ZOOM CAST

Sluneční soustavou prolétá kometa 12P/Pons-Brooks a pozoruhodně při tom mění tvar i barvu. Astronomové ji už nějakou dobu pozorují dalekohledy, pouhým okem by mohla být viditelná v létě 2024. Uvidíme, na jak velkou nebeskou show se máme těšit. Mezičas můžeme vyplnit pátráním po hmyzích rekordmanech, což nebude snadné, protože doba, kdy Zemi obývaly gigantické vážky, je dávno pryč a už se nevrátí. Tedy aspoň dokud se nezmění jeden veledůležitý faktor, který velikost hmyzu omezuje.

A jak je to s tím kamenem úrazu? Právě pátráním po původu tohoto rčení začíná náš nový seriál. Dojde na oslí můstky i na to, proč se opilcům říká, že jsou namol, ale to až někdy jindy.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dokonalý záškodnický plán všem komunistům na očích. Tak by se dal charakterizovat návrh známé jednokorunové československé mince z roku 1957, na němž dívka v pokleku sází lípu. Předlohou slavné postavy totiž byla mladá skautka a tou dobou politická vězenkyně Bedřiška Synková odsouzená ve svých 19 letech ve zmanipulovaném procesu k deseti letům vězení. Mince s nominální hodnotou 1 Kč, jejíž autorka – sochařka a medailistka Marie Uchytilová – v té době nesmírně riskovala, byla v oběhu neuvěřitelných 35 let až do rozpadu Československa.
A protože neznámých osudů, které jsou všem na očích, není nikdy dost, odkryjeme ještě jeden z nich. Tušíte, na čí počest se od roku 1986 jezdí v Krkonoších extrémní závod psích spřežení Ledová jízda a proč se památný dub poblíž Skřivan u Nového Bydžova jmenuje Vojtěchův? Napovíme jen, že ve hře jsou polární kraje.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tragický osud Titaniku zná asi doslova každý. Ve své době jeden z nejluxusnějších parníků se během své první plavby po srážce s ledovcem potopil 15. dubna 1912 v mrazivých vodách Atlantiku a připravil o život 1505 lidí. Důkazy obrovského neštěstí na desítky let pohltily oceánské hlubiny, objevit trosky se podařilo až v roce 1985. Na známých záběrech a fotografiích vraku Titanicu je vidět všechno možné, ovšem ani jedno lidské tělo.
Co se s těly obětí stalo? Dokonce ani James Cameron, režisér filmu Titanic, který se k vraku potopil 33krát, na nic nenarazil. „Viděl jsem přesně nula lidských ostatků. Viděl jsem oblečení, viděl jsem páry bot. Ale nikdy jsem neviděl lidské ostatky,“ prohlásil Cameron. Těla obětí ale nezmizela jen tak a my víme, co se s nimi stalo. A víme také, proč naopak jedno slavné tělo vystavené v Moskvě už 100 let zmizet odmítá…

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zní to trochu jako pohádka, ale v roce 1992 se ve Virginii zapsal rumunský matematik do historie loterijního průmyslu, když trefil jackpot ve výši 27 milionů dolarů. A nejen to. Získal i šest druhých nejvyšších výher, 132 třetích a dalších 135 tisíc drobnějších výher v hodnotě dalších 900 000 dolarů. O podezřele šťastného výherce se okamžitě začala zajímat FBI i CIA, jenže jak se ukázalo, jeho postup byl naprosto legální. Je možné ho napodobit?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pro mnohé se zdá být permafrost reálnou obdobou Pandořiny skříňky, a pokud roztaje, mohly by se probudit k životu i věci, o které nestojíme. Nově vědci oživili hlístice staré 46 000 let jen tím, že je zjednodušeně řečeno polili vodou. Tito červi přitom byli současníky sibiřských mamutů. K možná méně dramatickému, ale o to radostnějšímu „oživení“ došlo na Nové Guinei. Tým vědců tam za poměrně náročných okolností natočil záběry paježury, která měla být dávno vyhynulá. Místo toho si před kamerami pelášila do křoví.
Zcela bez života je naproti tomu nový bezejmenný ostrov, který se nedávno vynořil z vln na dohled japonské Iwodžimy. Příroda ho bezpochyby ovládne, bude zajímavé proces kolonizace sledovat. A pokud vám dnešní podcast přijde moc přírodovědný, nenechte se odradit. Začínáme totiž dechberoucím příběhem posledního padlého první světové války…

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rostliny se na Antarktidě začaly kvůli teplému počasí šířit o 20 procent rychleji a některé modely předpokládají, že plocha, kterou mohou rostliny na kontinentu osidlovat, se do konce století ztrojnásobí. Na Antarktidu plnou květin si ještě chvíli počkáme, už teď je ale jasné, že tamní ekosystémy se nenávratně mění.
Oteplování stojí i za úspěšným tažením sršní asijských Evropou. První hnízdo invazního hmyzu zlikvidovali hasiči v Plzni, šíření těchto lovců včel to ale nezabrání. Jediná věc v našem přehledu, za níž nemůže změna klimatu (i když, kdo ví), je nedostatek penicilinu V. Účinné a šetrné antibiotikum je totiž tak levné, že se ho k nám nevyplatí dovážet. Bez něj se ale začínají dít nepříjemné věci…

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Známá dějinná událost, kdy 28. září 935 (anebo možná 929) ve Staré Boleslavi zavraždil pozdější kníže Boleslav I. svého staršího bratra Václava, byla vyvrcholením konfliktu mezi oběma bratry. Způsobila ale také, že se Praha na desítky let stala největším centrem obchodu s otroky na sever od Alp. Kdo za tím stál a kam otroci směřovali?
Zůstat uvězněný ve vesmíru, přesněji na Mezinárodní vesmírné stanici, může být noční můrou mnoha klaustrofobiků. Jak takový nedobrovolný pobyt na oběžné dráze prožíval americký astronaut, který si musel na odvoz zpět na Zemi počkat o půl roku déle?
Ještě posloucháte? Pokud ano, objasníme vám i jednu záhadu všedního dne. Otázka, jestli věšet roli toaletního papíru volnou stranou ke zdi nebo od ní má totiž jednoduché řešení…

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Polsko mohlo v roce 1980 čelit hned několika armádám včetně té naší. Sověti se chystali v rámci operace Krkonoše vpadnout do Polska, a kromě svých vojsk povolali také naše dvě tankové divize. Tanky a obrněné transportéry s ostrou municí stály v mrazu a sněhu začátkem prosince 1980 na polských hranících, k invazi ale nedošlo. Přestože se vlastně nekonala, měla neslavná operace Krkonoše pro naši armádu jeden významný důsledek.
K jiné invazi se ale schyluje teď a zabránit jí půjde jen svěží. Na Sicílii se objevilo už 88 hnízd obávaných ohnivých mravenců, kteří patří mezi stovku nejvíce invazivních druhů světa. Jejich kousnutí je silně bolestivé, navíc poškozují základy budov a nezastaví je ani voda, přes kterou se přepravují pomocí vorů postavených z vlastních těl. Kdy se dostanou k nám?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jestli rádi houbaříte, existuje pro vás jediný způsob, jak se vyhnout otravě z hub: Pokud si nejste skutečně stoprocentně jistí, že jste jedlou houbu správně rozeznali, raději ji nesbírejte a hlavně nejezte. Podle chuti jedovatou houbu totiž rozhodně nepoznáte, některé smrtelně jedovaté jsou údajně dokonce přímo vynikající. Neplatí ani to, že nejsou okousané od plžů, jak se často tvrdí. Ty nejjedovatější houby světa přitom běžně potkáte i v Česku a ročně se jimi u nás otráví desítky houbařů. Které to jsou?
Protože ale nežijeme jen přítomností a nejistou budoucností, zajímá nás i zas ne tak vzdálená minulost. Napadlo vás někdy, jak obtížné pro Japonce bylo vzdát se Spojencům na konci války v Pacifiku? Mnozí japonští vojáci to odmítli a další zprávám o kapitulaci podepsané 2. září 1945 jednoduše nevěřili. Kdy se vzdal poslední Japonec a proč se zajatci z Ruska vraceli až v 90. letech?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Japonec Cutomu Jamaguči měl těžko uvěřitelné štěstí. Spěchal z Hirošimy, na kterou dopadla 6. srpna 1945 první atomová bomba, domů do Nagasaki, aby zde o tři dny později prožil tragické déjà vu. Stal se tak jedním z mála lidí, kteří zažili – a přežili – výbuch obou atomových bomb svržených na Japonsko. Neuvěříte, kolika let se tento šťastlivec dožil.
Jestli vám připadá japonská minulost příliš cizokrajná, zkuste objevovat záhady kolem sebe. Napadlo vás někdy, proč mají červenec a srpen shodně 31 dnů, když jinak se počet dnů v měsíci pravidelně střídá? A víte, proč jsou zrzaví lidé noční můrou anesteziologů? Odpovědi zná podcast Prima ZOOM.

See omnystudio.com/listener for privacy information.