Artefakt

Vítáme vás u dalšího dílu zpravodajské série ARTEFAKTa, která pravidelně přibližuje dění na fakultě i univerzitě. Ve svých oblíbených podcastových aplikacích ji najdete každých čtrnáct dní vždy v pondělí dopoledne.

Vítáme vás u prvního dílu zpravodajské série ARTEFAKTa, která pravidelně přiblíží dění na fakultě i univerzitě. Ve svých oblíbených podcastových aplikacích ji najdete každých čtrnáct dní vždy v pondělí dopoledne.

Poslechněte si rozhovor s Viktorem Zavřelem, který v dalším dílu fakultního podcastu Artefakt hovoří o své nové knize Snění v písku a soli. Kromě toho také hodnotí doprovodnou crowdfundingovou kampaň či vysvětluje, proč nechce být spisovatel na plný úvazek. „Psaní je pro mě bezvadná událost všedního dne,“ říká.

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity aktuálně pracuje na výrazném rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání. Už letos na podzim otevře více než deset nových kurzů a další budou brzy následovat. Instituce tak reaguje na zásadní společenské změny, kterým společnost čelila zejména v posledních letech. „Pokud člověk nedrží prst na tempu doby, ztratí se,“ říká v rozhovoru proděkanka pro studium učitelských programů a celoživotní vzdělávání FF MU Zuzana Šalamounová.

Dva roky strávil v norském Bergenu, kde spolupracoval na výzkumu prostorového šíření kultu kolem řeckého boha lékařství Asklépia. Získané zkušenosti chce teď mimo jiné uplatnit v brněnském Centru pro digitální výzkum náboženství, jehož vedoucím je od loňského podzimu. Tomáš Glomb v rozhovoru hovoří o důležité roli digitálních technologií v práci moderních vědců či například o tom, jak se některé starověké kulty prolínají do současné popkultury.

„Vzdálenost, kterou Avaři urazili, je v kontextu stěhování národů unikátní,” říká Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU. Před časem s mezinárodním týmem vědců odhalila, odkud se tento kočovný kmen přesunul do Evropy. Objasnit tuto historickou záhadu odborníkům pomohli moderní technologie, díky kterým přečetli DNA ze starých kostí.

Divadlo Miloš Štědroň prý poprvé navštívil už v pěti letech a o rok později začal hrát na klavír. Dnes se řadí mezi nejúspěšnější české hudební skladatele a jeho jméno je neodmyslitelně spjato s Divadlem Husa na provázku i s brněnskou filozofickou fakultou. „Na fakultu jsem nastoupil v sedmnácti letech, krátce po nějaké její režimní prověrce,“ zmiňuje. Za svůj přínos univerzitě v květnu od rektora MU obdržel zlatou medaili.

Mobilní telefon povalující se mezi knihami či počítač obklopený sportovním vybavením. Nějak tak zřejmě vypadaly pokoje českých teenagerů, do kterých se se svým týmem vydal doc. Jiří Zounek z Ústavu pedagogických věd FF MU. V šesti českých rodinách mimo jiné sledovali, jak dospívající a jejich rodiče žijí s digitálními technologiemi. Získané poznatky shrnuli v knize, která právě vychází v prestižním zahraničním nakladatelství.

Teprve podruhé ve více než stoleté historii FF MU se letos v dubnu nejvyššího fakultního postu ujme žena: prof. Milana Pola ve funkci vystřídá doc. Irena Radová. Dosud jediná děkanka FF MU prof. Jana Nechutová se v rozhovoru zamýšlí nad pozicí českých vědkyň ve vedoucích akademických funkcích a přibližuje fakultní prostředí v době komunistického Československa či výzvy, kterým v děkanské roli čelila.