Lidé na jižní Moravě, kteří neměli zkolaudované své novostavby, nemohou po poškození tornádem počítat s pomocí státu. Tuto informaci přinesla Mladá fronta DNES. Nezkolaudovaných domů zničených tornádem je na jižní Moravě dvacet. Podle ministryně Kláry Dostálové (ANO) se mají majitelé obrátit na neziskové organizace či banky. Deset takto postižených domů je v Moravské Nové Vsi. Podle starosty této obce Marka Košuta byla v některých případek pouze otázka několika dní, kdy ke kolaudaci těchto domů mělo dojít. Řekl to v odpoledním vysílání Rádia Z. Moderátor Martin Karlík se Košuta ptal na jeho reakci na toto rozhodnutí i na to, jak v obci probíhá likvidace škod po tornádu. „Nerozumím tomu. Nevidím důvod, proč by nemohl být parametricky upraven dotační titul tak, aby se do toho vešly i tyto jednotlivé nemovitosti,“ říká Košut.

Celkový počet obětí záplav v západních částech Německa přesáhl stovku, více než tisíc lidí se pohřešuje v okrese Bad Neuenahr-Ahrweiler. Velká voda zabíjela i v Belgii. „Mimořádný počet obětí je zarážejí a svědčí o náhlé události. Je zjevné, že aspoň do jisté míry selhalo varování,“ říká bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka. V odpoledním vysílání Rádia Z se ho na okolnosti záplav v Německu ptal moderátor Martin Karlík. Klimatické extrémy včetně povodní a sucha se budou podle Trnky v Evropě v důsledku klimatické změny objevovat častěji nebo s větší intenzitou. 

Poslanci budou pokračovat v projednávání předlohy proti tzv. energetickým šmejdům. Dočkáme se lepší ochrany spotřebitelů na trhu s energiemi? Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je novela dobře připravená. "Důležité je, aby si lidé smlouvy pozorně přečetli, aby věděli, co podepisují," doplňuje Prouza.

Přesně před třiceti lety oficiálně vznikla Policie České republiky. Na to, jak se během té doby vyvinula a které okamžiky byly pro její činnost významné, se v odpoledním vysílání Rádia Z ptal moderátor Martin Karlík náměstka ředitele Policie ČR Martina Vondráška. „Devadesátá léta byla zlomovým okamžikem pro změnu myšlení ať už společnosti ale i policie jako bezpečnostního sboru, který má pomáhat a chránit a nemá být primárně represivním orgánem moci výkonné. Trvalo to roky,“ říká Vondrášek. Jedním z milníků pro Policii ČR bylo podle něj zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze v roce 2000. V posledních pěti letech se podle Vondráška podařilo výrazně zlepšit podmínky výkonu služby. „Ani v evropském srovnání se nemáme za co stydět. Držíme krok i se západoevropskými státy,“ dodává Vondrášek. 

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou schválila ve středu Sněmovna. Novela by mohla státu ušetřit miliardy korun. Její dopad by se měl projevit i na ceně elektřiny. To řekl v odpoledním vysílání Rádia Z ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO). Na podrobnosti se ho ptal moderátor Martin Karlík. „Spotřebitel by měl platit méně poté, co toto uvedeme v život. To bylo samozřejmě i naším cílem a ambicí. Nejen srovnat prostředí, které bylo výhodné pro fotovoltaické aktéry,“ říká Havlíček. 

Evropská komise dnes představila stěžejní balíček návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat k dosud velmi vzdálenému splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Jedním z bodů tohoto plánu je to, aby automobily prodané v EU po roce 2035 neprodukovaly žádné emise CO2. Podle experta na klimatickou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáše Jungwirtha se významným palivem v budoucnosti stane vodík. Řekl to v odpoledním vysílání Rádia Z. Na podrobnosti k novému klimatickému balíčku se ho ptal moderátor Martin Karlík. „Emisní normy se postupně zpřísňují natolik, že pro automobilky v Evropě je skutečně otázka přežití schopnost transformovat se na nové typy paliv,“ říká Jungwirth. Zemní plyn naopak podle něj nemůže splnit požadavky na ekologické palivo. 

Poslanci dnes projednávají vládní návrh zákona na dodatečné zvýšení důchodů. Podle současného zákona by se důchody příští rok měly zvednout průměrně o 458 korun. Vládní návrh na dodatečné zvýšení důchodů počítá od ledna se zvýšením o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Koalice Pirátů a Starostů chce důchodcům jednorázově přidat 1000 korun. Na podrobnosti se v odpoledním vysílání Rádia Z ptal moderátor Martin Karlík předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a Rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové. „Velmi mě mrzí, že namísto depolitizace důchodového systému přichází to, že důchody se opět staly předmětem předvolebního boje,“ říká Nerudová. Diskuzi přitom podle ní chybí především fakta. „Důchody jsou v České republice velmi nízké. Důchodci a budoucí důchodci si zaslouží systémové řešení,“ dodává Nerudová. To by podle ní mělo zabránit především zneužívání důchodů k předvolebnímu boji.

Útoky hackerů na klienty bank rapidně narůstají a jsou čím dál sofistikovanější. V červnu počet tzv. phishingových útoků dorovnal celý loňský rok. Podle předsedy Komise České bankovní asociace pro bankovní a finanční bezpečnost Petra Baráka je to dáno i pandemickými opatřeními. „Situace tomu napomáhá. Klienti jsou trošku nervóznější, protože mají určité ekonomické problémy a obavy o své prostředky na účtech,“ říká Barák. Podle něj pachatelé tuto možnost vycítili. Vydávají se za pracovníky bank a přesvědčují lidi o tom, že jejich peníze jsou v ohrožení. Moderátor Martin Karlík se v ranním vysílání Rádia Z ptal Baráka na to, jak takovým útokům předcházet a co dělat v případě, že se někdo stane jeho obětí.