých šimpanzů?

Markéta a Martin zkoumají, jak stavět mosty, když ostatní kopou příkopy. Odhalují faktory, co důvěru posilují nebo ničí – od praktických triků v osobním životě až po celospolečenské změny. A taky jak se kvůli své dobrotě nenechat zneužívat. Nakonec ukážou, jak hrát hru důvěry tak, abychom vyhráli všichni.

00:00:00 Úvod

00:07:05 Anatomie a dilema důvěry

00:21:34 Vliv zdrojů a bezpečí

00:27:19 Vliv oxytocinu

00:31:50 Vliv druhého člověka

00:39:55 Vliv prostředí

00:44:27 Vliv stability a předvídatelnosti

00:54:44 Vliv zdrojů v okolí; krize důvěry

01:06:40 Vliv minulosti

01:17:32 Vězňovo dilema

01:24:44 Optimální strategie, závěr

Nejnovější epizoda formátu O přestávce rozebírá britskou minisérii Adolescent – ne jako kriminální drama, ale jako surové zrcadlo dnešní společnosti. 

Většina recenzí a komentářů se soustředila na „toxickou maskulinitu,“ vliv internetu a nenávist mladých mužů vůči ženám. Nikdo se však nepozastavil nad tím, jak současné nastavení naší společnosti – ve školách, v rodinách i genderových rolích – naprosto selhává u chlapců i mužů.

Co všechno předchází tomu, že se z 13letého chlapce stane pachatel? Jaké volání o pomoc přehlížíme? Martin a Markéta v podcastu rozkrývají tři systémové problémy, kterým dnešní kluci čelí: 

1. Absence otců a nedostatečně definovaná role muže ve výchově.
   

2. Nedostatek pozitivních vzorů, komunit a podpůrného prostředí.
   

3. Nevyřešené emoce, které se mění v hněv a agresi.

Epizoda tak nabízí jiný pohled na mužskou dospívající duši – a možná i na to, co všechno v ní jako společnost nechceme vidět.

Proč je tak příjemné dostat nečekanou pomoc nebo udělat dobrý skutek? Proč si tak dobře pamatujeme, kdo nám pomohl (nebo uškodil) a cítíme nutkání jim to vrátit? A jak tyhle mechanismy tvarují naše vztahy i fungování celé naší společnosti?

Sedmá přednáška podcastu Vysoká škola života rozplétá jeden z nejrozšířenějších omylů moderní společnosti: že přežívá ten nejsilnější. Co když Darwinova teorie ve skutečnosti zvýhodňuje ty, kteří dokázali spolupracovat, důvěřovat si a obětovat se pro ostatní?

Markéta a Martin se pouští do zkoumání lidské reciprocity: jak funguje, proč ji nelze zneužívat nebo nahrazovat penězi a jak zásadně ovlivňuje náš pocit klidu i společenské fungování.

Opírají se u toho o výzkum a evoluční teorie – od pomstychtivých netopýrů přes nejpřátelštější lišky na světě až po darování Coca Coly – a ukazují, proč je naše schopnost si pomáhat možná tou největší evoluční výhodou, kterou máme.

00:00:00 Intro

00:00:42 Mentální účetnictví dobra

00:13:05 Peníze, Oxytocin , zneužívání reciprocity

00:21:25 Silná důvěra, Eskalace reciprocity

00:32:33 Přežití nejsilnějších? a kooperativní komunikace

00:40:42 Přátelské lišky a další evoluční ukázky

00:56:35 Reciprocita ve společnosti

1:01:11 Společnost bez důvěry

1:06:00 Závěr