Po otevření burzy se italské akcie během první hodiny propadly v průměru o více než 10 procent. Ukazuje se, že krátkodobě má vyhlášení karantény ničivější dopady na trhy než šíření koronaviru. Na trhu práce se začínají objevovat sezónní pracovní pozice, které je vzhledem k teplému počasí možno obsazovat dříve, než bývá obvyklé. Vzhledem ke stabilním teplotám vysoko nad bodem mrazu je možné rozjet venkovní práce.

Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 12 426 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Vysoké rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou vedou k migraci za prací. To se projevuje na realitním trhu vysokým růstem cen nemovitostí ve větších městech.

Ministři financí Evropské unie se shodli, že na negativní důsledky šíření koronaviru lze nahlížet jako na nouzovou situaci. V těchto případech je dle pravidel Paktu stability a růstu možné pozastavit plány na snižování schodků a veřejných dluhů.

Statistická data nám napovídají, že při urgentním snižování úrokových sazeb, jaké jsme včera zažili ve Spojených státech, se cena ropy do měsíce zvýší o 5 procent. Vzrůst by měly i ceny akcií a zlata.

V případě, že by kvůli šíření koronaviru hrozilo výrazné zpomalení růstu české ekonomiky, měla by zasáhnout vláda. Prostřednictvím rozpočtových opatření by mělo dojít ke stimulaci ekonomiky i za cenu vyššího než plánovaného schodku.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února ve schodku 27,4 miliardy korun. Jedná se o nejhorší výsledek v moderní historii České republiky.

Na trzích zažíváme nejhorší týden od propuknutí světové hospodářské krize v roce 2008. Z trhů po celém světě se již vypařilo více než 5 000 miliard dolarů. Lidé, kteří včera vyprodali svá portfolia, jsou na tom výrazně lépe než lidé, kteří je vyprodávají až dnes. Vyhlídky na změnu tohoto trendu bohužel stále nejsou patrné.

Vzhledem k tomu, že veřejné výdaje v Evropské unii dosáhly téměř poloviny hrubého domácího produktu, můžeme říct, že žijeme ve smíšeném hospodářství. Od čistě tržního systému nyní máme zhruba stejně daleko jako od centrálního plánování.

Zatímco obchodní války mohou vést k omezení mezinárodního obchodu, šíření koronaviru může vést k jeho zastavení. Tento krajní scénář by mohl vyvolat stagflaci, v rámci které by se zvyšovaly ceny zboží a služeb, ale ekonomika by nerostla.

Měli bychom se začít připravovat na černý scénář, ve kterém šíření koronaviru poškodí evropskou ekonomiku. Je proto namístě začít diskutovat o stimulačních opatřeních v měnové a rozpočtové oblasti, tak abychom v případě zhoršování situace zabránili propadu států s nízkým hospodářským růstem do recese.