Audio Kolektiv Plus

Audio Kolektiv Plus

By Audio KolektivArts
Download on the App Store

Audio Kolektiv Plus episodes

  • Štorchova ideální škola na Libeňském ostrově

    Notoricky známá Kniha lovci mamutů Eduarda Štorcha je často vnímaná jako neoblíbená povinná četba ve školách. S Michaelou Zemkovou z Centra teoretických studií (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR) se ve dvou bonusových epizodách po stopách právě Eduarda Štorcha vydáváme. Ten je známý jako spisovatel a méně už jako amatérský archeolog a průkopník přirozeného vzdělávání, škol v přírodě i lyžáků. V této druhé bonusové epizodě, se vydáváme  prozkoumat Štorchův revoluční přístup k výuce a příběh o jeho fascinujícím utopickém projektu Dětské farmy. Ta inspirovala námi známé školy v přírodě, různé alternativní přístupy k vzdělávání a T. G. Masaryk jí dokonce věnoval loď. 

    Poslechněte si i první epizodu, která je o mamutech — je k nalezení u našeho dalšího pořadu Animalium. V ní se díváme pod pokličku psaní knihy Lovců mamutů, která je ve skutečnosti Štorchovou snahou zachytit významné archeologické nálezy té doby (první třetina 20. století). Právě ty zarámoval do příběhů pravěké tlupy. V knize figuruje nejen tehdy čerstvý objev Věstonické Venuše, ale i mamut, který je stále ukrytý kdesi v pražské zemi. Štorch popisuje jak místa nálezů, tak možné okolnosti jejich vzniku — to vše ve světle interpretace tehdejších poznatků. Dokonce v knize najdeme určitý klíč k tomu, kde bychom přes onoho pohřbeného mamuta mohli i dnes přejít.

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    22 min
  • Animalium: Přechod přes Mamuta

    Notoricky známá Kniha lovci mamutů Eduarda Štorcha je často vnímaná jako neoblíbená povinná četba ve školách. Okolnosti jejího vzniku jsou ale mimořádně zajímavé a stejně tak i postava Eduarda Štorcha, který knihu napsal. S Michaelou Zemkovou z Centra teoretických studií (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR) se ve dvou bonusových epizodách po stopách právě Eduarda Štorcha vydáváme. Ten je známý jako spisovatel a méně už jako amatérský archeolog a průkopník přirozeného vzdělávání, škol v přírodě i lyžáků. V první epizodě se podíváme pod pokličku psaní knihy Lovců mamutů, která je ve skutečnosti Štorchovou snahou zachytit významné archeologické nálezy té doby (první třetina 20. století). Právě ty zarámoval do příběhů pravěké tlupy. V knize figuruje nejen tehdy čerstvý objev Věstonické Venuše, ale i mamut, který je stále ukrytý kdesi v pražské zemi. Štorch popisuje jak místa nálezů, tak možné okolnosti jejich vzniku — to vše ve světle interpretace tehdejších poznatků. Dokonce v knize najdeme určitý klíč k tomu, kde bychom přes onoho pohřbeného mamuta mohli i dnes přejít. 

    V druhé bonusové epizodě, kterou pro vás chystáme, se můžete těšit na Štorchův revoluční přístup k výuce a příběh o jeho fascinujícím utopickém projektu Dětské farmy. Ta inspirovala námi známé školy v přírodě, různé alternativní přístupy k vzdělávání a T. G. Masaryk jí dokonce věnoval loď.

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    27 min
  • Dlouhé devatenácté Bonus 13/ Rusko 1905: Svoboda, která bolela

    Ruská revoluce roku 1905 vypadala zpočátku nadějně – svobody, parlament, konec samoděržaví. Jenže když se o ústavní pořádek pokusíte s carem Mikulášem II., můžete čekat leccos, jen ne Západní model. V epizodě rozplétáme, proč byl Říjnový manifest spíš cárem papíru, jak se z Dumy stalo carovo kolo štěstí, a proč byla i druhá revoluce nevyhnutelná. Vstupuje na scénu Pjotr Stolypin, poslední pokus o modernizaci impéria, a v pozadí už číhá Rasputin a krvácející carevič Alexej.

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    37 min
  • Rusko před výbuchem: krize moci a společnosti

    Carské Rusko na konci 19. století bylo jako sud prachu se ztraceným klíčkem. Venkov živořil v naprosté izolaci, města bublala nespokojeností a car Mikuláš II. byl všechno, jen ne autokrat z přesvědčení. Neomezená moc, která nikoho nebavila, represivní aparát, který začal hrát proti vlastnímu systému, a terorismus jako hlavní forma veřejné debaty. A pak přišla válka s Japonskem a nakonec revoluce. Tahle epizoda vypráví o říši, která byla obrovská, ale křehká, a jejímž nejsilnějším poutem byl mýtus o “tatíčkovi” carovi – který se ale začal drolit už při prvním výstřelu.

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    49 min
  • Napoleon III: Muž, který přestavěl Paříž a prohrál Francii

    Napoleon III. – císař, který chtěl být modernizátorem i dobyvatelem zároveň. Ve Francii přestavěl Paříž na moderní metropoli, posílil práva dělníků a později dokonce liberalizoval režim. V zahraničí ale sbíral jednu katastrofu za druhou: od nešťastného mexického dobrodružství, přes fiasko v Itálii až po fatální střet s Pruskem. Jak mohl člověk s tolika ambicemi skončit tak neslavně? A proč se mu přesto říká „tvůrce moderní Paříže”?

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    38 min
  • Francie mezi dvěma Napoleony: Revoluce, monarchie a cesta k impériu

    Jak se Francie od pádu Napoleona I. přes politické zvraty, revoluce a návraty monarchie dostala až k Napoleonovi III.? Projdeme si období od restaurace Bourbonů přes červencovou monarchii až k bouřlivému roku 1848 a vzestupu Ludvíka Napoleona Bonaparta. Jak se podařilo „malému synovci” opět získat císařskou korunu? To vše v dalším díle našeho podcastu!

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    50 min
  • Rusko v sevření carů: Od revoluce k absolutismu

    Francouzská revoluce a napoleonské války zásadně ovlivnily vývoj Ruské říše, která se po vítězství nad Francií stala jednou z nejmocnějších zemí Evropy. Přesto však zůstala uvězněna v sevření absolutismu. Povstání děkabristů, kruté potlačení polského povstání, katastrofální Krymská válka a reformy Alexandra II. – to vše formovalo osud země, která se pomalu, ale bolestně blížila k moderním dějinám. Jak se žilo v carském Rusku? Proč se i přes pokusy o reformy stalo symbolem zaostalosti a autokracie? A jaké osudové chyby vedly k dalšímu zesílení represí?

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    41 min
  • Polsko II: Kongresovka a boje za nezávislost

    V tomto dílu se podíváme na Polsko po Vídeňském kongresu, kdy vznikla takzvaná Kongresovka – unie s Ruskem. Polsko mělo nějakou autonomii, ale Rusové ji postupně omezili. To vedlo k povstáním v letech 1830 a 1863, která bohužel skončila porážkou. Polsko se pak muselo potýkat s rusifikací a útlakem. Díl také prozkoumá, jak Polsko bojovalo za svou nezávislost v evropském kontextu.

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    28 min
  • Rozervané Polsko

    Od chvíle, kdy Jan Sobieski slavně porazil Osmany před branami Vídně už uplynulo moře času. Situace v Evropě se za tu dobu změnila. Osmané už nebyli pro Evropu výraznou hrozbou. Pozornost velmocí se obrátila k rozhádanému Polsku. A to stalo v nejtěžší hodině osamocené proti vsem. Jak se stalo, že stát který jeďte nedávno zachraňoval křesťanskou Evropu postupně zmizel z mapy? Jakou roli v tomto dramatu hrají Prusové, Habsburkové a Napoleon? Pojďme se podívat na příběh země, která se sice na chvíli ztratila, ale nikdy se nevzdala.

    Audio Kolektiv. Audio Zážitek.

    35 min

About Audio Kolektiv Plus

From the publisher's feed

Audio Kolektiv. Audio Zážitek.
Popularizujeme vědu a přinášíme vám rozmanitost světa prostřednictvím napínavých vyprávění a rozhovorů. 

Spolupracujeme s autory, kteří jsou…