Kritik Západu, bývalý fotbalista a politik, který nešetří hanlivými komentáři směrem k sexuálním menšinám - i tak by se dal ve zkratce shrnout nový prezident Gruzie Michail Kavelašvili, kterého do funkce zvolili zákonodárci a regionální zastupitelé vládnoucí strany Gruzínský sen. Opozice však volbu bojkotuje i kvůli tomu, že současný parlament pokládá za nelegitimní. „Kritizují Gruzínský sen za to, že podle nich, a také podle EU nebo USA, vyhrál volby neférovou soutěží, že do nich zasahovali další aktéři, pravděpodobně Rusko, a že se tedy výsledkům nedá věřit. Cokoliv tedy tato vláda přijme, nebudou uznávat jako legitimní," připomíná ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Také teď již bývalá prezidentka Salome Zurabišvili kvůli tomu původně odmítla post opustit, o víkendu nicméně obrátila, z funkce odešla a vyzvala Evropskou unii, aby k Tbilisi zaujala tvrdší postoj. Jaké jsou možnosti? Kdo je ve skutečnosti hlavou státu a jaká je šance, že by se mohly konat nové volby?

„To, jakým způsobem zvládla FF UK ten rok od tragédie, jak v praxi ukázala, k čemu jsou dobré humanitní vědy. Zabývat se tím, jak se chová společnost a jak se společností pracovat - to mi přijde, že byl velký výkon," zmiňuje ve speciálu Výtahu Respektu František Trojan pozitivní moment z roku 2024. Podle Filipa Zelenky lze kladně hodnotit také to, že se v Česku nastartovala debata o hospodářském modelu. „Ačkoliv jsme na tom ekonomicky špatně a Německo podle některých měřítek ještě hůř, mám pocit, že se o tom začíná alespoň mluvit, přemýšlet, například o školství - co by se mělo změnit, abychom měli dobrý a udržitelný hospodářský růst." Podle šéfredaktora Erika Taberyho je důležitým momentem uplynulého roku také pokračující a fungující česká iniciativa na muniční pomoc Ukrajině. „I když mluvíme o tom, že by tato vláda mohla skončit, tak tohle budou nosit na srdci, takovéto: Co jste udělal? Pomáhal iniciativě. Tak to je úctyhodný krok." V epizodě zpravodajského podcastu se však vrací také mimo jiné k výměně na postu ministra pro vědu, výzkum a inovace, přijímacím zkouškám, které procházely digitalizací a zprvu se potýkaly se zásadními problémy, ale také k tomu, jaký potenciál má SOCDEM, či k debatě o koncesionářských poplatcích a tomu, co pro veřejnoprávní média znamenala. Moderuje Zuzana Machálková

Výtah Respektu: Souhrn vybraných zahraničních událostí a trendů uplynulého roku s Magdalenou Fajtovou, Ondřejem Kundrou, Tomášem Lindnerem a Jiřím Sobotou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Rok 2024 bývá označován jako superovolební. Volby se konaly ve více než šedesáti zemích a hlasovat mohla zhruba polovina světové dospělé populace. Vyjevily řadu politických a společenských posunů i trendů, které se táhnou napříč různými zeměmi. Uplynulý rok byl také poznamenán pokračováním řady konfliktů na Blízkém východě, v Evropě i Africe, ale také koncem občanské války v Sýrii a pádem režimu Bašára Asada. Nejen o tom debatují speciálním vydání podcastu Výtah Respektu debatují Magdalená Fajtová, Ondřej Kundra, Tomáš Lindner a Jiří Sobota.

Roky znásilňování, desítky pachatelů, a také obrovská odvaha sdílet svůj případ s celým světem. Takový je příběh Gisèle Pelicot, která po čtvrtečním rozhodnutí francouzského soudu, který jejímu manželovi, hlavnímu pachateli, uložil dvacet let za mřížemi, tedy nejvyšší možný trest, řekla směrem k obětem sexuálního násilí: „Bojujeme stejnou bitvu.” I když to podle ní byla obtížná zkouška, toho, že byl její případ projednávaný veřejně, nelituje. Podobné případy i dle jejích slov totiž často zůstávají skryté, stejně jako dlouhou dobu ten její. Jak ve Výtahu Respektu zdůrazňuje Silvie Lauder, nakonec Gisèle Pelicot vychází z kauzy jako hrdinka, díky které se změnila debata o obětech sexuálního násilí: „Není moc případů, kdy rozsudek v případu běžného člověka vede k tomu, že o něm tweetují evropští a zámořští premiéři. Je hrdinkou ne nešťastnou, ale je oceňováno to, co skutečně oceňováno být má. Odvaha a kontrast s pachateli," říká ve zpravodajském podcastu a dodává, že případ ukázal, jaký typ člověka může páchat násilí tohoto typu: „Celým soudem se nesl údiv, že jsou to normální běžní muži - elektrikář, novinář, IT specialista, lidé z řemeslných profesí, atd. S jistou hořkostí jsem si uvědomila, že lidé, kteří se sexuálnímu násilí věnují, na to upozorňují roky, že to známé klišé neplatí, že by násilí páchali podivní lidé v parku, ale jsou to zdánlivě běžní členové společnosti." Čemu všemu Gisèle Pelicot čelila? V čem dalším je její odvaha přelomová i pro další oběti sexuálního násilí?

Po již tradičních obstrukcích Sněmovnou v týdnu prošla takzvaná lex Ukrajina 7, tedy novela o dalším prodlužování dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Společně s vládní předlohou dolní komora schválila i spornou úpravu o zpřísnění nabývání českého občanství pro Rusy nebo nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Jak ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, právě tento bod je pro bezpečnost Česka zásadní: „Potřeba tohoto paragrafu vznikla v praxi, zejména v posledních dvou třech letech. Příkladem jsou Vrbětice. Dva podezřelí prokazatelně posílali lidem z ruské tajné služby GRU informace, což samo o sobě nebylo trestným činem, neprozrazovali nic tajného, ale nahrávali Rusům, kteří chtěli omezit dodávky zbraní do zemí jako je Ukrajina, Gruze a další. Tohle je přesně ten čin, kdy neoprávněně poskytujete cizí moci informaci, kterou ona může zneužít proti našemu státu, kdy ti lidé to musí dělat zcela úmyslně." Doteď mohla o podobných případech policie či BIS pouze informovat, nově by ale bylo možné takové lidi stíhat a hrozilo by jim až 5 let za mřížemi. Jak by to mělo fungovat v praxi? Proč Sněmovna úpravu přidala k novele lex Ukrajina? A nejde náhodou o přílepek?

Za dvacet let členství v Evropské unii získalo Česko o bilion korun více, než do ní odvedlo. Vyplývá to ze zprávy EU Report 2024 o čerpání peněz z Unie, kterou vydal Nejvyšší kontrolní úřad. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Filip Zelenka, čistým příjemcem Česko nebude napořád: „Po roce 2035 už bychom měli platit my. Budeme do EU odvádět víc, než z ní budeme dostávat. Tam klesne objem peněz a my si budeme moci říct, jaká je škoda, že jsme to nevyužili lépe," naráží na výtky, které NKÚ ke způsobu čerpání evropských dotací ze strany České republiky má. Úřad ČR například vytýká, že se nezaměřuje na smysl dotací a uděluje je i tam, kde není potřeba. Stalo se to tak například v programu Antivirus, ve kterém dostaly dotace i firmy, které to nepotřebovaly. „Příkladem může být i operační program Spravedlivá transformace, který je původně určený uhelným regionům na transformaci po těžbě. Je to balík 40 miliard, které jdou do tří krajů, ČR ale neměla žádné projekty, a tím pádem k tomu přistoupilo stylem: Pojďme ty peníze hlavně utratit a je jedno kam a co z toho budeme mít." Jaké další mezery má Česko v čerpání evropských dotacích? A proč bychom k EU neměli přistupovat čistě z pohledu financí?

V Moskvě se v úterý ráno ozvala exploze. Ruská státní tisková agentura TASS záhy informovala, že explodovalo zařízení umístěné na koloběžce, která stála vedle vchodu jednoho bytového domu. Při výbuchu zahynuli dva lidé. Později se ukázalo, že jedním z nich je náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, který čelí podezření ze spáchání válečných zločinů na ukrajinských vojácích. „Funkci zastával od roku 2017. Druhý level je, že ruskou agresi na Ukrajině zastřešoval vlastní tváří. Na tiskových konferencích, kde vystupovali různí představitelé ruské armády a mluví o tom, jak je potřeba proti Ukrajině bojovat, byl právě Kirillov byl jedním z viditelných mužů, který chodil před kamery a byl vidět na obrazovkách. Odsud často burcoval proti tomu, že Ukrajina je nepřítel, kterého je potřeba porazit a zničit," přibližuje ve Výtahu Respektu Kirillovu důležitost pro Moskvu Ondřej Kundra s tím, že Ukrajinci jeho likvidací demonstrují, že berou spravedlnost do vlastních rukou: „Na rozdíl od sovětských časů, kdy se také páchaly válečné zločiny, ale pak se mávlo rukou a řeklo se: to se stalo, pojďme dál, tak tato válka změnila jednu věc. A to, že se Ukrajinci snaží válečným zločincům důsledně dávat tváře a jména. A k tomu potom vykonávají sami spravedlnost, což je i tento případ," doplňuje zástupce šéfredaktora ve zpravodajském podcastu. Kdo za explozí, která ruského generála zabila, stojí? A může to nějak změnit dynamiku války mezi Ruskem a Ukrajinou?

Němečtí poslanci v pondělí odpoledne hlasovali o důvěře v kancléře Olafa Scholze - podle očekávání ji nezískal. Prezident Frank-Walter Steinmeier tak může rozpustit Spolkový sněm a vyhlásit termín předčasných voleb, které by měly být 23. února. Jak ve Výtahu Respektu říká Tomáš Lindner, přestože se dá Scholzova éra označit za neúspěch, nemusí to nutně znamenat, že se znovu nestane kancléřem. „Jemu se už poprvé povedl zázrak, protože po celý rok před volbami mluvil o tom, co všechno udělá, až se stane kancléřem, ale fakticky se zdálo, že nemá šanci. Nakonec přesto vyhrál, pomohly mu hodně chyby soupeřů." A to se může zopakovat. Přesto - i když Scholzova vláda věcně nebyla špatná, uškodilo jí, že navenek působila rozhádaně a kancléř tomu jen přihlížel, což částečně odpovídá jeho charakteru. Jaký byl Olaf Scholz kancléř? Jak se vyvíjel jeho přístup k pomoci Ukrajině nebo k tématu migrace? A co znamená pojem „Scholzing”?

Od pádu režimu Bašára Asada v Sýrii neuplynul ani týden a země, která téměř 14 let čelila občanské válce, už má dočasnou vládu. V jejím čele stojí Muhammad Bašír, který prohlásil, že mezi tři priority vlády patří zlepšení humanitární situace, návrat k běžnému životu Syřanů, ale také návrat těch, kteří ze země kvůli válce uprchli. Někteří západní představitelé, například německý kancléř Olaf Scholz, před tím však varuje s tím, že je situace v Sýrii i nadále velmi nebezpečná. Přesto, jak ve Výtahu Respektu říká Tomáš Lindner, naději na lepší život Syřané skutečně mají. Je ale na místě opatrnost, a to i kvůli zkušenostem jiných zemí. „Pád tak tvrdé tyranie, která v Sýrii vládla, je sám o sobě zdrojem naděje a dobrou zprávou. Za Asada byla míra útlaku opravdu obrovská. Co ho nahradí a jak nadějeplní být, to je otázka, protože před sebou máme příklad třeba Libye, kde byli lidé po pádu Kadáfího šťastní a právem optimističtí. Námitky podle nich nebyly pádné, věřili, že se Libye stane jednotnou zemí a bude prospívat, ale nakonec se rozpadla a dodneška je v rozvráceném stavu. Takže osud Libye je varováním i pro budoucnost Sýrie. Zároveň Syřané znají tyto příběhy a milice HTS se z toho snaží poučit," shrnuje. Nicméně země od pádu Asadova režimu čelí i dalším výzvám. Třeba velkým útokům ze strany Izraele. Proč k bombardování Sýrie dochází? A jak je to s návratem lidí ze zahraničí?

„Jde o opravdu specifický region, který vyžaduje nejenom specifický plán, ale také pomoc vlády,” řekl prezident Petr Pavel, který reagoval na kritickou situaci v Aši. Tamní starosta Vítězslav Kokoř z hnutí ANO kvůli tomu poslal vládě a premiérovi Petru Fialovi z ODS dopis, ve kterém žádá o pomoc a okamžité řešení. „Já bych tu situaci tam nazvala jako papiňák. Aš v té situaci sociálního vyloučení, chybějících služeb nebo lidí, kteří jsou chudí, není jediná, ale tady je to specifické tím, že jde o úplný výběžek, město, které je ze třech čtvrtin obklopeno Německem, takže kdo může, odjíždí pracovat tam," popisuje ve Výtahu Respektu tristní situaci města Ivana Svobodová. Krize eviduje nejzápadnější město Česka nejen ve školství, ale převážně ve zdravotnictví, kde narůstá nervozita a stovky dětí jsou bez pediatra. Kvůli důchodovému věku navíc hrozí, že v Aši nebudou ani praktici. Starosta má přitom plán, který se již několik let snaží prosazovat napříč politickými stranami. O co jde? Může mu to, že je v hnutí ANO pomoct, nebo naopak uškodit? A mohl by pomoct prezidentův apel na vládu?