Ahoj, jak se máš? Dnes pro tebe mám rozhovor s Mončou. Monča je taky lektorka češtiny pro cizince. A proto ví, jak mluvit pomalu a jednoduše = to znamená, že dnes tedy nemluví komplikovaně, nemluví složitě. Jaké je téma rozhovoru? Nejdřív se Monči ptám / nejdřív mám pro Monču otázku, kdo je a odkud je. Potom se jí ptám / potom pro ni mám otázku, kde bydlí a jak dlouho tam bydlí. Monča říká, že bydlí ve Vietnamu a učí malé děti, které chodí do školy. Děti chodí na základní školu – základní škola je první škola pro děti od šesti let. Monča učí děti i dospělé (dospělí jsou lidi nad 18 let). Taky se Monči ptám, co ráda dělá o víkendu. Monča říká, že je to složité s časovým posunem. To znamená, že například v Česku je 16:00 a ve Vietnamu je 21:00. Takže časový posun je 5 hodin. A je složité učit dospělé cizince s časovým posunem. Taky se Monči ptám na jídlo. Monča ráda zkouší různá jídla, to znamená, že často jí něco jiného, nejí pořád stejná jídla. Monči oblíbené vietnamské jídlo je vietnamská bageta bánh mì a její oblíbené české jídlo je svíčková. A nakonec se Monči ptám, jestli ráda cestuje. Monča říká, že ráda cestuje po Evropě i po světě. Má ráda balkánské země a asijské země. A já jí říkám, že je velká cestovatelka! Víš, kdo je cestovatel? Znáš nějakého slavného cestovatele? Třeba Amerigo Vespucci, Abel Tasman nebo Miroslav Zikmund byli cestovatelé. Všichni tři byli velcí cestovatelé.

Tak, a teď víš, o čem bude rozhovor = teď víš, jaké je téma a obsah rozhovoru. Rozhovor jsme nahrály přes ZOOM, protože Monča je ve Vietnamu. A nahrály jsme taky video, tak se mrkni na YouTube. Tak, pojďme na to, pojďme poslouchat rozhovor s Mončou.

***

E: Ahoj Mončo, vítej v rozhovoru pro SlowCZECH. Děkuji, že na nás máš čas. A první otázka, Mončo, můžeš nám říct, kdo jsi?

M: Ahoj, zdravím posluchače SlowCZECH. Já jsem Monča. Jsem z Česka, jsem z Tábora. Ale bydlela jsem v Brně. A teď bydlím ve Vietnamu.

E: Wow! A jak dlouho bydlíš ve Vietnamu?

M: Dnes je to pět měsíců!

E: Tyo, všechno nejlepší!

M: Děkuji, děkuji!

E: A proč bydlíš ve Vietnamu? 

M: Já tady pracuju. Pracuju jako učitelka angličtiny. Učím děti na základní škole.

E: A učíš taky dospělý nebo učíš jenom děti?

M: Ve Vietnamu učím jenom děti, ale učím i online. Online učím češtinu. A to učím dospělé.

E: A ráda učíš češtinu online?

M: Ano, ráda učím všechno!

E: A, další otázka: Co ráda děláš o víkendu? Taky o víkendu učíš češtinu?

M: Učím pořád. Učím pořád, protože je to trošku složité s časovým posunem. Ve Vietnamu je +5 hodin, takže někdo nemá přes pracovní týden čas. A proto musím učit o víkendu.

E: A máš čas na večeři? Máš čas na jídlo? Máš nějaký oblíbený vietnamský jídlo, možná?

M: Jó, ve Vietnamu je spousta jídla. Mám ráda vegetariánský bufet, protože chci být vegetariánka. A tady je hodně vegetariánských bufetů, kde mají různá jídla každý den. Takže si můžu koupit každý den něco jiného a vyzkoušet něco jiného.

E: Takže každý den zkoušíš nový jídla anebo máš jedno oblíbený jídlo, který jíš pravidelně?

M: Ve Vietnamu se snažím jíst různá jídla = něco jiného každý den. Ale co je velmi jednoduché, je jídlo bánh mì a to je bageta,… bageta, kde je šunka nebo vajíčko. A to je velmi jednoduché a levné, takže to je moje oblíbené jídlo.

E: A co nějaký český oblíbený jídlo? Máš nějaké české oblíbené jídlo?

M: Ano, myslím, že stejně jako spousta českých lidí, mám ráda svíčkovou omáčku. Co ty, Eli, máš ráda svíčkovou omáčku?

E: Teď jsem chtěla říct, že moc nemám ráda svíčkovou omáčku.

M: Ale ty jsi víc Francouz než Čech! … Francouzka!

E: To je pravda, to je pravda. Ale tak jednou za tři roky si dám svíčkovou.

M: Jednou za tři roky? Oukej!

E: No, Mončo, poslední otázka: ráda cestuješ?

M: Ano! Miluju cestování. Miluju cestování po Evropě i po světě, ale nebyla jsem zatím v hodně zemích. V Evropě mám ráda balkánské země – jako Černá Hora, Srbsko, Bosna a Hercegovina, protože tam jsou milí lidí a je tam levno! A v Asii jsem byla jenom na Srí Lance (to bylo moc hezké), ve Vietnamu a dva týdny v Indii. Všechno bylo super!

E: Ty jsi velká cestovatelka!

M: Nevím…

E: No, každopádně, moc děkuju za rozhovor. Děkuju za tvůj čas a doufám, že se brzy uvidíme – buď online a nebo tady v Brně.

M: Nebo živě. Taky děkuju moc, měj se hezky, ahoj!

E: Čau čau, ahoj!

***

Doufám, že se ti tento rozhovor s Mončou líbil. Byl to dobrý nápad nahrát tento rozhovor? Co myslíš? Napiš mi, prosím, do komentářů na www.slowczech.com nebo na Facebook. Mám moc ráda feedback. Potřebuji tvůj feedback = potřebuji tvoji zpětnou vazbu No, a jinak brzy bude nový eBook “Learn Czech cases in stories”. Tak sleduj SlowCZECH! A teď ti přeju krásný den, měj se hezky, uč se česky a zase brzy ahoj!

The post (167*) Rozhovor s Monikou /slow and simple/ appeared first on slowczech.