Dnešní díl cyklu Erasmus time bude tak trochu netradičně v češtině. Povídat si budeme s Evou Bučekovou a Eliškou Kubečkovou, studentkami Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, které v prosinci 2025 vyjely na několikadenní Erasmus pobyt do Belgie na mezinárodní studentský workshop BIP (Blended Intensive Project) European Audio Storytelling Exchange. Dozvíme se, jaké to bylo spolupracovat v úzké skupině tvůrců, kde každý mluví jiným jazykem, i co pro obě studentky znamená DOMOV a jak ho umělecky během workshopu zpracovaly. Poslechneme si tři krátké audio nahrávky pořízené právě v mezinárodní spolupráci přímo v Belgii a dotkneme se i dalších témat – třeba i toho, jak se v různých zemích protestuje proti politice.

Eva Bučeková – Vrány z Destelheide (od 6:15):

Audio deník Evy Bučekové zachycuje jednu workshopovou neděli v belgickém Destelheide, těsně před odevzdáním tříminutového audio cvičení. Proud myšlenek, nálad a drobných postřehů, které se skládají do osobní mapy místa ačasu. Nahrávka funguje jako intimní vhled do mezinárodní komunity umělců a studentů, kteří spolu tráví víkend. Prostorem přirozeně prostupují různé jazyky – slovenština, polština, angličtina – vícejazyčnost tu není téma, ale realitaspolečného soužití. Vrány z Destelheide jsou pocitovým záznamem přítomnosti. O soustředění, lehké nejistotě i sdíleném tichu. O tom, jak může krátký čas na cizím místě vytvořit dočasný domov, který existuje hlavně ve zvuku.

Eliška Kubečková – The Vaze (od 22:35):

The Vaze (Váza) je krátký hraný dokument Elišky Kubečkové ajejí kolegyně Mo z Antverp. Formálně jednoduchý, koncepčně hravý experiment sleduje jednu domácnost z nečekané perspektivy – z pohledu vázy stojící na kuchyňském stole. Váza je tichý svědek každodenních rituálů, snídaní, palačinek, smíchu i ticha. Posloucháme vykonstruovanou domácnost jako laboratorní vzorek a klademe otázku: co vlastně znamená domov? Je to místo, vztahy, zvuky, vůně? Nebo spíš pocit bezpečí, který se může stejně snadno rozpadnout?

Eva Bučeková – Drup Drrup Druuuup Drup (od 30:45):

Krátký pocitový soundart, ve kterém se rytmus stává vyprávěním. „Drup, drrup, druuup, drup“ nejsou jen zvuky, ale kapky – déšť dopadající na parapet, do kaluže, na střechu. Minimalistická zvuková kompozice pracuje s vrstvením hlasů a jazyků, které se prolínají stejně přirozeně jako voda stékající po skle. Různé řeči se tu mísí bez překladu, význam se rozplývá a zůstává atmosféra. Jemná melancholie, soustředění na detail, na drobný zvuk, který jinak zaniká v ruchu světa. Drup Drrup Druuuup Drup je zvuková nálada.Krátký déšť, který po sobě zanechá ticho.

Moderace: Tereza Reková

Zvuk: Jerguš Čermák, Dominik Steiner

Příjemný poslech.

--------------------------------------------------

Today’s episode of the Erasmus Time series will be slightly unconventional, as it will be held in Czech. We will be talking with Eva Bučeková and Eliška Kubečková, students of Radio and Television Dramaturgy and Screenwriting, who in December 2025 took part in a several-day Erasmus stay in Belgium at the international student workshop BIP (Blended Intensive Project) European Audio Storytelling Exchange. We will explore what it was like to collaborate in a close-knit creative group where everyone speaks a different language, as well as what the concept of HOME means to both students and how they approached it artistically during the workshop. We will also listen to three short audio recordings created through this international collaboration directly in Belgium and touch on other topics, including how people in different countries protest against political decisions.

V dnešním díle našeho podcastu si poslechneme zvukové autoportréty studentů prvního ročníku oboru Audiovizuální tvorba a divadlo, Ondřeje Malečka a Viktorie Ohnoutkové. Zároveň se dotkneme toho, jestli je vůbec reálné věrohodně v autoportrétu popsat sám sebe, a jestli by tvorba neměla náhodou vypovídat především o tvůrci. A jak už název tohoto dílu napovídá, pozastavíme se taky u společenských bublin, ve kterých všichni žijeme, a toho, jestli je zdravé z nich někdy vykouknout ven.

Doporučujeme poslech na sluchátka.

VIKTORIE OHNOUTKOVÁ

NÁZEV: Tori (od 2:45)

ANOTACE: V mém autoportrétu jsem se snažila zachytit, jak sama sebe vnímám skrz věci a lidi naplňující můj život. Vždy jsem byla spíše tichá a uzavřená, přestože mě baví vystupovat před lidmi a sdílet svou tvorbu. Proto jsem se svůj autoportrét rozhodla pojmout jako koláž odhalující mé části. Na začátku můžeme slyšet jehlu pokládající se na gramofonovou desku, která rozezní hlasy mých kamarádů a rodiny, prolínající se do zpěvu a hry na kytaru. Nebyla bych to já, kdyby to nebyla písnička od The Beatles. Zpěv a hra kytaru jsou ovšem zrovna dvě věci, které dělám čistě pro radost a převážně sama. Dál můžeme slyšet zvuky a ruchy v krátkosti zobrazující pro mě charakteristické věci. Nejdelší částí je záznam mého slamového vystoupení – asi největší výstup z komfortní zóny. Slam poetry jsem se začala věnovat zhruba před třemi lety s tím, že jsem si psala převážně do šuplíku nebo jsem své texty sdílela maximálně s pár přáteli. Později jsem s kamarádkou pořádala vlastní akci, která se jmenuje Večer poezie, vydala jsem básnickou sbírku Pozérie, složenou z textů studentů v mém okolí, kteří se chtěli zapojit do tohoto projektu. Záznam použitý v autoportrétu byl pořízen na kvalifikaci na MČR ve slamu, kam mě dokopala ta stejná kamarádka, se kterou pořádám Večer poezie. Slam hraje v mém životě velkou roli. V roce 2024 jsem se totiž rozhodla, že chci spojit tento koníček s další velkou částí mého života, a to s fotkou a videem, a začala jsem pracovat na krátkém dokumentárním filmu na můj maturitní projekt. To byl asi ten nejlepší jak osobní, tak pracovní zážitek v mém životě. Ke konci autoportrétu znovu slyšíme další hlasy mých kamarádů a mě. Jako úplně poslední zazní George Harrison, a to bych asi ponechala bez komentáře. :)

ONDŘEJ MALEČEK

NÁZEV: Who are you (od 14:30)

ANOTACE: V tomto autoportrétu se Ondřej snaží odpovídat na celkem osobní, a ne moc příjemné otázky, které mu klade nějaká nadpřirozená entita. Zkoumá význam a hloubku otázky "Kdo jsi?" neboli „Who are you?“.

Moderace: Tereza Reková

Zvuk: Jerguš Čermák, Dominik Steiner.

Příjemný poslech.

Jaké vlastnosti jsou pro scénografku skutečně klíčové? Co vlastně dělá?
Scénografka Adéla Szturcová v nové epizodě podcastu mluví o své cestě k divadlu, o rozhodnutí začít studovat až ve 26 letech, o finanční realitě práce v kultuře i o pochybnostech, které tuto profesi provázejí.

This episode of the ERASMUS TIME expands Olha Bilash’s written testimony with an intimate conversation about her Erasmus semester in the Czech Republic. She speaks about her life back in Ukraine, about living in Brno, the kindness she encountered there, and how safety and normality felt from the perspective of someone coming from a country at war. A key moment of the conversation is her realization that when you go to another country, you see there is not only one way to do things — you can do anything you want, a thought that reshaped how she sees her future. Alongside her personal monologue, Olha reflects on her studies of puppet theatre, exploring what a puppet can be, how it can be used to tell complex stories, and what awaits her when she returns home to Ukraine.

Five years from now (from 2:00)

The text by Olha Bilash, a Ukrainian student on Erasmus in the Czech Republic, is a deeply personal reflection on growing up with war as a constant presence. Instead of clear plans for the next five years, she speaks about hoping to be alive, to still have a home, and to be able to live an ordinary, peaceful life. War has shaped her identity, her fears, and her view of the future, but also strengthened her sense of resilience and solidarity. It is a testimony of anger, vulnerability, and faith in life continuing despite everything.

Hosted and recorded by: Tereza Reková, Jakub Mareš

V dnešním díle podcastu audioJAMU si poslechneme zvukovéprvotiny studentů prvního ročníku oboru Audiovizuální tvorba a divadlo, Jáchyma Koláře a Johany Sedlákové. Zároveň si povíme, jak zvládají první semestr na JAMU, co jim to zatím přineslo, jaká je realita vs. očekávání, či kde leží hranice mezi autenticitou a sdílením už příliš osobních informací. doporučujeme poslech na sluchátka.

JÁCHYM KOLÁŘ

NÁZEV: Odpal (od 2:30)

ANOTACE: Krátký zvukový příběh mapující cestu golfisty na hřiště, kde zažije svou osudovou hru. Funguje taky jako poukázání na pomíjivost a rychlý spád událostí. 

JOHANA SEDLÁKOVÁ

NÁZEV: Krajina domova (od 10:45)

ANOTACE: "Myslím, že člověka hodně definuje, odkud přichází a kam jde. Tento autoportrét je imerzní kompozicí z fragmentů básní, hudby a zvuků evokujících cestu mou vnitřní krajinou domova."

 JÁCHYM KOLÁŘ

NÁZEV: Extra Corpus (od 22:40)

ANOTACE: „Autoportrét pojatý formou mimotělního hlasu, který vystihuje činnosti a pocity, které já osobně jako člověk každodenně prožívám.“

Moderace: Tereza Reková

Zvuk: Jerguš Čermák, Dominik Steiner

Příjemný poslech.

The interview is conducted in English.

“It only takes one person to say: Let’s do it,” says Professor Pamela Howard OBE. And evenif no one did, she would still find a way — pushing ideas forward until they reach the world’s leading theatre stages.

A recent recipient of an honorary doctorate from JAMU in Brno (26 November 2025), the internationally acclaimed scenographer and interdisciplinary artist doesn’t just cross boundaries — she dissolves them. Best known for her work in opera and music theatre, and as the author of What Is Scenography? and The Art of Scenography books, Howard creates wherever authenticity demands it.

“I think colour is sound and sound is colour,” she says, “and everything stands from that.” Brno has repeatedly confirmed this vision — from Martinů’s The Marriage at the MoravianAutumn Festival (2009) to the world premiere of Janáček’s The Excursions of Mr. Brouček to the Moon, staged and designed by Howard herself (2010).

How do you find your own artistic voice? How can colour listen — and sound be seen? And what traces have Czech landscapes, history, and opera left on one of today’s most distinctive scenographic minds?

In a live conversation, Eliška Kubečková, a second-year RTDS student, opens Pamela Howard’s creative universe — where sound has colour, colour has tone, and courage always comes first.

Host: Eliška Kubečková
Recording: Klára Prchalová, Izabela Švantnerová
Editing: Klára Prchalová
Sound: Jerguš ČermákEditorial supervision: Tereza Reková

První krok je podcast Nadačního fondu Josefů K., který podporuje absolventy uměleckých škol při přechodu ze studia do profesionální praxe.

Hostem první epizody je herec Jan Řezníček, absolvent DF JAMU.

V rozhovoru mluvíme mimo jiné o studiu herectví, Dalibaru, o volbě mezi angažmá a volnou nohou i o nejistotách, které provázejí začátky profesionální kariéry umělce.

Tato epizoda vznikla ve spolupráci Nadačního fondu Josefů K.

a Divadelní fakulty JAMU.

V dnešním díle podcastu audio JAMU si poslechneme zvukové autoportréty dvou studentek 1. ročníku magisterského studia na RTDS – Magdalény Belejové a Veroniky Huškové. Zároveň si taky řekneme, jak zvládají první semestr na JAMU, co jim to zatím přineslo, či jaká je realita vs. očekávání. Doporučujeme poslech na sluchátka.

(od 2:45) Magdaléna Belejová

Názov: Nikde (2:10)

Anotácia: Je možné, že môj autoportrét vyznieva smutne, ale to nebolo mojím zámerom. Chcela som človeka preniesť na miesto, kde sa odohráva, na miesto, kde som sa  aj ja sama nachádzala: Nikde. Na miesto, ktoré nemá konkrétnu pozíciu, a možno to nie je miesto ale stav mysle. Čo sa stane s človekom, keď nemá žiaden voľný čas? Emócie sa otupujú a jediné, čo zostane sú zvuky v pozadí, tie ktoré sa opakujú každý týždeň. Balenie kufra, to zvláštne svišťanie kedy sa vlak rúti vpred do zdanlivej temnoty – čo vlastne je človek? Tie isté predmety presúvané z kufra na stôl a späť. Cudzie konverzácie vo vlaku, ktoré si musíme vypočuť, síce nechceme. Banálne činnosti, ktoré je nutné vykonať: otvorenie dverí, vypnutie svetla. Definuje nás to, čo robíme dobrovoľne, alebo to, čo robiť musíme? 

(od 14:08) VERONIKA HUŠKOVÁ

Název: Moje osobní krajinomalba (3:30)

Anotace: "Jak mě vnímají moji nejbližší?", ptala jsem se sama sebe před tvorbou svého zvukového portrétu. Svému příteli, bráchům a mamce jsem položila dvě otázky: „Jak bych vypadala jako krajina? A jaký přírodní živel Ti připomínám?" Pak už jsem jen naslouchala jejich výpovědi. Popisy rozmanitých míst, střídající se živly a tón hlasů mých nejbližších tak utváří mou osobní zvukovou krajinomalbu.

Moderace: Tereza Reková

Zvuk: Jerguš Čermák, Dominik Steiner

Příjemný poslech.

Další díl cyklu Erasmus Time je tentokrát výjimečně v češtině. Je určen především českým studentům, kteří zvažují, zda vyjet na zahraniční studijní pobyt. Hostkou pořadu je Adéla Ryvolová, studentka třetího ročníku oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika. Adéla strávilajeden semestr studiem ve Slovinsku.

Vedle rozhovoru s Adélou si můžete poslechnout také její dokument Jiskry / Sparks, který natočila se svou spolužačkou. Dokument je v angličtině a začíná v čase 3:00, samotná diskuze pokračuje od 21:20.

SPARKS ~ JISKRY
Domov a babička. Domov je tam, kde je babička. Babička je tam, kde je domov. Co když to ale úplně neplatí? Hranice domova se přelévají mezi Německem a Srbskem. Tijanu dělí od její babičky čtyřiadvacet hodin cesty, přesto jejich blízkostpřetrvává. Když se však začne zdát, že babička opouští hranice světa, Tijana sedí v univerzitní knihovně na západě Německa a píše svou bakalářskou práci. Je přes tisíc kilometrů daleko. Dokáže tuto vzdálenost překonat včas? A vyrovná ses nesouladem mezi rodinnými tradicemi a vlastním názorem?

Dokument zachycuje jiskry – jednu sílící, druhou vyhasínající.

Moderace: Tereza RekováZvuk: Jerguš Čermák, Dominik Steiner

Příjemný poslech.

----------------------------------------

This episode of the Erasmus Time series is, unusually, in Czech. It is primarily aimed at Czech students who are considering whether to go on a study exchange abroad. The guest of the episode is Adéla Ryvolová, a third-year student of Radio and Television Dramaturgy and Screenwriting. Adéla spent one semester studying in Slovenia.

In addition to the interview with Adéla, you can also listen to her documentary Jiskry / Sparks, which she created together with a fellow student. The documentary is in English and begins at 3:00, while the discussion continues from 21:20.

SPARKS ~ JISKRY

Home and grandmother. Home is where the grandmother is. The grandmother is where home is. But what if this does not entirely hold true? The boundaries of home seem to shift between Germany and Serbia. Tijana is twenty-four hours of travel away from her grandmother, yet their closeness endures. When it begins to seem that her grandmother is approaching the end of her life, Tijana is sitting in a university library in western Germany, working on her bachelor’s thesis. She is more than a thousand kilometers away. Will she manage to cross this distance in time? And will she be able to reconcile the tension between family traditions and her own views?

The documentary captures sparks – one growing stronger, the other fading.

Host: Tereza Reková
Sound: Jerguš Čermák, Dominik Steiner

Enjoy listening.

V tomto díle podcastu Audio JAMU se můžete těšit na dvězvukové miniatury, které natočili studenti prvního ročníku oboru Audiovizuální tvorba a divadlo, Petra Čumíčková a Jan Litera. Oba mladí tvůrci se rozpovídali také o tom, co pro ně znamená studium na JAMU, jaká forma tvorby je jim nejbližší, a jak vnímají pozici umělců v dnešní době.

(od 4:30) ROMANCE – Petra Čumíčková

Zvukový příběh zachycuje pomíjivou letní chvíli první opravdové lásky, inspirovanou poetikou Romance pro křídlovku. Do ticha noční přírody, šepotu trávy a drobných ruchů letního vzduchu se mísí zvuky venkova, které se postupně prolínají s prvními okamžiky zamilování. Kroky dvou mladých lidí se vydávají na společnou cestu, jež se pomalu rozplývá v melancholické melodii lidové písně. Ta stojí v jemném kontrastu s klidnou letní krajinou a podtrhuje křehkost jejich setkání. Kostelní zvony, zaznívající v závěru a před setkáním, fungují jako symbol dějové proměny, okamžiku, kdy se vše láme a příběh se obrací k nové, tíživější skutečnosti.

(od 14:28) KONEČNĚ DOMA – Jan Litera

Miniatura Konečně doma pojednává o cestě hlavní postavy přes rušné a živé prostředí města s cílem dostat se domů, kde se teprve dá oddechnout od veškerého okolního hluku a rozruchu.  

Moderace: Tereza Reková

Zvuk: Jerguš Čermák, Dominik Steiner.

Příjemný poslech.