Bedřich navazuje na své přechozí kázání o milosti a posouvá téma milosti dál - do praxe.

Protože náš každodenní život s Bohem nemusí zůstat jen abstrakce - nemusíme o Bohu jen přemýšlet a mluvit. Můžeme tyhle myšlenky posunout do jasných konkrétních činů.

Galatským 6, 1–10

Bratři, upadne-li někdo z vás do hříchu, vy duchovní mu pomozte v nápravě. Dělejte to ovšem ve vlídném duchu a každý si dávej pozor, abys sám nepodlehl pokušení. Neste břemena jedni druhých – tak naplníte Kristův zákon. Kdo si myslí, že je něco, a přitom nic není, ten si něco nalhává.

Každý ať posoudí své vlastní jednání; ať se pak chlubí jen sám sobě a nesrovnává se s druhými. Každý musí nést svůj vlastní náklad. Kdo je vyučován Slovu, ať se dělí o vše dobré se svým učitelem.

Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel. Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život. Nepřestávejme tedy konat dobro, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání. Dokud je čas, prokazujme dobro všem  a zvláště členům rodiny víry.