Dřív se hodovalo převážně pomocí rukou. Kusy masa si stolující brali podle libosti a trhali nebo krájeli dýkou dle chuti. Ani dnes se neostýcháme vzít kuřecí křidýlka do ruky. K dispozici máme ubrousky různých typů. Do čeho si utírali mastné ruce naši předci?

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Deska bude odhalena k 115. výročí jeho narození.

Na Vsetínsku mají včelaři problém – přemnožený parazit kleštík včelí může letos zahubit část včelstev.

S výrobou domečků na počasí začal Radek Opluštil z Lechovic v osmdesátých letech. Fungují na principu změn vzdušné vlhkosti. Citlivé vlákno uvnitř se buď smršťuje, nebo natahuje a pohybuje tak figurkami.

Pouhé dva kilometry od centra města Česká Kamenice na Děčínsku v Ústeckém kraji se na čedičovém Zámeckém vrchu rozkládá hradní zřícenina. První zmínka o hradu pochází z 15. století, založili ho pánové z Vartenberka. S městem měl tehdy stejné jméno – Kamenice. O dvě století později už byl hrad uváděn jako pustý.

Už dva roky funguje v Karlových Varech pobočka Paměti národa – organizace, která zachycuje vzpomínky obyvatel České republiky. Novým ředitelem pobočky se stal Jaroslav Vyčichlo. Pozvali jsme si ho k mikrofonu, abychom se zeptali na činnost organizace zejména s ohledem na německou menšinu.

Miluje lidové i rockové písničky, hraje na několik nástrojů, napsal skladbu pro Karla Gotta a zpíval ve stovkách malých i velkých městech včetně Paříže. Hostem Na pohovce Jožky Kubáníka byl Petr Bende.

Mnohdy člověk o zápachu z úst vůbec neví. Existuje přitom pár jednoduchých rad, jak zjistit, jestli je náš dech příjemný a bez zápachu. Je to citlivé téma, ale pokud se vám lidé začnou vyhýbat, řešte to. A víte, proč je častěji cítit z úst mužům?

Není muzeem ani skanzenem. Slovácká chalupa v jihomoravských Dolních Bojanovicích přesto dokonale ilustruje obyčejný venkovský život na počátku 19. století. Nejstarší stavení v obci je krásně opravenou kulturní památkou, která návštěvníkům poodhalí atmosféru těžkého, ale zároveň poetického vesnického rodinného života. Otevřeno je každou neděli odpoledne.