Každý člověk má v sobě čekání. Každý touží po něčem víc, po lepším,  smysluplnějším, krásnějším a sťastnějším životě. Často čekáme, kdy se věci změní — nebo kdo je změní pro nás. Často upínáme své očekávání do spasitelů, které si sami vytvoříme — nebo kteří se nám sami nabídnou.

Výsledkem je zklamání.

Pro někoho je takovým zklamáním i samo křesťanství. I Jan Křtitel po  svém uvěznění pochyboval, zda je Ježíš „ten, na koho čekáme“. Je jím? Je  jím i dnes? A proč? Takto se budeme ptát a společně hledat odpovědi nad biblickým (i parabiblickým) textem. Všichni čekající, vyhlížející i ti, kdo bojují se zklamáním, jsou vítáni!

(Matouš 11:2-11)

Jana Potápníka nakonec zavřeli za hanobení  hlavy státu. Když se ale ve vězení doslechl, jak na jeho hnutí odvážně  navázal jeho bratranec Ježíš a co všechno veřejně říká a dělá, poslal za  ním pár svých stoupenců s otázkou: „Jsi to ty, na koho jsme čekali?  Nebo přijde někdo lepší?“

Ježíš jim odpověděl: „Pozdravujte Jana a povězte mu, co se tady děje:

zrušili jsme otroctví,

Je tohle to, na co jste čekali? Jestli ano, tak blahopřeji!“

A když se s nimi rozloučil, obrátil se znovu k zástupům: „Vzpomínáte si  na Jana? Proč jste se za ním tak daleko vláčeli? Koho jste čekali?  Bezpáteřného slabocha? Kam vítr, tam plášť? Koho jste to chtěli vidět?  Panáka v módních šatech? Panáci v módních šatech jsou k vidění v  obchodních domech! Koho jste to vyhlíželi? Nového guru nebo mystika?  Potřebujete někoho mnohem víc – někoho, kdo se vymyká všem škatulkám! Na  Janovi se naplnila biblická slova:

‚Posílám napřed svého kurýra,

Říkám vám, že Jan Potápník je největší borec, jakého kdy svět viděl.  Svět, jak ho známe, ale končí a rodí se nový. V tom světě se znovu spojí  nebe se zemí – a nebudou už žádní borci a žádní looseři.”