Nový ministr životního prostředí Petr Hladík při svém nástupu do funkce uvedl, že v Česku by se měl do dvou a půl let rozšířit rozsah nejhodnotnějších chráněných území o 25 %. Místo ryze ekologických pohnutek by se ale měla vzít tentokrát v úvahu ekonomická stránka věci. Ta je totiž (nejen v tomto případě) paradoxně pro ochranu přírody a klimatu důležitější než ekologické proklamace. Jestli se Česká republika hlásí k zemím, které chtějí chránit klima, měl by ministr Hladík vzít do ruky papír a tužku a spočítat, nakolik rozšíření chráněných území může či nemůže zvýšit závislost Česka na dovozu surovin a s ním spojenou nadprodukci emisí.

Snad žádnému jinému tématu se v posledních letech nevěnoval bývalý prezident Miloš Zeman tak usilovně jako ochraně českých lesů před kůrovcem. Zvlášť v žaludku mu ležel takzvaný „Bursíkův kůrovec“ jako symbol údajné devastace nejen šumavských, ale i dalších českých lesů kvůli nezasahování právě proti lýkožroutu smrkovému. Zeman vždy byl zarytým odpůrcem toho, aby část přírody zůstala bez zásahu člověka. Po konci Zemanova prezidentského mandátu je ale jisté, že svůj boj s Bursíkovým kůrovcem a ochranáři exprezident prohrál. A to drtivě.

Logika ruské propagandy v sobě má více děr než křižník Moskva. Vzhledem k tomu, že se původní plán invaze rozpadl jako domeček z karet, hledá Kreml nové důvody, jak ospravedlnit pokračující válečné úsilí a posílání vlastních lidí do masomlýnku na Ukrajině, zatímco se z Ruska postupně stává izolované feudální panství, které se zhlíží v modelu Severní Koreje.

„Ztráta důvěry“. Právě těmito slovy na konci února vysvětloval svůj rozchod s vydavatelstvím Economia šéfredaktor zpravodajského webu Aktuálně.cz Jan Nevyhoštěný. Šlo přitom o pozoruhodně podobný důvod, jakým o sedm měsíců dříve při svém „sbohem a šáteček“ argumentoval i jeho předchůdce Josef Pazderka. A jednou nohou z karlínského vydavatelství je podle nedávné zprávy Deníku N i Erik Tabery z Respektu. Co přesně se ve vydavatelství Zdeňka Bakaly v posledních měsících odehrává, a jsou odchody šéfredaktorů lakmusovým papírkem hlubších problémů tohoto mediálního domu?

Miloš Zeman je znám ostrými a šokujícími výroky. Snad toho nejkontroverznějšího se však dopustil až v samém závěru své politické kariéry. V posledním rozhovoru v roli hlavy státu pro Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News prohlásil, že se snažil parlamentní republiku posunout směrem k prezidentskému systému. De facto se tak přiznal k ústavnímu puči. Co my teď s tím?

Zatímco v roce 2018 vyplatil stát na výsluhách bývalým policistům a hasičům kolem 3,7 miliardy korun, loni už to bylo takřka šest miliard. Výdaje státu na tyto výsluhy tak rostou výrazně rychleji než náklady na důchody. Důvodů je podle odborníků hned několik. A jedním z nich může být (pro někoho možná paradoxně) fakt, že si při započtení výsluhy vydělá policista jinde víc peněz, než kolik mu v rámci klasického kariérního postupu nabízí policie.