Hostem 28. epizody je doktorka Žaneta Dvořáková, která působí na onomastickém oddělení ÚJČ AV ČR a je redaktorkou časopisu Acta onomastica. Badatelsky se zabývá především osobními jmény, ať už v literárních dílech, nebo v současnosti třeba těmi romskými či židovskými. Kolik času jí zabírá psaní odborných stanovisek žadatelům o schválení/změnu rodného jména či příjmení? Co je vůbec nejčastějším důvodem rodičů při snaze o zapsání nezvyklého jména? A jak vůbec rodiče reagují na vystavené posudky? Jak lze propojit lásku k osobním jménům a literatuře? Lze onomastiku jako vědní disciplínu popularizovat, třeba už rovnou na školách? 

Hostem 27. epizody je Mirek Kubát, odborný asistent na KCJ FF OU a specialista na stylistiku, především stylometrii, či mediální výchovu, který je rovněž členem podcastového týmu Z Čejovny. Prozradil nám nejen to, čím chtěl jako student být, ale i to, kam by jeho kroky vedly dnes, kdyby se nevěnoval bohemistice. Jak se dostal z Olomouce do Ostravy? A našel si k Ostravě vztah? Myslí si, že je úroveň mediální gramotnosti studentů dobrá? Na který ze svých zahraničních pobytů vzpomíná nejraději? A jak se cítí v nové pozici garanta výuky češtiny pro cizince?

Hostem 26. epizody je děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity, historik a odborník na středověké dějiny Robert Antonín. Co ho dovedlo ke studiu dějin a toužil být někdy filozofem? Jak může historie pomoci třeba při studiu bohemistiky? Proč ho fascinuje právě středověk a postava Václava II.? A jak lze tato témata v dnešní době popularizovat? 

Hostem 25. epizody je Kristýna Kovářová, doktorka z KCJ FF OU, onomastička se specializací na hydronymii, ale také organizátorka zkoušek češtiny pro cizince k získání občanství na naší fakultě. Budeme si s ní povídat o tom, jaké bylo její doktorské studium, jak na něj vzpomíná a jak se jí dařilo jako začínající akademičce, ale i o tom, jaká je výuka cizinců a proč mají studentské, ale i vědecké konference smysl.

Hostem 24. epizody je psycholingvista Filip Smolík, docent a vedoucí Laboratoře behaviorálních a lingvistických studií Psychologického ústavu AV ČR, který současně působí na FF UK. Zabývá se především problematikou osvojování jazyka u dětí, ale i mechanizmy zpracování jazykových tvarů u dospělých. Proč odjel studovat psycholingvistiku do Ameriky? Kdy a jak si začíná dítě osvojovat jazyk? Jakými diagnostickými metodami lze rozpoznat vývojovou dysfázii? Jsou bilingvní školky a školy opravdu přínosné? A jak vůbec probíhají psycholingvistické výzkumy u malých dětí?

Hostem 23. epizody je Jakub Sukiennik, absolvent bakalářského studia bohemistiky na Slezské univerzitě v Katowicích a v současnosti student magisterského studia oboru Český jazyk pro cizince na KCJ FF OU. Je znalost češtiny výhodou na pracovním trhu? Je pro Poláka ve srovnání s Neslovany snazší učit se cizí slovanský jazyk? Jak lze spojit vášeň pro historii a studium českého jazyka? Jak vnímá rok 1938 a jeho důsledky pro českou zemi cizinec?

Hostem 22. epizody je náš absolvent, pedagog Libor Magdoň, který působí jako učitel na Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, ale také jako externista na KCJ FF OU. Jaké jsou největší učitelské radosti, a jaké naopak strasti? Učí se jinak na střední a vysoké škole? Dokáže české školství připravit budoucího pedagoga na všechny situace, které ho čekají? Jak učitel a milovník literatury relaxuje? A co člověka čeká, když se rozhodne pořádat a moderovat autorská čtení? 

Hostem 21. epizody je Michal Místecký, odborný asistent na katedře českého jazyka FF Ostravské univerzity a učitel na gymnáziu Pavla Tigrida. Jak se mu učí na střední a jak na vysoké škole? Chtěl být vždycky učitelem? Proč si jeho srdce získala zrovna bohemistika? Jak lákavý může být mezioborový výzkum? Má popularizace vědy smysl? Proč je dobrý nápad během studia vycestovat? A žil by raději v Anglii, nebo Česku?

Hostem dvacáté epizody je prof. Jaromír Krško, onomastik působící na katedře slovenského jazyka a komunikácie Filozofické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Představí nauku o hydronymech, tedy názvech řek, potoků, moří, studánek a dalších vodních ploch. Jakým způsobem se jména vod zkoumají? V čem jsou hydronyma specifická? Můžeme si pomocí jména přivlastnit potok? A jak se vůbec Jaromír Krško k onomastice dostal a jaká další jména ho zajímají?

Tématem devatenáctého dílu je logopedie, tedy problematika řečových vad a různých výslovnostních poruch. Našimi hosty jsou logopedky ze Speciálně pedagogického centra pro žáky s vadami řeči při ZŠ Havlíčkova Opava, a to Lenka Pokrývková, Hana Ziková a Karolína Janštová. V jakých oborech se musí správný logoped vzdělávat? Kdy je dobré zvážit návštěvu logopeda? A co by vás v rámci vyšetření čekalo? Jaké vady jsou napravovány levou zadní a jaké dávají logopedům zabrat?