Zdopravy Podcast

Filip Hájek je šéfem Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Věnujeme se opravám pražských ulic, probíráme plán investic do kritických liniových staveb, včetně chystané rekonstrukce
Strahovského tunelu nebo Jižní spojky, a detailně diskutujeme i stav pražských mostů
přes Vltavu a systematický plán jejich oprav.
„Vjezd do centra Prahy se dá řešit dvěma způsoby. Buď přijde nějaký poptávkový
šok, jako byla epidemie covidu, kdy se prostě přestalo jezdit. Aebo ten poptávkový
šok bude muset přijít zvenku například mýtem nebo nízkoemisní zónou. Víc
komunikací v centru už nepostavíme, to je vlastnost toho prostředí. Pokud bude
přibývat aut, lidi za jízdu centrem budou platit časem,“ říká v podcastu Filip Hájek.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Radim Ječný, šéf ČD Cargo. V dopravě se pohybuje 27 let, z toho 15 let měl svou vlastní společnost. Na nabídku řídit „cargo“ kývnul letos na začátku roku. „ČD Cargo je v lepší kondici, než jsem původně doufal. Je v zisku podle českých účetních standardů a pokud vše půjde dobře, budeme v zisku i na konci roku. Dosáhli jsme toho díky bolestné restrukturalizaci. Museli jsme ořezat a snížit náklady v loňském roce a letos se nám daří obchodně. Vezeme nepatrně méně, zboží než v roce 2025, ale co je důležité, máme na to přibližně o 1400 zaměstnanců méně. A i se zmenšenou firmou jsme to zboží schopni odvézt, “ říká Radim Ječný

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Veřejná doprava v Plzeňském kraji je tématem nového dílu podcastu Zdopravy.cz.
Pozvání k mikrofonu přijal Pavel Purkart z organizace POVED. Je manažerem
koncepce a dopravního plánování Integrované dopravy Plzeňského kraje.
Roční náklady na objednávku autobusů a regionálních vlaků jsou v Plzeňském kraji
2,5 miliardy korun, tržby pokryjí přibližně 400 milionů. Systém na západě Čech
přepraví přes 20 milionů cestujících ročně. Ve srovnání s dobou předcovidovou slaví
Plzeňský kraj úspěch. „Narostli jsme téměř o 30 procent cestujících, teď už jsme ale
ve stagnaci. Nic nemůže trvat věčně. Je to tedy trochu i o namáhání mozku, co
vymyslet nového, abychom přilákali další cestující i v budoucnu,“ říká v podcastu
Pavel Purkart. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Libor Martínek je hlavním inženýrem metra D v Praze. Zatímco z Pankráce na Olbrachtovu bude za chvíli postaveno, v úseku Náměstí Míru-Náměstí republiky se teď rozbíhá studie proveditelnosti, která zhodnotí, jakým směrem se nakonec má vydat déčko na sever. Libor Martínek je tak  ktuálně hlavním inženýrem projektu, takzvaným HIPem, který se věnuje všem úsekům metra D. Ostatně na tvorbě pražského metra se podílela už jeho maminka, která je architektkou.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Naším hostem je Zdeněk Světlík, revizní technik vyhrazených plynových a tlakových zařízení. Je zároveň inspektorem pro drážní vozidla, tedy přesněji řečeno pro jejich lokomotivní kotle, jímky a vzduchojemy. Je tak jedním pravděpodobně jen ze tří lidí, kteří mohou tuto práci v pozici inspektora na železnici vykonávat a je také tím, u koho skládají v Česku noví topiči zkoušky. I on sám je aktivním
topičem ve svém volném čase.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Michal Gajdoš je už druhým rokem generálním ředitelem pro Německo a Rakousko slovenské skupiny Railtrans International (RTI). Má za úkol rozvíjet zdejší byznys a rozšířit portfolio zakázek, aby RTI nevozilo jen petrochemii. Dlouhé roky byl spojený se společností IDS Cargo, kterou se svým týmem vytáhl na pozici čtvrtého nejvýkonnějšího nákladní dopravce na síti Správy železnic. To
skupina RTI se blíží k 9 milionům přepravených tun ročně při obratu 150 milionů eur.

„Trh je turbulentní, všichni jsme zažili, co se může všechno odehrát za posledních 6 let a nechcete stát jen na jedné komoditě nebo na jednom zákazníkovi,“ řík v podcastu Michal Gajdoš.

Velkou část rozhovoru věnujeme srovnání podnikání v nákladní železniční dopravě v Česku a v Německu. Podle Michala Gajdoše by si DB InfraGO mohlo vzít od české Správy železnic lepší komunikaci se zákazníky. „Výluková činnost v Německu, to je horor. Můj provozní ředitel, kterého mám v Německu, minulý měsíc říkal, že tohle ještě nezažil. S čím se musí dispečink potýkat i na pravidelných trasách, kolik je tam změn, kolik to stojí peněz a vyjednávání se zákazníky… Německo přešlo poslední roky od modelu drobných výluk k takzvanému Generalsanierung. Že to zavřou celé.
A na dlouho. Mají odhadem třicet páteřních tratí a plánují, že každý rok budou 4 z těchto tratí zavřené. Je to velké téma,“ popisuje Michal Gajdoš.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty zdopravy.cz je Martin Ecler, který je vedoucím lodní dopravy Dopravního podniku města Brna. Lodní doprava na Prýglu slaví letos 80 let. V počátcích lodní dopravy na Brněnské přehradě (v padesátých letech) stáli podle něj lidé i hodinové fronty, aby se mohli svézt. Dnes tu přepraví lodě téměř 300 tisíc cestujících za jednu plavební sezonu.

Začínalo se se dvěma loděmi, dnes jich je sedm. Běžný provoz na přehradě zajištují čtyři lodě. Jedna je záložní a další dvě jsou připraveny na soukromé plavby na objednávku. Jedna věc se ale nezměnila. Už tehdy byly lodě na přehradě elektrické, jako dnes. „Tehdy to bylo strašně jednoduché. Baterie, jeden kontroler, střídač a hlavní motor. A to bylo všechno. Dnes je to složité, požadavky na technickou bezpečnost plavidel jsou hodně náročné,“ říká v rozhovoru Martin Ecler. A i přes to, že výkon dnešních lodí se zvedl z původních 17 kilowat na 25, rychlost zůstala stejná. Lodě na
přehradě plují rychlostí 13 km/h.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth je hostem nového dílu podcastu Cesty
Zdopravy.cz. . „První, co jsme začali měnit, je přístup k našim zákazníkům. Jsem pod tlakem ze všech stran. Všichni očekávají velikou změnu. Za ta léta tu vznikla skepse a frustrace, takže jsem pod bedlivým monitoringem, jestli to dokážeme,“ říká v rozhovoru Tomáš Tóth.
Za pár týdnů to bude půl roku, co je včele Správy železnic a je to ředitel, který se netají tím,
že s ministrem ho pojí velmi dobré vztahy z dob ČD Cargo. Což mu dává volné ruce dát věci
do pořádku. „S Ivanem Bednárikem jsem naladěný na stejné vlně. Dává lidem kolem sebe
prostor růstu a realizovat změny a dobré nápady. To byl jeden z důvodů, proč jsem tu rukavici
zvednul. Ale jsou tu i další ministři vlády. Třeba pan Havlíček, který věří v silnou roli železniční
dopravy. Ten set-up je v tuhle chvíli natolik dobrý, že máme skutečně prostor pro změnu,“
popisuje aktuálním v rozhovoru Tomáš Tóth.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Naším hostem je Aleš Trtil, prezident Letecké amatérské asociace. Sám je nadšený letec na padákových kluzácích a své první lety prožil už ve 14 letech na horkovzdušném balonu. V čele asociace je už osmým rokem, před tím byl roky předsedou Svazu paraglidingu.

„Za dobu, co u létání jsem, je můj osobní tip, že mezi piloty je větší skupina lidí, kteří mají
vztah k technice. A další velká skupina jsou lidé s romantickou duší. Je to naplnění jejich snů,“
v podcastu říká Aleš Trtil.

Právě paragildistů je u nás mezi sportovními letci nejvíce. Ostatně je to i nejsnazší a nejlevnější cesta ke sportovnímu létání. Asociace však není jen zdaleka profesní skupinou nadšených sportovních pilotů. Vydává technické průkazy sportovních létajících zařízení, pilotní licence, školí instruktory i inspektory, dohlíží nad výcvikem pilotů a také odpovídá za jejich zkoušky. A také šetří nehody, pokud nejsou fatální.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Naším hostem je dopravní ředitel pražského dopravního podniku Jan Barchánek. Má na starosti zjednodušeně ty pracovníky podniku, kteří nosí uniformu, ať už jsou to řidiči, dispečeři, revizoři, či pracovníci infocenter dopravního podniku.

Právě dnes se začíná stavět pokračování metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. A nejde jen o samotnou stavbu, ale také o přípravu automatického provozu na linkách C a D. Dodavatele automatických vlaků i celého řídicího systému vybírá dopravní podnik formou soutěžního dialogu a počítá i s postupným nahrazováním stávajících vlaků céčka za nové bez strojvedoucího.

„K 30. dubnu je ukončena kvalifikační fáze. Máme dva uchazeče a s těmi začneme jednat. Budeme s nimi v jednací fázi řešit konkrétní technické podmínky pro vozidla, zabezpečovací systém, ale i oblast výluk. Kolik opatření budou schopni na lince C zvládnout během nočních výluk bez dopadu na cestující. Nebude to určitě jednoduché, ale výsledkem by měl být i na trase C kratší interval. Nový systém by nám měl umožnit zkrátit minimální interval ze stávajících 105-110 vteřin na 90 vteřin,“ říká v podcastu Jan Barchánek. V polovině roku 2028 by mohl být podle něj vyhlášen vítěz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.