Čau, jak se máš? Já se mám dobře, já se mám super. A dneska pro tebe mám další příběh, který nahrávám rovnou a který nečtu. Transkript můžeš samozřejmě zase najít na SlowCZECH.com

A dnešní příběh je takový dost veselý příběh, který se mi stal loni v… červenci. (*červnu!) Někteří z vás vědí, že před dvěma lety jsme si já a můj partner pořídili auto Landrover Defender, které jsme upravili, které jsme modifikovali, předělali tak, abychom tam mohli spát, vařit a žít po určitou dobu, protože jsme plánovali road trip. Nevěděli jsme, jestli budeme cestovat několik měsíců nebo několik let, ale chtěli jsme prostě vidět Evropu a možná i další státy. A tak jsme loni v dubu oba odešli z práce a vyrazili na několikaměsíční road trip z Francie na východ… v Polsku jsme zahnuli doprava, jeli jsme na jih až do Řecka. A v Řecku jsme zahnuli doleva a jeli jsme do Turecka. To byl náš plán a také… tak to nakonec dopadlo. No, a v Turecku… po měsíci pobytu v Turecku, jsme to otočili a vrátili jsme se zpátky přes Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko do Česka, kde žijeme dneska. Celkem jsme za necelý půlrok projeli 13 zemí a ujeli 14 000 kilometrů. A dneska ti chci vyprávět o tom, co se nám stalo v Chorvatsku.

Defender je fakt to nejlepší auto na světě. Můžeme v něm spát, vařit, můžeme spát, kde chceme. Často jsme spali někde na kopci, někde v přírodě… s krásným výhledem do krajiny. A když jsme se ráno vzbudili, bylo to,… byla to fakt nádhera, prostě úžasné! No, ale občas jsme také spali u někoho přes couchsurfing, protože rádi potkáváme fajn lidi. A v Chorvatsku jsme měli štěstí a spali jsme u Alexe. Alex bydlí v Daruvaru. Nevím, jestli znáš Daruvar, ale Daruvar je… jediná – myslím – česká vesnice v Chorvatsku. Mají tam české pivo, dodržují české tradice, učí se česky… A my jsme zůstali tři dny u Alexe. Mimochodem, Alex má levandulové pole jako koníček, takže jsme sbírali levanduli. To byla nádherná vůně! No, ale proč mluvím o Alexovi? On nám doporučil národní park Velebit, což je národní park, který je vedle moře. A prý je nádherný a není to jako Plitvice neboli Plitvická jezera, která jsou nacpaná turisty. Potkáš tam asi dva a půl milionu turistů a zaplatíš 35€ a… No, pokud máš rád tento typ cestování, tak je to super, ale my jsme chtěli místo, kde turisti nejsou. A to Velebit opravdu je. Takže jsme vyrazili směr Velebit.

Popravdě bylo docela náročné najít, kam máme jet, protože nikdo žádné informace nebyly. V jedné restauraci jsme se zeptali a dostali jsme nějakou mapu, podle které jsme možná mohli najít, kde nějaká… nějaký národní park začíná a kde vůbec můžeme začít naši… naši cestu, naši túru. Protože jsme chtěli nechat auto mimo park a jít pěšky 2 nebo 3 dny podél moře a spát v chalupách nebo v horských boudách, které se na turisté trase nachází. No, naštěstí jsme nějak… nějakou… nějaký začátek trasy našli. Našli jsme první horskou boudu,… kde jsme dostali místní slivovici na posilněnou. Uvítal nás starý horal, takový… starší… no, bělovlasý, ale velmi aktivní horal nebo člověk, který miluje hory, který chodí po horách. Zeptal se nás, kam jdeme, jestli chceme spát dnes v boudě, jestli chceme spát v dalších boudách, kolik to bude stát, co potřebujeme,… a, to je asi tak všechno. Takže jsme si dali slivovici, zabalili jsme si batohy a ještě ten den jsme se vydali na cestu.

Bylo fakt vedro. Bylo víc než 30°C, ale za ten jeden jsme potkali jenom dva lidi! To bylo perfektní! To bylo fakt super. Celá ta trasa vede z jihu na sever podél moře a neustále máte výhled na moře. Takže jsme byli v horách v tisíci metrech nad mořem, ve výšce 1000 metrů, ale viděli jsme moře skoro pořád. A příroda tam je prostě nádherná! Všude byly květiny, motýli, kopce, hory a k tomu to nádherné světlé modré moře dole. To bylo prostě, to bylo bájo, to bylo fakt úžasné. No, a tak jsme šli šli šli.