
Sign up to save your podcasts
Or
Nejbohatší muž světa buduje "legii". Ne na Marsu, ale zde na Zemi. S nejméně 14 potvrzenými potomky se čtyřmi ženami realizuje svůj plán boje proti “vymření lidstva”. Motivován tím, že budoucnost lidstva ohrožuje klesající porodnost, aktivně vyhledává inteligentní ženy, kterým nabízí miliony dolarů výměnou za společné dítě – a jejich mlčenlivost.
Celý proces má svůj systém, píše Wall Street Journal. Muskův asistent Jared Birchall vyjednává finanční podmínky, které obvykle zahrnují milionové částky. Ženy kontaktuje prý často sám Elon Musk, a to prostřednictvím “přímých zpráv” na síti X/Twitter.
A je to ještě bizarnější, než byste si mohli myslet. Když jde o detaily porodu, Musk preferuje, aby děti přicházely na svět tzv. císařským řezem. Je totiž přesvědčený, že vaginální porody omezují velikost mozku narozených dětí.
Případem, který odhalil kontury tohoto reprodukčního programu, je spor s konzervativní influencerkou Ashley St. Clair. Ta odmítla podepsat tzv. NDA, tedy dohodu o mlčenlivosti, za což měla slíbených 15 miliónů dolarů v hotovosti a paušál 100 tisíc dolarů měsíčně.
Musk poté snížil podporu na 20 000 dolarů měsíčně (stále slušné peníze, ale výrazně méně, než mohla dostat, kdyby “nedělala problémy”). Uvidíme, zda tím případ skončí. Test DNA potvrdil jeho otcovství s jistotou 99,9999 procent. Soud pokračuje.
Muskův přístup rozděluje veřejnost i odborníky. Zastánci oceňují, že investuje vlastní prostředky do řešení reálného demografického problému a zůstává věrný svým veřejným názorům. Kritici poukazují na to, že je to celé značně problematické a neetické, prostě divné.
V článku je toho “divného” víc: třeba zmínka o tom, jak nejmenovaní “představitelé” z Japonska Elona Muska kontaktovali s prosbou, aby byl dárcem spermatu pro - rovněž nejmenovanou - vlivnou Japonku. Jak to dopadlo? K darování spermatu snad došlo. Ale jistě to nevíme.
Elon Musk je posedlý touhou zachránit svět. Mnohé z toho, co v posledních několika letech a měsících dělá, však spíše vyvolává otázky o jeho příčetnosti. I z tohoto pohledu se zdá, že “legie malých Elonů” není to, co svět spasí.
.
Bohatší lidé žijí déle. Ale když peníze začnete přerozdělovat, rozdíl v očekávané délce života mezi nejbohatšími a nejchudšími nezmizí. Ba naopak, ukázala švédská studieNová rozsáhlá studie odhaluje překvapivý paradox švédského sociálního státu. Navzdory desetiletím snižování příjmové nerovnosti a rozšiřování sociálních výdajů se rozdíl v očekávané délce života mezi bohatými a chudými dramaticky zvýšil.
Výzkum sledující 9,4 milionu Švédů po šest desetiletí ukazuje, že rozdíl v délce života mezi nejvyššími a nejnižšími příjmovými skupinami se u mužů ztrojnásobil z 3,5 let v 60. letech na alarmujících 10,9 let v období 2010-2019. U žen vzrostl tento rozdíl z 3,8 let v 70. letech na 8,6 let.
"Zjištění zpochybňují rozšířenou představu, že ekonomické zdroje samy o sobě určují očekávanou délku života," uvádí výzkumný tým vedený Johannesem Hagenem. Analýza identifikovala preventabilní příčiny úmrtí jako hlavní faktor přispívající k nerovnostem.
Studie odkrývá existenci "třetího faktoru" souvisejícího jak s příjmem, tak se zdravím - osoby s vyššími příjmy systematicky rychleji adoptují zdravější životní styl. Zjednodušeně řečeno se ukázalo, že chudší lidé umírají dřív zejména na nemoci, kterým lze předcházet. A kterým ti bohatší úspěšněji předcházejí - a peníze v tom nehrají takovou roli, protože rozdíly v příjmech mezi oběma skupinami jsou nyní menší.
Implikace pro tvůrce politik jsou značné. Samotné přerozdělování příjmů zjevně nestačí. Účinnější by mohla být cílená podpora zdravějšího životního stylu u nižších příjmových skupin.
Švédská zkušenost nabízí cennou lekci pro sociální systémy po celém světě: ani silný sociální stát nemusí automaticky eliminovat zdravotní nerovnosti. Skutečné příčiny jsou v něčem jioném než v penězích.
.
Postřižiny: proč spisovatelé píší kratší věty než dřív?Spisovatel Geoffrey Chauser psal ve 14. století věty s průměrnou délkou 49 slov, Austinová 42 slov, Dickens 20 slov a Steinbeck 18 slov. Když na konci minulého století vydal Michael Crichton bestseller Jurský park, je v něm průměrná věta dlouhá pouhých 9 slov. Rowlingová psala v sérii o Harrym Potterovi věty s průměrně 12 slovy.
Věty v anglické literatuře se zkracují, o tom není pochyb, píše Arjun Panickserry.
Nejbohatší muž světa buduje "legii". Ne na Marsu, ale zde na Zemi. S nejméně 14 potvrzenými potomky se čtyřmi ženami realizuje svůj plán boje proti “vymření lidstva”. Motivován tím, že budoucnost lidstva ohrožuje klesající porodnost, aktivně vyhledává inteligentní ženy, kterým nabízí miliony dolarů výměnou za společné dítě – a jejich mlčenlivost.
Celý proces má svůj systém, píše Wall Street Journal. Muskův asistent Jared Birchall vyjednává finanční podmínky, které obvykle zahrnují milionové částky. Ženy kontaktuje prý často sám Elon Musk, a to prostřednictvím “přímých zpráv” na síti X/Twitter.
A je to ještě bizarnější, než byste si mohli myslet. Když jde o detaily porodu, Musk preferuje, aby děti přicházely na svět tzv. císařským řezem. Je totiž přesvědčený, že vaginální porody omezují velikost mozku narozených dětí.
Případem, který odhalil kontury tohoto reprodukčního programu, je spor s konzervativní influencerkou Ashley St. Clair. Ta odmítla podepsat tzv. NDA, tedy dohodu o mlčenlivosti, za což měla slíbených 15 miliónů dolarů v hotovosti a paušál 100 tisíc dolarů měsíčně.
Musk poté snížil podporu na 20 000 dolarů měsíčně (stále slušné peníze, ale výrazně méně, než mohla dostat, kdyby “nedělala problémy”). Uvidíme, zda tím případ skončí. Test DNA potvrdil jeho otcovství s jistotou 99,9999 procent. Soud pokračuje.
Muskův přístup rozděluje veřejnost i odborníky. Zastánci oceňují, že investuje vlastní prostředky do řešení reálného demografického problému a zůstává věrný svým veřejným názorům. Kritici poukazují na to, že je to celé značně problematické a neetické, prostě divné.
V článku je toho “divného” víc: třeba zmínka o tom, jak nejmenovaní “představitelé” z Japonska Elona Muska kontaktovali s prosbou, aby byl dárcem spermatu pro - rovněž nejmenovanou - vlivnou Japonku. Jak to dopadlo? K darování spermatu snad došlo. Ale jistě to nevíme.
Elon Musk je posedlý touhou zachránit svět. Mnohé z toho, co v posledních několika letech a měsících dělá, však spíše vyvolává otázky o jeho příčetnosti. I z tohoto pohledu se zdá, že “legie malých Elonů” není to, co svět spasí.
.
Bohatší lidé žijí déle. Ale když peníze začnete přerozdělovat, rozdíl v očekávané délce života mezi nejbohatšími a nejchudšími nezmizí. Ba naopak, ukázala švédská studieNová rozsáhlá studie odhaluje překvapivý paradox švédského sociálního státu. Navzdory desetiletím snižování příjmové nerovnosti a rozšiřování sociálních výdajů se rozdíl v očekávané délce života mezi bohatými a chudými dramaticky zvýšil.
Výzkum sledující 9,4 milionu Švédů po šest desetiletí ukazuje, že rozdíl v délce života mezi nejvyššími a nejnižšími příjmovými skupinami se u mužů ztrojnásobil z 3,5 let v 60. letech na alarmujících 10,9 let v období 2010-2019. U žen vzrostl tento rozdíl z 3,8 let v 70. letech na 8,6 let.
"Zjištění zpochybňují rozšířenou představu, že ekonomické zdroje samy o sobě určují očekávanou délku života," uvádí výzkumný tým vedený Johannesem Hagenem. Analýza identifikovala preventabilní příčiny úmrtí jako hlavní faktor přispívající k nerovnostem.
Studie odkrývá existenci "třetího faktoru" souvisejícího jak s příjmem, tak se zdravím - osoby s vyššími příjmy systematicky rychleji adoptují zdravější životní styl. Zjednodušeně řečeno se ukázalo, že chudší lidé umírají dřív zejména na nemoci, kterým lze předcházet. A kterým ti bohatší úspěšněji předcházejí - a peníze v tom nehrají takovou roli, protože rozdíly v příjmech mezi oběma skupinami jsou nyní menší.
Implikace pro tvůrce politik jsou značné. Samotné přerozdělování příjmů zjevně nestačí. Účinnější by mohla být cílená podpora zdravějšího životního stylu u nižších příjmových skupin.
Švédská zkušenost nabízí cennou lekci pro sociální systémy po celém světě: ani silný sociální stát nemusí automaticky eliminovat zdravotní nerovnosti. Skutečné příčiny jsou v něčem jioném než v penězích.
.
Postřižiny: proč spisovatelé píší kratší věty než dřív?Spisovatel Geoffrey Chauser psal ve 14. století věty s průměrnou délkou 49 slov, Austinová 42 slov, Dickens 20 slov a Steinbeck 18 slov. Když na konci minulého století vydal Michael Crichton bestseller Jurský park, je v něm průměrná věta dlouhá pouhých 9 slov. Rowlingová psala v sérii o Harrym Potterovi věty s průměrně 12 slovy.
Věty v anglické literatuře se zkracují, o tom není pochyb, píše Arjun Panickserry.