Studie Imperial College London, zveřejněná v červnu a analyzující téměř 100 tisíc akademiků na Twitteru, zjistila zajímavou věc: nejhlasitější vědecké hlasy na sociálních sítích často nepatří výzkumníkům a expertům s největší akademickou prestiží. Je to jako na středověkém tržišti - nejhlasitější prodavači nemuseli prodávat nejkvalitnější zboží, jen nejlépe uměli lákat pozornost.

Ukázalo se, že pouze pět procent nejaktivnějších akademiků na Twitteru získává třicet procent všech lajků a čtyřicet procent sledujících. A co je ještě překvapivější: existuje jen slabá korelace mezi skutečnou akademickou prestiží (měřenou počtem citací) a popularitou na sociálních sítích.

Vítejte ve světě "akademických influencerů". Místo aby se úspěch vědecké komunikace měřil tradiční mětrikou, tedy citovatelností a vlivem na odbornou komunitu, stává se kritériem virálnost a schopnost generovat engagement. Nové celebrity můžou mít menší vědeckou legitimitu než vědecké autority, ale zato lépe ovládají “kódy…