Česká národní banka připravila k 75. výročí úmrtí Jaroslava Preisse, vrchního ředitele Živnostenské banky a architekta československého hospodářského osamostatnění, online výstavu, která se jej snaží představit na základě archivních dokumentů uložených v Archivu České národní banky. Ukazuje jej nejen jako bankéře, ale i v dalších ne vždy zcela známých rovinách a představuje také jeho klíčové myšlenky. Vystupuje zde mimo jiné jako politik, národohospodář, publicista a literát nebo sběratel a mecenáš.

Výstavu namluvil Jan Šťastný.

Obsah:

00:00 Úvod o Jaroslavu Preissovi

01:54 Život Jaroslava Preisse

05:42 Politik

12:31 Národohospodář a organizátor hospodářského dění

18:57 Bankéř

25:08 Žurnalista a literární autor

29:28 Mecenáš

32:56 Sběratel

29. dubna 2021 to bude přesně 75 let od úmrtí významného prvorepublikového národohospodáře Jaroslava Preisse. Při této příležitosti ČNB otevře o jeho osobě a době, ve které žil, virtuální výstavu. „Jeho život a kariéra jsou protknuté mnoha úspěchy, pro které bychom na něj neměli zapomenout, ale také zajímavými zvraty“, říká v rozhovoru Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB.

Obsah:

00:39 Představení J. Preisse na základě dochovaných dokumentů z Archivu ČNB

03:29 Úspěchy a zvraty v životě J. Preisse

07:41 Svědectví o osobě J. Preisse jako mecenáše

10:33 J. Preiss jako jeden z nejvýznamnějších bankéřů

14:04 Představení výstavy a témat, na které se zájemci mohou těšit

"Přijetím zákona o spotřebitelském úvěru se posílila ochrana spotřebitele a stanovením licenční povinnosti se pročistil trh", říká viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a dodává, že zákon o spotřebitelském úvěru lze považovat za kvalitní normu, byť existuje prostor pro zlepšení.

Obsah:

00:30 Jak se změny, které přinesl zákon o spotřebitelském úvěru, promítly do praxe?

02:05 Podle odhadů bylo před 4 lety registrováno více než 50 tisíc živnostenských oprávnění právě k poskytování nebo zprostředkování těchto půjček. Kolik nebankovních poskytovatelů působí v ČR nyní?

03:22 Splnil zákon to, co si od něj zákonodárci slibovali? 

04:50 Dá se zákon označit za úspěch? 

06:06 Současný výklad zákona z dílny ČNB ale neumožňuje bankám účtovat klientům v případě předčasného splacení úvěru nic jiného než administrativní poplatky v řádu 100 korun. Co májí dělat klienti, když jim jejich banky i nadále účtují desetitisícové poplatky, pokud chtějí úvěr refinancovat během fixace sazby? 

08:26 Jaké jsou dosavadní výsledky dohledu ČNB nad poskytovateli a zprostředkovateli nebankovních spotřebitelských půjček?

09:52 V čem poskytovatelé nejčastěji chybují?

11:56 Co by se dalo na současném zákonu o spotřebitelském úvěru ještě vylepšit?

13:49 A jsou naopak oblasti, do kterých by tento zákon raději vstupovat neměl?

Nové metody placení kartou na internetu přispívají k vyšší bezpečnosti plateb, přesto placení zůstává uživatelsky velmi přívětivé, říká viceguvernér T. Nidetzký. V rozhovoru vysvětluje, co silné ověření uživatele znamená a jak nově placení kartou na internetu probíhá.

Obsah dílu:

Novela zákona o ČNB, která má za cíl rozšířit nástroje ČNB dle praxe moderních centrálních bank, prochází procesem schvalování už pět let. V novém dílu pořadu Feedback guvernér Jiří Rusnok vysvětluje, proč by bylo přijetí novely prospěšné pro Českou republiku, a vyvrací mýty a obavy, které v souvislosti s novelou kolují.

Obsah dílu:

00:20 Shrnutí novely zákona o České národní bance

04:57 První oblast novely zákona – obchodování na volném trhu.

06:56 Kolikrát ČNB od loňského jara využila nově nabytou dočasnou pravomoc obchodovat bez omezení protistran i typu instrumentů?

09:50 Na základě jakých objektivních kritérií bude ČNB rozhodovat o nákupu nových aktiv? A co by bylo spouštěčem takových nákupů?

14:44 Dotýká se nějak novela zákona o ČNB pravidla zákazu financování vlády centrální bankou, tedy tzv. měnového financování?

17:49 Při projednávání novely zákona v Poslanecké zazněly mimo jiné i obavy z  politického střetu zájmů, a to v souvislosti se jmenováním členů bankovní rady prezidentem a možností nakupovat jakékoli finanční instrumenty od kohokoli. Jsou tyto obavy podložené?

22:50 Druhou oblastí, kterou novela zákona o ČNB upravuje, je regulace hypoték, jež má nahradit tu současnou praxi doporučení bankám. Proč to ČNB nechce nechat na bankách, ale chce nově získat zákonnou pravomoc?

27:49 Zaznívají i názory, že v Evropské unii není běžné, že by centrální banky limitovaly všechny tři úvěrové ukazatele – LTV, DSTI a DTI. Proč jsou v novele zákona všechny tři tyto ukazatele?

30:24 Jak velký by to byl problém, pokud by se nestihla novela zákona projednat do voleb na podzim letošního roku?

„Nejběžnější je použití inkoustové tiskárny,“ říká k padělatelským technikám člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. Počet zadržených padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí na území ČR zůstal loni opět nízký a padělky byly nejčastěji hodnoceny jako méně zdařilé. Která bankovka byla tou nejvíce padělanou a co dělat, když se padělek dostane do ruky vám?

Obsah dílu: 

00:25​ Vývoj oběživa v roce 2020

02:25​ Počet zadržených padělků v roce 2020

03:56​ Nejvíce padělaná bankovka v roce 2020

05:16​ Kvalita padělaných bankovek

06:00​ Mezinárodní srovnání

06:46​ Padělky zahraničních měn zadržené v ČR

07:24​ Rozdíl mezi padělkem a napodobeninou

09:47​ Na co si při přijímání bankovek dávat pozor?

10:34​ Co dělat, když se vám do rukou dostane padělek, nebo máte podezření, že se jedná o padělek?

11:28​ Mohou se digitální měny centrálních bank stát alternativou k hotovosti?

"Centrální banky by neměly vyvolávat dojem, že jsou všemocné. Řešení klimatických cílů nebo cílů udržitelnosti prostřednictvím finanční regulace, zejména obezřetnostní regulace je velmi rizikové," říká v rozhovoru viceguvernér Marek Mora. Podle něj zde platí dvojnásob, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Centrální banky by se měly soustředit na dosahování svého hlavního cíle, cenové stability.

Obsah dílu:

00:31 Zelené finance jsou součástí širšího konceptu udržitelných financí. Co vlastně jsou udržitelné finance a čeho se týkají?

03:31 Proč v posledních letech dochází k tomuto vývoji?

05:00 Jak významný je tento trend?

05:40 Skýtá to nějaká rizika?

09:46 Jak hodnotíte tento vývoj z pozice centrálního bankéře?

11:31 Co je a není zelené, stanoví tzv. taxonomie, která by měla být pro EU brzy schválena. Pomůže to zpřehlednit situaci?

12:40 Platí, že je-li nějaký projekt „zelený“ znamená to, že je i méně rizikový?

14:32 A jaká je ta druhá oblast, která je důležitá z pohledu centrální banky? Tj. ty přímé nákupy tzv. „zelených“ aktiv CB?

15:57 Politický cíl snižování emisí skleníkových plynů je tedy něco, co některé centrální banky dělají dobrovolně a nikoli na základě zákonného mandátu?

18:29 Ohrožuje to tedy politickou nezávislost CB?

20:32 Závěrečné shrnutí

Počínaje letošním rokem se stěžejní publikací České národní banky v oblasti měnové politiky stává Zpráva o měnové politice. Nahrazuje tak dosavadní Zprávu o inflaci, která byla publikována od roku 1998. Co stálo za vznikem nové publikace a jak se liší od své předchůdkyně? O tom v novém rozhovoru s Danou Hájkovou, ředitelkou odboru měnové politiky a fiskálních analýz.

"Cílování inflace na otevřené komunikaci a transparenci staví," naznačuje, kam ČNB touto změnou směřuje.

Obsah dílu:

00:37 Dano, než se dostaneme ke Zprávě o měnové politice, dotkne se tato změna nějakým způsobem i samotné měnové politiky?

01:10 Proč se ČNB vlastně rozhodla nahradit Zprávu o inflaci Zprávou o měnové politice? Jde pouze o změnu názvu, nebo se liší i obsahem?

02:14 Co vedlo sekci měnovou k přechodu ze ZoI na ZoMP a jak dlouho to celé trvalo?

04:31 V čem konkrétně se bude lišit od té původní Zprávy?

07:06 Inspirovala se ČNB u jiných centrálních bank?

08:01 Často tu padá slovo transparence? Proč je právě transparence centrální banky, potažmo zejména její měnové politiky tak důležitá?

09:59 Jak si měnová politika ČNB stojí v oblasti transparence v mezinárodním srovnání?

10:46 Dano, můžeš nám vysvětlit, co tento index měří? Na základě čeho dospěl k tomu, že ČNB patří mezi nejtransparentnější centrální banky na světě?

11:55 Dá se tedy říci, že už má ČNB v oblasti transparence měnové politiky tzv. „hotovo“, že už není kam jít?

13:02 Co bys na závěr ve ZoMP doporučila čtenářům? Co by jim nemělo uniknout?

Výhodná práce z domova, rychlá půjčka, vyřizování dědictví za odměnu, vnuk v tísni, voják na zahraniční misi – setkali jste se někdy s podobnými zástěrkami podvodníků? Právě ty nejtypičtější podvody, kterými se pachatelé trestné činnosti snaží vylákat z vás peníze nebo zneužít vaši identitu pro praní špinavých peněz, představuje a popisuje v novém rozhovoru náš kolega Martin Mužný, expert dohledu ČNB v oblasti kontroly opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Obsah:

01:44 - Zneužití identity prostřednictvím vylákání identifikačních údajů klienta – výhodná práce z domova, rychlá půjčka

04:00  – Typologie podvodů – pomoc při vyřizování dědictví za odměnu, podvodné sbírky, legenda vnuk v tísni, seznamka přes internet

07:27 – Jak se podvodům bránit a co dělat, když se stanete obětí podvodu? 

09:43 – Oběť zneužití identity či podvodu se může stát i pachatelem trestného činu z nedbalosti

10:51 – Role České národní banky a finančních institucí při potírání legalizace výnosů z trestné činnosti

Zárodek budoucí evropské federace, nebo morální hazard? Viceguvernér ČNB Marek Mora o plánu EU půjčit si na obnovu ekonomik 750 miliard eur a o tom, kdo bude tyto dluhopisy splácet. Lze společný evropský dluh přirovnat ke kroku Alexandera Hamiltona, který po válce o nezávislost ve Spojených státech přispěl k vytvoření americké federace tím, že navrhl, aby válečné dluhy tehdejších třinácti jednotlivých států převzala federální vláda?

Obsah:

00:35 Jak vnímáte programy Evropské unie SURE a zejména Evropský fond obnovy Next Generation EU, v němž si mají evropské země na restart svých ekonomik po pandemii koronaviru společně půjčit 750 miliard eur? Je to přelomový okamžik evropské integrace, jak o tom mnozí hovoří?

04:37 Proč EU usiluje o vydání společných dluhopisů – bylo to skutečně nutné? Nemohly si na restart ekonomiky po pandemii půjčit samy členské státy?

06:20 Kdo tyto dluhopisy bude splácet – EU, nebo národní vlády? A co když některá ze zemí půjčku nesplatí – bude EU ručit?

08:08 V dubnu EU schválila i program SURE, který je zaměřený na řešení dopadů koronavirové krize na zaměstnanost. V rámci programu se už v říjnu a listopadu 2020 prodalo 31 miliard eur v tzv. sociálních dluhopisech EU. Investoři poptávali více než desetkrát tolik, než kolik chtěla EK získat. Jak si vysvětlujete tak silný zájem o tyto dluhopisy?

09:32 Kolik peněz z EU získá Česko v příštích letech?

10:13 Jaké jsou podmínky čerpání prostředků? Je to na libovůli jednotlivých členských států?

11:28 Podmíněno je to ale také respektem k hodnotám vlády práva. Nedávno se podařilo ukončit blokování schválení rozpočtu i vzniku fondu Next Generation Europe Polskem a Maďarskem právě kvůli této podmínce. Je tedy cesta k ambicióznímu projektu otevřena?

13:51 Jak se na tento vývoj díváte z pohledu centrálního bankéře? Má to vůbec nějaký dopad na nastavení měnové politiky či politiky na zachování finanční stability?