Hi my lovely Czech learners, jak se máte? Jak vám jde čeština? 

I have received a message from Honza (living currently in Prague) who asks for a podcast on the verb “poprosit” that is not so widely used in their village. So, here we go! Let’s talk formal, let’s imagine the following day:

Jedu do práce. V tramvaji je strašně moc lidí. Chci si sednout vzadu, kde je méně lidí, a tak říkám “S dovolením.” A ještě jednou “S dovolením, mohu projít?” Uf. Už jen 10 metrů. A ještě jednou “s dovolením, pane. Děkuji.” Super! Už sedím!

Protože jsem nesnídala  a mám hlad, zajdu do pekařství: “Dobrý den, mohu poprosit o jeden makový koláč? “Samozřejmě,” odpoví prodavačka.  “Dáte si ještě něco?” “Ne, děkuji, to bude vše.” Zaplatím a popřeji jí hezký den.

Po cestě se ještě stavím v trafice pro noviny. A sakra, zapomněla jsem si hodinky: “Prosím vás, nevíte, kolik je hodin?” “Je půl deváté.” “A sakra, uz jsem měla být v práci!” A pospíchám do práce.

V poledne nemám hlad, a tak využijí volného času a jdu do knihkupectví. Můj kamarád ma narozeniny. “Dobrý den, mohu poprosit o radu?”“Jistě. Hledáte nějakou konkrétní knihu?” “Ani ne. Kamarád má narozeniny. A vím, že rád čte fantasy.” “Hm. Mohu Vám doporučit tuto, která je naší novinkou. Anebo tuto, která se velmi dobře prodává,” radí mi prodavačka “Skvělé ! Mockrát děkuji. Jste velmi laskavá,” děkuji a platím. “Nemáte vůbec zač,” odpovídá prodavačka.

Po práci se rychle stavím v obchodě, protože mi došlo kafe. A hurá domů! Kromě toho, že… jsem si zapomněla klíče. Sakra. Zaťukám na sousedku. “Dobrý večer, omlouvám se, že Vás ruším takto večer. Zapomněla jsem si klíče.” “Ále! Vůbec mě nerušíte. Nechcete skočit na skleničku?” “Moc ráda,” odpovídám a vcházím k sousedce domů.

Typical exemples of “POPROSIT O”?

However, I would recommend you not to use “poprosit o něco” too much. “Mohu poprosit o” can actually sound submissivelly.

A pokud máte jakékoli jazykové potíže, otázky nebo nápad na další nahrávku, sem s nimi! Jsem jedno velké ucho.

Vaše Eliška 

©SlowCZECH

The post (79***) Everyday formal language appeared first on slowczech.