ZACYKLENO Podcast České asociace oběhového hospodářství

Hosty tohoto dílu jsou Petra Urbanová ze STRABAGu a Jan Salnek ze SAKO Brno.

Stavebnictví spotřebuje obrovské množství surovin a zároveň produkuje nejvíc odpadu ze všech sektorů. Má tak potenciál stát se jedním z klíčových hráčů cirkulární ekonomiky. Jak to vypadá v praxi? Je to realita na stavbách, nebo spíš vize budoucnosti? A proč je hostem vedle Petry, zástupkyně stavební firmy (logicky), také Honza, člověk ze spalovny komunálního odpadu? 

Řeč je o tom, co se dnes skutečně recykluje, kde jsou limity recyklace a jestli je legislativa spíš brzda, nebo motor změny.  

Klastr Stavebnictví při České asociaci oběhového hospodářství se věnuje mimo jiné tomu, aby právě právní předpisy a jejich provázanost nebo spíš neprovázanost nebyly bariérou. Proč je například složité a zároveň důležité dostat stavební odpad z režimu odpadu, aby se s ním mohlo dál pracovat?

Chemická recyklace v Česku zatím čeká na svou příležitost, proč? Téma jsme rozebrali komplexně, další detaily můžete načerpat na ⁠⁠konferenci "Vyšší energetická a materiálová bezpečnost"⁠⁠ - a potkat se tam s oběma hosty Nelou Vinklerovou a Vojtou Lamblem. Ti o sobě v první větě hrdě hlásí: My jsme lobbisté.

Proč se poohlížet po nových technologiích recyklace a proč si vybrat tu chemickou, třeba konkrétně pyrolýzu? Jak je s pyrolýzou daleko ORLEN Unipetrol?

Povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek bude, věří MŽP a cítí se silné ve své argumentaci, kterou používá k vyvracení důvodů proti zavedení systému, se kterými přicházejí účastníci tohoto příběhu od obchodníků přes obce až po odpadové společnosti a provozovatele třídících linek.

Cirkulární ekonomika jako návrat ke kořenům. Musí lidstvo při záchraně planety nutně zchudnout? "Je to návrat ke kořenům," shodli se hned na začátku Mirek Topolánek a Petr Špičák na podstatě cirkulární ekonomiky. Proč je ale tak těžké se k těm kořenům vrátit a proč už tak dlouho trvá zastavit skládkování odpadů? Řeč byla o tom, jak dostat cirkulární ekonomiku do politického rozhodování a proč pokulhává recyklační průmysl. Došlo samozřejmě i na EU taxonomii, nástroj ke klasifikaci ekologicky udržitelných činností a technologií, a na dopadové studie, které tak zoufale chybí evropským směrnicím, třeba EURO7. Zacyklila se EU? A zvládne český průmysl současnou situaci? Odpovědi na tyto otázky najdete v novém dílu ZACYKLENO, který jsme natočili u dobré kávy a čaje v prostoru Green Table v pražském Florentinu.

V posledních dílech podcastu ZACYKLENO se zaměřujeme na obaly, hlavně ty plastové, a mapujeme, kde jsou mezery nebo naopak příležitosti v nakládání s nimi. Jde o udržitelnost a o to, abychom plnili ambiciózní cíle, které si v souvislosti s plasty dáváme, protože to ovlivňuje všechny v celém řetězci: od výrobců obalů, přes výrobce, kteří do obalů balí své výrobky, až po prodejce a spotřebitele. Nutně se tak musíme bavit o recyklaci, v tomto díle konkrétně o recyklaci chemické. Jaký je vlastně rozdíl mezi chemickou a mechanickou recyklací? Konkurují si? Je některá z nich lepší? Změní to revize obalové směrnice? Pohled ministerstva životního prostředí vysvětlil David Surý, náměstek ministra životního prostředí pro řízení sekce ochrany životního prostředí. 

Další díl podcastu ZACYKLENO odpovídá na otázku, kam až sahá odpovědnost výrobce za produkt. Co jsou systémy EPR neboli rozšířená odpovědnost výrobců? Pokud jste poslouchali předchozí díly podcastu, víte, že se věnujeme hlavně obalům, a v tom pokračujeme i tentokrát. Rozebíráme ze všech stran a z pohledu všech aktérů v celém procesu od výroby až po vyhození čehokoli, co si jako spotřebitelé pořizujeme, jak zajistit, aby výsledkem bylo co nejméně odpadu. Ať už si kupujeme jogurt, anebo televizi. Vysvětlit, co obnáší systém EPR a jak funguje v Česku a jak funguje jinde, nám přišel Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz, zkráceně CETA. 

Už jsme se v podcastu ZACYKLENO věnovali  plastům a plastovým obalům z nejrůznějších pohledů. Povídali jsme si s těmi, kdo do obalů balí své výrobky, s těmi, kdo výrobky v obalech prodávají, s generálním ředitelem EKO-KOMu, který zajišťuje třídění a sběr obalového odpadu, a teď je načase přinést pohled obcí a měst, kde máme my občané možnost odpady třídit do barevných kontejnerů. Proto byl dalším hostem ZACYKLENO Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí ČR.

Je směrnice o jednorázových plastech (tzv. SUP) dobrým koncepčním řešením? Začali jsme v rozhovoru se Zbyňkem Kozlem trochu zeširoka otázkou, co je dneska vlastně v ochraně planety prioritou: Je to uhlíková neutralita, nebo recyklovatelnost? A nezapomněli jsme na udržitelnost? Jdou nástroje jako Green Deal, Taxonomie, Fit for 55 nebo CEP proti sobě? Jak se v tom orientovat a dělat správná rozhodnutí? Je řešením metodika LCA (Life-Cycle-Analysis), tedy komplexní hodnocení dopadu čehokoliv na životní prostředí v celém životním cyklu? A jak v tomto hodnocení obstojí právě směrnice o jednorázových plastech, tzv. SUP (Single-Use Plastics)? Sleduje pořád původní záměr uchránit životní prostředí od plastů ve vodě?

V této epizodě se dokonce dostaneme i k udržitelnosti golfu, ale především je to povídání o ekomodulaci. Ekomodulace je princip, který vytváří tlak na výrobce obalů a všechny ty, kdo uvádí obaly na trh, aby byly obaly recyklovatelné a ekologicky šetrnější. V opačném případě za ně výrobci zaplatí více do systému EPR. Máme k tomu odpovídající recyklační infrastrukturu? Jak dalece to ovlivní podobu obalů, které musí i nadále plnit svou zejména ochrannou funkci? „Asi 10 % obalů potřebujeme zásadně změnit, ale většina našich obalů je recyklovatelná. A do roku 2025 budou recyklovatelné, anebo znovu použitelné všechny,“ říká v rozhovoru Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko s.r.o.