Dosavadní podpora dobrovolným i profesionálním hasičům, pomoc vědě, vzdělávání a mladých talentům, stejně jako podaná ruka pro zaměstnance, nemají být v blízké budoucnosti záležitostí pouze Česka a Slovenska, Naopak, tyto aktivity se rozšířit všude tam, kde průmyslově-technologický holding působí, prozrazuje v podcastu pro ČTK Connect manažer CSG Nadačního fondu Adam Valenta.

Z původního strojírenského podniku se vypracovala na globálního hráče v oblasti leteckých proudových motorů a pomocných energetických jednotek. Hlavní sídlo má ve Velké Bíteši, kanceláře v Praze a loni v dubnu expandovala do USA. Řeč je o skupině PBS GROUP, slovo má generální ředitel společnosti Petr Kádner.

Nadcházející zimní olympiáda v Itálii je startem běhu na dlouhou trať, zdůrazňuje průmyslová a technologická skupina CSG, a to v souvislosti s generálním partnerstvím tohoto nadnárodního giganta s Českým olympijským týmem. ZOH jsou však jen vrcholem pomyslného ledovce: skupina chce jít do českých měst a vesnic, aby na školách – s pomocí známých sportovců – vedla k pohybu a fair play tisíce mladých lidí. O tom, stejně jako o dalších tématech, hovoří v podcastu ČTK Connect (v seriálu o CSR projektech skupiny CSG) moderátorka Štěpánka Duchková s místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG Davidem Chourem.

Skončené druhé kolo grantové výzvy pro dobrovolné hasiče a co mohou hasiči a jejich spolky od dárce žádat. Jaké jsou další dva pilíře podpor, které rozděluje CSG Nadační fond - a jaká je vůbec bilance práce tohoto nástroje skupiny Czechoslovak Group (CSG), který vznikl letos v březnu. Nejen o tom hovoří v podcastu ČTK Connect s manažerem fondu Adamem Valentou moderátorka Štěpánka Duchková v projektu, který mapuje CSR aktivity skupiny CSG.

Evropská komise předložila v polovině července návrh, jak by mělo vypadat hospodaření s unijními penězi po roce 2028. Rozpočet je vyšší, změny doznaly priority. Dotace se mají v členských zemích rozdělovat podle národních a regionálních plánů partnerství, které mají nahradit složitý systém operačních programů. Podrobnosti toho, s čím přišla unijní exekutiva, co z toho plyne pro Česko a jaký bude další vývoj, řešil v posledním podcastu ČTK Connect „Co je nového, Petře?“ analytik, ekonom a člen NERV Petr Zahradník. Moderovala Libuše Bautzová. Natáčení, které je součástí projektu Veřejná debata o evropských fondech, se konalo 12. srpna.

Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s externími odborníky předložilo vládě doporučení, jak by mělo Česko nakládat s evropskými fondy po roce 2028. Dokument obsahuje tematické bloky, způsoby nakládání s unijními penězi a kritéria pro tyto procesy – dané návrhy předjímají podobu a cíle víceletého finančního rámce EU, jehož první obrysy představí Evropská komise 16. července 2025. O provázanosti národního a unijního přístupu mluvil analytik, ekonom a člen NERV Petr Zahradník v červnovém podcastu ČTK Connect „Co je nového, Petře?“. Moderovala Libuše Bautzová. Audiopořad, který se natáčel 23. června, kdy se budoucím českým strategickým rámcem zabývali ministři, je součástí projektu Veřejná debata o evropských fondech.

O hlavních tématech letošní 20. konference Globsecu, která se koná od 12. do 14. června v Praze, mluvil její prezident Robert Vass. Do Česka se sjede na 2000 hostů z téměř 80 zemí světa. Proč je podle Vasse důležité, aby měla střední Evropa vlastní konferenci o mezinárodních vztazích a globální bezpečnosti? A může být Evropa strategickým diplomatickým mostem mezi mocnostmi na planetě? Jakou roli dnes v mezinárodní diplomacii hrají malé státy jako Česko nebo Slovensko? A jak se mění globální role USA? Mluvilo se také o GeoTech Centru nebo propojování politiky a byznysu.

„Na našich proudových motorech je mimořádný poměr váhy a rozměru vůči tahu motoru. To je to naše know-how, to, co dělá PBS PéBéeSkou. Snažíme se o co nejmenší výrobek s co největším výkonem, tahem a užitnými parametry. Dovolím si říct, že jsme v této kategorii nejlepší na světě,“ říká v rozhovoru pro ČTK Connect generální ředitel PBS Velká Bíteš Milan Macholán.

Příčinou jsou změny, jimiž svět prochází, a EU musí reagovat, nabádá analytik, ekonom a člen NERV Petr Zahradník. Na druhou stranu se on a další experti, kteří připravují vizi čerpání unijních peněz po roce 2028, snaží o to, aby platilo heslo, že nižší kohezní rozpočet nemusí znamenat méně finančních prostředků. Jak na to (a nejenom to) vysvětluje dubnový podcast ČTK Connect „Co je nového, Petře?“, který moderovala Libuše Bautzová v akci „Veřejná debata o evropských fondech. Další díl odvysíláme v červnu.

Přibližně 22 miliard eur, tedy 550 miliard korun, představuje nabídka z fondů EU pro Českou republiku na roky 2021 až 2027. Pokud by z podané ruky pro léta 2028 až 2034 vypadly zdroje k Fondu soudržnosti, který pomáhá ekonomicky slabším členským státům, mohla by příští alokace představovat zhruba 450 miliard, uvádí analytik, ekonom a člen NERV Petr Zahradník s tím, že jde o jeho expertní, nikoli politický odhad. Únorový podcast ČTK Connect „Co je nového, Petře?“, který moderovala Libuše Bautzová, je třetím ze šesti audiopořadů v projektu „Veřejná debata o evropských fondech“ pro Evropskou komisi. Další díl odvysíláme v dubnu.