Audiočlánky INFO.CZ

Andrej Babiš přišel v Evropském parlamentu o významnou političku. Dita Charanzová je jeho místopředsedkyní a nejvlivnějším českým zástupcem. Vzápětí odmítla znovu za hnutí ANO kandidovat rovněž Martina Dlabajová. Co tyto změny znamenají? Kromě toho, že jde o x-tý případ, kdy s bývalým premiérem někdo už nevydrží? Spolu s dalšími pohyby to svědčí o tom, že se chystá velká bitva o Brusel.

V oblasti rozvoje ekonomických vztahů mezi Východem a Západem měli Američané za to, že období détente podstatnou měrou přispělo „ke zvýšení vojenského a ekonomického potenciálu socialistických zemí na úkor Západu.“ Východní blok využíval sofistikované obchodní praktiky, aby zakryl masivní nelegální transfer vyspělých západních technologií. Proti komunistům však hrála jejich vlastní praxe. Primárně totiž upřednostňovali produkci úzkoprofilové vojenské mikroelektroniky, která zlepšovala schopnosti zbraní, vůči širokému rozvoji nevojenských aplikací, čímž dál prohlubovali průmyslové zaostávání.

Naše země uprostřed Evropy je relativně mladou demokracií. Není to ani pětatřicet let, co skončila „vláda mrzké lůzy“, jak komunistickou diktaturu trefně pojmenoval scenárista filmu Pelíšky Petr Jarchovský. Dnes demokracii ohrožují tyto tři věci.

Co je nejdůležitější událost pro české hospodářství? Že je to vládní balíček? Ne. Sice jsou ho plná média, hádá se o něm kabinet s opozicí a odbory i koalice sama se sebou, ale ve skutečnosti jde jen o vlnku na moři, přes které máme doplout k budoucí prosperitě. Nepodaří se nám to, pokud neuděláme, co je skutečně důležité: druhou ekonomickou transformaci.

Německá hospodářská mašina se zadrhla. Největší evropská ekonomika se v prvním čtvrtletí propadla do „technické recese“, přičemž její hrubý národní produkt klesl o 0,3 procenta, a to již podruhé za sebou – v posledním kvartále loňského roku to bylo 0,5 procenta. Ekonomiku táhne ke dnu její základna, tedy průmysl, trpící nedostatečnou poptávkou, vysokou inflací a růstem úrokových sazeb Evropské centrální banky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan obhájil týdnem znovu svůj úřad a bude vládnout minimálně dalších pět let. Podrobné komentáře již byly napsané, a proto se nyní pojďme, s již alespoň krátkým časovým odstupem, podívat na to, co Erdoğanovo vítězství může znamenat pro Turecko, pro Evropu a pro svět.

V roce stoletého výročí republiky a téměř na den přesně 570 let od dobytí Konstantinopole Turky slaví prezident Recep Tayyip Erdoğan obhajobu svého prezidentského mandátu, k nelibosti mnohých západních liberálních komentátorů a pozorovatelů. Ti totiž nedokáží rozpoznat sílu turecké demokracie, protože ta při ohromující volební účasti nepřinesla jimi kýžené výsledky.

I když mnozí evropští politici stále označují ruskou invazi na Ukrajinu za příčinu evropské energetické krize, je dnes více než jasné, že ruská invaze evropskou krizi především odhalila a urychlila. Příčiny jsou totiž veskrze domácí: způsobilo je dvacet let pochybné a krátkozraké energetické politiky EU. O to větší úkol před Evropou nyní stojí – je to zcela zásadní výzva, která přímo určí její budoucnost.

Ve čtvrtek se v Moldavsku podruhé neformálně sejdou premiéři a prezidenti více než čtyř desítek evropských zemí. Všichni kromě Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka. I více než 400 dní po zahájení ruské agrese proti Ukrajině mají symboly svůj význam a společná fotografie všech evropských politiků, na níž budou chybět pouze oba zmínění, bude nepochybně mít váhu takového symbolu, i kdyby ze setkání neměly veřejně vzejít žádné další závěry.

Žádné dítě jim neuniklo. Všechny ty klasické, tu a tam do disneyovského hábitu zahalené pohádkové příběhy, v nichž figurují tajemná horská království, hemžící se draky, kteří střeží zlatý poklad důkladněji než vlastní oko v hlavě. Romantické iluze, které odcházejí spolu s dětským věkem… anebo ne? Jak ukázaly účetní záznamy několika nedávno zbankrotovaných amerických bank, tato idea rozhodně není mrtvá. Jen ten hřmící drak se třepotá pouze na státní vlajce, království leží na neprostupných svazích Himaláje, a poklad sestává, světe div se, z Bitcoinů – vítejte v Bhútánu, první „kryptomonarchii světa“.