Světový den zdraví připadá každoročně na 7. duben. V pořadu Jihomoravský rok nabídneme možnosti a tipy, jak svou zdravotní kondici posílit i v našem regionu. Vyrazili jsme na workoutové hřiště, na procházku a také do sauny. Proč je po sauně nezbytné ochlazování? A kde byste našli místo, kterému se za první republiky začalo říkat vzdušné lázně? Napovíme, že od Brna není příliš daleko.

V měsíci dubnu čeká majitele ovocných stromků důležitý úkol. Je potřeba vzít nůžky do ruky a pustit se do práce. Zatímco jabloně a hrušně už bychom měli mít ostříhané, švestky přicházejí na řadu v dubnu.

Vřídlo neboli první karlovarský minerální pramen vyvěrá na pravém břehu říčky Teplá přímo v lázeňském centru Karlových Varů. O existenci termálních pramenů na dnešním Karlovarsku, podle některých historických dokladů, věděli už staří Keltové a Římané. Předkové je brali jako důkaz boží moci.

Soutěžní recept: Ořechové nebe od Jany Hauptmannové, Rada z etikety: Jako oloupat vejce natvrdo.

Blíží se Velikonoce a vejce natvrdo ovládnou naše domácnosti. Víte, jak je správně společensky oloupat a kam patří skořápka?

Pražský hrad je odvěkým symbolem českého státu. Začal vznikat pravděpodobně už někdy kolem roku 880 za knížete Bořivoje z rodu Přemyslovců. Stojí na vrchu Opyš.

Není nad vůni čokolády. Při kousnutí cítíte, jako když ztuhne kakao v ústech. Brownies je proti tomuto dezertu suchá sestřenice. Ochutnáte jeden kousek a chcete další. Recept, kde máme asi nejvíc vajec za celou historii Pochoutkového roku, upekla Jana Hauptmannová z Pohoří.

Začátek dubna je pro motoristy většinou o přezouvání automobilů na letní pneumatiky. Vyplatí se dojet zimní, nebo místo letních koupit celoroční? Nebo vyplatí se dvě sady pneumatik na discích či stačí jenom pneumatiky na stávajících discích přezouvat?

Když v Radniční ulici v Českém Krumlově vejdete do malého historicky vyhlížejícího krámku, dýchne na vás atmosféra známá třeba z knihy Bylo nás pět. Nejde totiž o klasický obchod, ale o Muzeum obchodu, které představuje poctivý kvelb, nebo obchod s koloniálním zbožím z přelomu rakousko-uherského mocnářství a první republiky.

Tentokrát si povídáme s panem Alfrédem Bauerem z Tisé na Ústecku, dalším potomkem neodsunutých českých Němců. Dozvíme se nejen, proč Bauerovi mohli zůstat v Čechách, ale také o jejich sžívání se s českou většinou, o pískovcových skalách, o podobě hraničního pásma do roku 1961 nebo o tom, jak užitečná je v pohraničí znalost němčiny.