Žít udržitelně

Podzimní chladné dny můžeme hravě zvládnout díky tradiční čínské medicíně. V této epizodě jsem si povídala s Marií Helen, která se zabývá nejen tradiční čínskou medicínou, ale také reflexologií, stravou podle 5 elementů i makrobiotikou. Studovala navíc japonskou masáž shiatsu a thajskou masáž, zajímá se o aromaterapii a bylinky. Marie v rozhovoru poskytla velmi konkrétní a praktické rady, jak se na podzim stravovat a jak se obecně připravit na chladnější období, včetně zimy. 

Pohodlně se uvelebte a vyslechněte velmi milý rozhovor s Pavlínou Židovou ze statku Adámek v Čelině. Pavlí se se mnou podělila o příběh rodinného statku, do kterého se přivdala v devadesátých letech 20. století a který má vcelku pohnutou historii, tak jako většina statků a šlechtických sídel v našich končinách. Statek byl po restituci navrácen rodině Adámků po dlouhém období komunistického "hospodaření".

Rodina převzala tehdejší chov prasat a kachen od předchozí garnitury. Ani jedno z toho se však z dlouhodobého pohledu neukázalo jako ekonomicky smysluplné, proto se s nadšením a začátečnickou naivitou, ale dobrým srdcem, vrhli na chov skotu. Pavlínce se tak splnila velká část jejího snu o ideálním životě na venkově. Z rozhovoru brzy pochopíte, že na statku se zaměřují na etické zacházení se zvířaty a ekologické hospodaření.

Pavlína poměrně barvitě popisuje pracný přerod zdevastovaného statku a přilehlých budov a pozemků v udržovaný rodinný podnik, který nyní dokonce oficiálně přechází na ekologické zemědělství. Zdůrazňuje důležitost humánního zacházení se zvířaty, osobní vztah ke každému zvířeti a odpovědný přístup k jejich životu a nakládání s nimi, až do posledního dechu každého kusu.

Kromě farmaření a produkce hovězího masa se statek otevírá i veřejnosti v oblasti kulturní a duchovní. Pavlína totiž s úctou následuje započatou práci manželovy maminky a láskyplně spravuje kapličku, ve které například začala pořádat koncerty se zaměřením na muzikoterapii. Toto celistvé ladění statku Adámek vytváří příznivé "podhoubí" pro propojování se s blízkými či vzdálenějšími sousedy a s lidmi, kterým záleží na vztahu k přírodě a kteří směřují své životy k větší udržitelnosti a toleranci všeho živého kolem nás.

Možná vás ani neudiví, že Pavlínka má mnoho dalších aktivit, ve kterých je výborná a cítí se v nich dobře. Krásně maluje, píše poutavý a upřímný blog www.chodimlesem.cz a nově navíc nabízí ajurvédské masáže, čímž saturuje svou celoživotní touhu pomáhat lidem a přispívá k celkové pohodě návštěvníků statku. Hmm, a to jsem zapomněla ještě napsat, že na statku se můžete i ubytovat, tudíž vaše děti si mohou zažít život s hospodářskými zvířaty.

Ptala jsem se Pavlínky i na vliv pandemie COVID-19. Potvrdilo se mi, že i pro statek Adámek pandemie přinesla zvýšený zájem o lokální produkty a přímý kontakt s farmáři. Pavlína a její manžel využili tuto neutěšenou dobu k posílení přátelských vztahů se zákazníky.

Produkce hovězího masa je těžká dřina, to asi tušíme i my, co jsme to ale nikdy nedělali. A tak i na statku Adámek začali postupně hledat řešení pro ubývající síly (k tomu se tedy hlásí pokorně Pavlí) a rozšířili prodej masa o možnost nákupu prostřednictvím inovativního řešení, v našem kraji dosud nevídaného, o nákup z Masomatu, což umožnilo lepší dostupnost a flexibilnější nabídku pro řadu stávajících i nových zákazníků. Až pojedete kolem, čerstvé domácí hovězí nesmíte minout. Platba kartou možná. 

Celkově z rozhovoru plyne, že kombinace zemědělství, etického přístupu ke zvířatům a udržitelnosti je možná a životaschopná. Pomyslnou třešničkou na dortu jsou pak d-uši hladící akce v kapličce, možnost rozjímání a procházení se po parku, rodinné ubytování v duchu agroturistiky, Pavlínky pestré obrazy a blažená pohoda po ajurvédské masáži. Takže, stavte se, statek Adámek v Čelině za to rozhodně stojí.

Více informací hledejte na www.statekadamek.cz a pro masožravé povede cesta rozhodně přes www.domacihovezi.cz.

Tvorba a aktivity Pavlíny Židové jsou na jejím vymazleném blogu www.chodimlesem.cz. Určitě ji také sledujte na Facebooku a Instagramu.

Ve 45. epizodě jsem měla skvělou příležitost si popovídat s Tomášem Hajzlerem o tom, jak v dnešní době zlepšit místní život, co to obnáší fungovat v rámci komunity a vlastně proč bychom měli usilovat o kvalitní sousedské vztahy. 

Tomáš píše a přednáší už téměř dvacet let o tématech nové práce, budoucnosti podnikání, výchovy dětí, vzdělávání, sousedství a místně ukotveném životě.

V této epizodě jsme probírali, jak důležité je zaměřit se na lokalizaci – podporovat místní podniky, sdílet zdroje, mít dostatek společných míst pro setkávání a třeba i pracovat v domovském regionu. V rozhovoru jsme zabrouzdali i k tomu, jak funguje současná ekonomika zaměřená na růst a jaký je rozdíl mezi tím, co nazýváme zaměstnáním, a skutečnou prací, která má smysl a naplňuje nás.

Řešili jsme i to, že relativně malé aktivity, jako sousedské akce nebo společné lokální projekty, mohou přispět k odolnosti komunity, pocitu domova, nebo zmenšení pocitu osamělosti, a tím zlepšit náš každodenní život i přispět k celkovému zdraví.

Ať už jde o to, jak se lépe propojit s lidmi kolem nás, nebo o to, jak udržet místní zdroje "živé", věřím, že si v téhle epizodě najdete spoustu inspirace.

Díky, že posloucháte, a dejte mi vědět, jak u vás fungují sousedské vztahy! 😊🎧

Vše zásadní o Tomáši Hajzlerovi najdete na jeho WEBU a nezapomeňte odebírat jeho ZPRÁVY ZE ŽIVOTA.

V dnešní době, kdy se stále více lidí zajímá o udržitelný životní styl a ekologické hospodaření, je inspirativní slyšet příběhy těch, kteří se rozhodli žít v souladu s přírodou. Jedním z takových příběhů je i ten Zuzany Lavičkové a její rodiny. V této epizodě Zuzka sdílí své bohaté zkušenosti a postupný duševní vývoj, který vedl k rozhodnutí změnit životní styl, utéci z města a ponořit se do venkovského života.

Hledání ideálního místa pro rodinu

Zuzana a její manžel se rozhodli opustit městský život a hledat místo, kde by mohli žít v souladu s přírodou. Po dvou letech cestování a vnitřní transformace našli ideální farmu v Leleticích, a ač byla v dezolátním stavu, cítili, že má rozhodně potenciál stát se jejich vysněným domovem. Po deseti letech tvrdé a kretivní práce se Lavičkovým podařilo vytvořit krásný prostor, který nyní slouží jako ekologická farma, multifunkční místo pro setkávání a ukázková permakulturní zahrada.

Regenerace půdy, permakultura

Rodina se věnuje chovu asi 70 ovcí a také několika krav. Společně se snaží regenerovat půdu, která byla dříve využívána konvenčním zemědělstvím. Zaměřují se na metody, které podporují zdravý půdní život a zlepšují kvalitu půdy. Nepoužívají pesticidy, ani chemická hnojiva, která mohou poškodit půdu a životní prostředí.

Jedním z klíčových prvků rodového statku je přírodní zahrada, která byla vybudována v souladu s permakulturní principy. Zuzka navrhla zahradu tak, aby byla pestrá, podporovala biodiverzitu, zlepšovala mikroklima kolem statku a inspirovala návštěvníky k vytváření vlastních přírodních zahrad. Zuzka také zdůrazňuje důležitost kompostování a využívání organických zbytků, např. z kuchyně, které se pak vracejí zpět do půdy. 

Festival Setkání v srpnu a další aktivity

Letos jsem navštívila festival Setkání, který pořádají manželé Lavičkovi vždy v srpnu ve Stodole Jamky, a byla jsem ohromně nadšená. Na festivalu jsem si zacvičila jógu, tančilo se, fermentovali jsme zeleninu, malovali akvarel přírodními barvami, zpívali jsme a užívali si dobrot od lokálních výrobců. Festivalem proudila neuvěřitelně pohodová atmosféra ideální pro sdílení inspirace, pro zastavení se a užívání si "teď a tady". Festival se zaměřuje také na zdravý životní styl, podporu místních tvůrců a inspiruje osobními příběhy k pozitivním změnám.

Autenticita a rovnováha v životě

Zuzka se v našem rozhovoru zamýšlí nad tím, jak se její životní styl a hodnoty vyvíjely v průběhu let. Snaží se najít rovnováhu mezi svými ideály a realitou každodenního života, a za zkušenosti se už vyhýbá přísným pravidlům a dogmatům, která by ji mohla zahlcovat a stresovat. Přeje si žít v harmonii s přírodou a citlivě respektovat její cykly.

V závěru říká, že "nejdůležitější je zůstávat v srdci, být k sobě pravdiví a autentický. Když jsme k sobě pravdiví, jsme spokojení a nemůžeme vytvářet zlo." Její příběh budiž inspirací pro všechny, kteří uvažují o změně svého přístupu k životu a kteří se chtějí více napojit na matku přírodu.

Vše o Zuzce Lavičkové, o Stodole Jamky, o její permakulturní zahradě a o festivalu Setkání se učitě dozvíte z webu www.zuzanalavickova.com, kontaktovat můžete Zuzku také na Facebooku nebo IG jako Nespoutanou zahradnici.

Denisa Šimlová je skutečná královna kvašení a také vášnivá sběračka jedlých divokých darů přírody. O tom jsem se přesvědčila ve 43. epizodě podcastu Žít udržitelně. Denisa ochotně a trpělivě v našem rozhovoru nasdílela své bohaté zkušenosti a tipy na kvašení, které jsou tím pádem nyní k dispozici i pro vás - v podrobné a praktické audio formě.

Jak se Denisa dostala ke kvašení, neboli fermentaci

Tipy pro začátečníky v kvašení, které se Denise osvědčily:

Výhody kvašení

Fermentování podle sezóny

Vyvrácení mýtů o kvašení

Jak se vyhnout neúspěchům při kvašení:

• Používejte čisté nádoby: Zavařovací sklenice jsou ideální. A je do nich dobře vidět.

Inspirace a trendy v kvašení

Denisa ráda sleduje na sociálních sítích Pascala Baudara, který se specializuje na fermentaci, tradiční pokrmy, stravu z divokých darů přírody. Oceňuje jeho vizuální cit a krásné fotografie, které inspirují k experimentování s kvašením. Pascal má zajímavý přístup k sběru a zpracování surovin. Říká, že při sběru ingrediencí si můžeme uchovat naše vzpomínky na zážitky spojené s danou surovinou a mít je převtěleny do pokrmu, který jsme z nasbíraných ingrediencí vytvořili. Až budeme kvašený pokrm jíst, zážitek se nám vybaví, bude s námi.

Aktuální kvašení a oblíbené kombinace

Denisa se věnuje kvašení podle sezóny a dostupnosti surovin. Letos se například více věnuje bezinkám a připravuje kvašené bezinky, také například sušené třešňové olivy. Pravidelně a moc ráda dělá kimči, přičemž se snaží používat sezónní a divoké varianty darů přírody.

Oblíbené dobroty:

Kimči z mangoldu a cuket: skvělá sezónní varianta.

Omáčky a pasty s kdoulemi: ideální pro podzimní jídelníček.

Jak si připravit oxidované čaje

Zajímalo mě, zda je oxidace čajů složitá pro začátečníky jako jsem já. Denisa mi vysvětlila, že to není tak složité, jak se to může zdát. Proces zahrnuje nejprve zavadnutí listů, mechanické narušení listů nebo květů (hnětením, válečkováním), aby se uvolnily chutě, a poté se nechají zapařit / oxidovat a následně se usuší. Denisa doporučuje vyzkoušet různé bylinky a květy, přičemž zdůrazňuje, že mladé listy bývají chutnější.

Medicinální houby Denisu fascinují

Denisa se také věnuje sběru medicinálních hub, které rostou v české přírodě. Zmiňuje, že houbová sezóna je dynamická a nedá se tvrdit, že někdy začíná nebo končí. I u nás lze nalézt léčivé houby - např. reishi (neboli lesklokorka), čagu, hlívu a výborný je i sírovec, který chutná jako kuřecí maso. Zpracování může být tradiční, jako je sušení či mražení, ale dají se z hub udělat i houbové jerky. Sama jsem ochutnala od Denisy výborné jerky z hlívy.

Závěrem...

Denisa shrnuje, že kvašení by mělo být o radosti a experimentování. Je důležité si užívat proces samotný a najít si vlastní cestu a chutě, které člověka budou bavit. Pokud máte zájem o více informací, navštivte její webové stránky https://www.divozenkavkuchyni.cz/ nebo sledujte Denisu alias Divoženku v kuchyni na sociálních sítích FB a IG. 

Do 42. dílu podcastu dorazila Petra Jelínková, facilitátorka udržitelných workshopů a IT expert. Hovořila jsem s Petrou především o hravém workshopu Klimatická mozaika (Climate Fresk), který se zaměřuje na příčiny a následky klimatické změny. Petra v rozhovoru vysvětluje vznik, průběh a cíle tohoto workshopu, který využívá interaktivní deskovou hru pro vzdělávání účastníků a podporu týmové spolupráce a diskuze.

Klimatická mozaika byla vytvořena v roce 2015 francouzským pedagogem. Workshop se stal velmi úspěšným, což vedlo k založení neziskové organizace Climate Fresk v roce 2018. Workshop trvá tři hodiny, je apolitický a vychází z vědeckých faktů IPCC. Účastníci pracují s 42 kartami, aby pochopili komplexní klimatický systém. Petra na tomto interaktivním stylu vzdělávání oceňuje hlavně otevřenou diskuzi a sdílení názorů.

Petra popisuje pozitivní reakce účastníků, kteří si sladí terminologii a nacházejí společný jazyk. Ve firemním prostředí může být přítomen skepticismus, ale workshop se ukazuje jako efektivní nástroj pro vzdělávání i v tomto prostředí. Petra se často střetává s tím, že účastníci podceňují např. vliv zemědělství na klima a klade důraz na vytváření firemních strategií udržitelnosti.

Zájemci mohou sledovat oficiální stránky neziskovky CLIMATE FRESK a přihlásit se na workshopy. Je možné stát se facilitátorem po absolvování workshopu a tréninku. Petra věří, že sdílení znalostí a názorů je klíčem k pozitivním změnám v boji proti klimatické změně.

Petru Jelínkovou můžete kontaktovat přes PROJECT FENIX. Také mrkněte na Facebook nebo LinkedIn , ať máte přehled o aktuální dění a termínech českých workshopů.

Vítejte u reportáže z komunitní zahrady a ekocentra Divočina Malešov! Zajela jsem na návštěvu za ředitelkou Divočiny - Helen Vodrážkovou. Povídaly jsme si o všech úžasných aktivitách a programech, které centrum a komunitní zahrada nabízí. Od ekologických programů, přes permakulturní zahradničení, až po nejrůznější workshopy (vaření, šití, přírodní stavitelství, ...) – je toho opravdu hodně!

A teď pozor, máme pro vás skvělou aktualitu! Ekocentrum Divočina v Malešově otevírá již 28. července svou novou kavárnu, která se zaměří na lokální a organické potraviny. A to není všechno! Otevření kavárny bude doprovázet bohatý víkendový program, včetně workshopu nového cirkusu, šití a diskuzí o udržitelné módě. Takže si určitě zapište do svého diáře 26.-28. červenec 2024 a přijďte se podívat, ochutnat skvělé jídlo a užít si zábavný program. Navíc tím podpoříte Divočinu! Ubytování je možné také.

Více informací najdete na Facebooku Divočiny Malešov: https://www.facebook.com/ekocentrumMalesov/. Akce je uvedena i v událostech: https://www.facebook.com/ekocentrumMalesov/events/?id=100068195804103&sk=events. Zablokujte si poslední víkend v červenci 2024, jedete do Malešova. :-)

Pro ty, kteří nevládnou angličtinou, vkládám české titulky k povídání s dobrovolníky, kterému je věnováno posledních 8 minut podcastu. Prosím omluvte nedokonalost překladu, děkuji Vám.

ČESKÝ PŘEKLAD ROZHOVORU:

IVETA: Dobrý den, jsem velmi ráda, že mám možnost se s vámi setkat zde v Ekocentru Divočina. A vězte, že jsme tu s dobrovolníky a s Helen, která je v ekocentru přivítala. A možná požádám naše dobrovolníky, aby se nám trochu představili, a začneme s tebou, Corino, souhlasíš? Můžeš nám říct, odkud jsi a jak se stalo, že jsi se objevila právě zde?

CORINA: Pocházím z Itálie, i když žiju poslední 3-4 roky v Německu a jsem tady v Divočině nebo tady v České republice, protože to je moje první dobrovolnictví v rámci ESC. Tento projekt mě zaujal, protože se týká ekologické výchovy, jednoduchého života a udržitelnosti, a to je to, co mě baví.

IVETA: Perfektní. Děkuji mnohokrát. A co Ty?

JULIANA: Dobrý den. Já jsem Juliana. Pocházím z Brazílie, ale posledních pět let žiji v Portugalsku, a teď jsem vlastně tady. Jsem tu díky zmíněném projektu ESC. Jsem tady, protože jsem bývala městská holka, ale cítila jsem se zmatená a nezapadala jsem. Takže jsem chtěla zjistit více o okolním světě. A když jsem pak uviděla tuto příležitost, která se týkala udržitelnosti a ekologických věcí na venkově, řekla jsem si, že by to mohlo být zajímavé. Chci tento svět objevit a ponořit se do něj. Takže ano, proto jsem tady.

IVETA: A poslední je džentlmen.

PETER: Ahoj, jmenuji se Peter a jsem tu v podstatě přibližně ze stejných důvodů, jako víceméně ostatní. Také mi jde o sebepoznávání, ale také je pro mě důležité a zajímám se o to, jak žít takovýto jednoduchý život. Chtěl jsem také rozšířit svou komfortní zónu, a to je další část všeho. Takže ano, o to jde. A zatím bych řekl, že se mi tady moc líbí, protože žijeme opravdu jednoduše. A docela se mi to líbí. Ačkoli kromě této klasické práce na zahradě je tu ještě mnoho jiné práce, vše co je v tomto permakulturním projektu potřeba. Takže v podstatě se tu cítím dobře.

IVETA: Věřím, že tato vyznání Helen velmi těší, že?

A co jste se zde naučili? To, co jste například nemohli dělat nebo jste neměli možnost si vyzkoušet, ale tady jste opravdu měli možnost vyzkoušet?

CORINA: Když se zmíním o mně, myslím, že to jsou hlavně stavební práce, používání elektrického nářadí, práce s nábytkem, dřevem, výroba biouhlu a kamenných a betonových zdí a tak dále.

IVETA: Co jsi říkala? Bio-biochar. Co je to?

HELEN: Biouhel. Tímto materiálem se snažíme půdu vylepšit. Také se tu hodně věnuješ udržitelné domácnosti, Corino.

CORINA: Ano, chci říci, že jsem se tady do toho hodně pustila. Je tu na to ideální prostředí a všechny prostředky, jak se do toho ještě více ponořit a prozkoumat, jak se dělá třeba tofu, raw dezerty a tak. Jídla z toho, co máme kolem sebe, z místních zdrojů.

IVETA: A co Ty?

JULIANA: Pro mě je to většinou všechno, co dělám. Je to pro mě novinka. Takže doslova od zahrady po stavební část, jako všechno, je to úplně nový svět, který objevuji. A všechno se mi líbí. Já jsem se nikdy předtím nedotkla půdy, víte?

IVETA: Opravdu? Tedy něco jako dobrodružství.

JULIANA: Ano, protože je to úžasné. A samozřejmě nářadí a stroje, které zmínila Corina.

IVETA: A co šití, tedy výroba oblečení? (zde je moje největší AJ chyba v rozhovoru)

JULIANA: Ne, to jsme ještě nedělali, ale za pár dní budeme mít příležitost. Myslím, že za 10 dní. Budeme mít workshop. Nejvíce mě tu baví zahrada, kterou miluju. Ráda tam trávím čas a také mě baví stavění, třeba teď stavíme betonovou podlahu, to by mě nikdy předtím nenapadlo.

IVETA: A pak to můžeš dělat doma. Tví rodiče budou mít radost.

HELEN: A já vlastně vidím, že Tě děti milují. Víš, že jsi v tom velmi dobrá?

JULIANA: Ano, to je pravda. Vedla jsem projekt s dětmi. Děti mám opravdu ráda. A myslím, že cítí mou lásku k nim. Takže mi lásku oplácejí, víš? A i když nemluvíme stejným jazykem, protože oni nemluví anglicky, nějak se propojíme. Takže ano, opravdu to sedí.

IVETA: Perfektní. A co ty, Petře? Jsi ze Slovenska, takže Tě tu asi moc překvapení nečeká. Není to tak exotická země. Ale co jsi se tu dozvěděl? Co je nového?

PETER: Řekl bych, že pro mě je to zatím nejvíce o technických dovednostech, například o práci s některými stroji, které jsem nikdy nepoužíval. A také právě teď stavíme kamenné schody. Je to pro mě nová práce, protože jsem nikdy nedělal takový projekt, žádné betonování. A pokud jde o kulturní odlišnosti, je to tady v České republice skoro stejné jako na Slovensku, naše kulturní rozdíly nejsou velké. Ale ano, opravdu se těším na další věci, které nás tu čekají. Aktuálně tady stavíme venkovní kavárnu.

IVETA: Ano, to je váš hlavní projekt samozřejmě. Takže vám držím palce, aby se kavárnu podařilo úspěšně dokončit, přeji vám, abyste se tu měli moc hezky, a děkuji Tobě, Helen, že dáváš tuto skvělou příležitost mladým lidem, protože vy - mladí jste naše budoucnost.

HELEN: Děkujeme. Jsem velmi ráda, že tu jsou. Víš, je to velká pomoc a vždycky mě překvapí, kolik věcí jsou schopni udělat. Jejich betonování je skvělé. Myslím, že to vypadá opravdu profesionálně. Jsem moc ráda, že se tu mohou učit.

IVETA: Děkujeme.

POZOR - NOVINKA - Videozáznam rozhovorů najdete na novém Youtube kanálu Žít udržitelně: https://www.youtube.com/@%C5%BD%C3%ADtudr%C5%BEiteln%C4%9B/videos. 

Ve 39. epizodě pokračujeme s naším skvělým hostem Zuzanou Burdovou, která nás již v předchozím díle zasvětila do 7 permakulturních principů podle Davida Holmgrena. Jsem nadšená, že se k nám Zuza opět připojila, protože ve 39. epizodě bylo potřeba ještě 5 principů probrat.

A teď už si pojďme zopakovat zmíněných 5 permakulturních principů, které se nám nevešly do 38. epizody, a musely tak počkat na 39. díl.

Děkuji vám všem, že mě s mými hosty posloucháte. Těším se na vaše reakce a nápady na další témata. Pojďme společně tvořit udržitelnější budoucnost!

Dnes se ponoříme do světa permakultury s inspirativní hostkou Zuzanou Burdovou. Zuzi je vášnivá zahradnice, permakulturní designérka, sběračka bylin a plodů z přírody a milovnice udržitelného životního stylu. V našem rozhovoru se podělila o svou cestu k permakultuře, o nezapomenutelné zážitky z kurzu PDC (Úplný kurz permakulturního designu, Permaculture Design Course), který absolvovala na jaře 2024 a o mnoho dalšího.

Zde je ve stručnosti prvních sedm principů, které jsme v epizodě 38 stihly probrat:

V příští, tedy 39. epizodě se Zuzou Burdovou doprobereme zbývající permakulturní principy, těšte se. Výše uvedený souhrnný přehled principů je velmi stručný, určitě si pořiďte Klíč k soběstačnosti č. 19 s podtitulem Permakulturní principy, např. na stránkách spolku Permakultura CS, který "klíče" vydává.

Pokud vás téma permakultury zaujalo, doporučujeme vám zúčastnit se některých permakulturních akcí (viz web Permakultura CS - Kalendář), absolvovat některý z nabízených kurzů Akademie permakultury, včetně zmiňovaného PDC, a stát se součástí této úžasné komunity.

Děkujeme Zuzance za inspirativní rozhovor a těšíme se na další setkání! V mezičase ji můžete sledovat na FB nebo IG jako Perma_zuza.