Co čteš?

Co čteš?

By RespektArtsBooks
Download on the App Store

Co čteš? episodes

  • Co má společného Trump, Putin, Křetínský i Tykač? Jak vypadá skutečná konspirace o změně klimatu

    Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.

    Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.

    „Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.  Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera.

    „Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné  v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.

    „SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.


    1 hr 25 min
  • Jung do psychologie propašoval pravdu mýtu a ukázal možnou cestu z krize středního věku

    S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let.


    Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí.


    "V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.


    Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

    1 hr 4 min
  • Bohatí bohatnou a chudí chudnou. To je možná největší ohrožení liberální demokracie

    S filozofem Matejem Cíbikem o aktuální kondici liberalismu ve střední Evropě, vnitřních rozporech systému, hloupých i nebezpečných politikách ohrožujících liberální stát a jeho nové knize.

    Liberalismus - pro jedny představuje vytoužený systém spojený s hodnotami jako je svoboda, rovnost emancipovaných občanů a vzájemný respekt a to i ve vztahu ke státu. Liberálně demokratické uspořádání funguje jako hrací pole se spravedlivými pravidly umožňující soutěž různých myšlenek a přístupů ve veřejné debatě, trhu i politice, kde má mít každý člověk šanci bez ohledu na svůj původ.

    Jiným zní označení liberál a liberální stát v uších jako výsměch z úst kosmopolitních elit a obyvatel metropolí, nálepka ospravedlňující neoliberální postupy a sílící ekonomickou či majetkovou nerovnost nebo jako ideologie, která pro někoho nebezpečně relativizuje určité tradice a identity. A nezanedbatelná část lidí také pokukuje po jiných teoriích a systémech v nichž jednotlivec není stavěn takto vysoko. A právě o různých podobách liberalismu ve střední Evropě, jeho kondici, nepochopení i ohrožení mluví v rozhovoru slovenský filosof Matej Cíbik, který působí na CEU ve Vídní, učí na Univerzitě Pardubice, a je autorem nové knihy Liberálové a ti druzí (Academia, 2025). V čem vidí hlavní ohrožení liberální demokracie ve střední Evropě. Jaké pesimistické a optimistické scénáře může čekat Maďarsko, Slovensko i Česko po parlamentních volbách? Nejen na to se ptá Štěpán Sedláček.

    Přijměte pozvání na další debatu Čtení s Respektem o knize izraelského historika Juvala N. Harariho - Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI

    8. 10. od 19:30 v Antikvariátu Dejvického divadla:

    https://www.dejvickedivadlo.cz/program?m=10&r=2025

    1 hr 9 min
  • Nikdo nemůže nutit učitelku, aby brala plačící děti rodičům z náručí. Jak zvládnout nástup do školky

    S dětskou psycholožkou Hanou Sokolovou a speciální pedagožkou Alenou Pokornou o tom, jak tříleté děti ochránit před zbytečným emočním stresem, adaptačních programech v českých mateřských školách a jejich související knize.

    Neznámé děti, hračky, vůně a jídlo, které jsme z domova neznali; hry na koberci i v zahradě, nová a leckdy první přátelství, úsměv paní učitelky, ale také stud, úzkost, nejistota, hádky, slzy a stesk po rodičích. První dny a týdny v mateřské škole nebývají lehké, a přitom jsou podle psychologů velmi důležité z mnoha hledisek. Dítě opouští domov a trvá, než si zvykne na nové prostředí a lidi, s nimiž má trávit nemalou část dne. K budování důvěry má pomoct adaptace. Co se při tomto procesu odehrává? Jak by měl vypadat z perspektivy dítěte, rodičů a pedagogů? Jaké kolem nástupu dětí do školky kolují mýty či nepochopení? Nejen na to se ptal speciální pedagožky a lektorky učitelů Aleny Pokorné a dětské psycholožky Hany Sokolové v podcastu Čtení s Respektem Štěpán Sedláček.

    Předplatitelé si také můžou přečíst zkrácený přepis podcastového rozhovoru: https://rspkt.cz/300008579

    1 hr 16 min
  • Pokud se vize ruského ideologa Dugina i v Evropě uchytí ještě víc, možná se Rusko zastaví až na Moravě

    S Janem Horníkem z ÚSTR o jeho knize Západ musí být zničen, kde vysvětluje teorie Alexandera Dugina, a o tom, jak se odrážejí v krocích Vladimira Putina a představě euroasijské civilizace. Ptal se Štěpán Sedláček.

    Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje o pozici respektovaného impéria, jemuž se vrátí přinejmenším část vlivu nad územím, které ovládal Sovětský svaz. Přímým důsledkem je destrukce, zabíjení a utrpení milionů lidí, které pokračuje na Ukrajině. Historických paralel, ideologií a politických teorií, o které může režim bývalého agenta KGB své plány opřít a nacházet v nich vyšší smysl a ospravedlnění, je víc. Patří k nim také dílo Alexandra Dugina a jeho myšlenka obnovy euroasijského impéria. Právě o Duginových - někdy vysmívaných, ale čím dál vlivnějších - představách a jejich nebezpečnosti mluvil Štěpán Sedláček s Janem Horníkem z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je autorem knihy Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize, kterou vydalo nakladatelství Argo. Na čem stojí Duginova čtvrtá politická teorie? Jakou roli připisuje jednotlivci a jak se vymezuje vůči liberalismu? Jak se aktuální geopolitická situace kolem ruské agrese na Ukrajině jeví z Duginova světonázoru. A jak se propisuje do politiky prezidenta Vladimira Putina? Nejen o tom uslyšíte v dalším Čtení s Respektem.


    1 hr 15 min
  • Nick Bostrom: Čeká nás krok do neznáma. AI může změnit skoro vše, co znamená být člověkem

    Se švédským filosofem o možných dopadech nástupu obecné umělé inteligence a superinteligence, smyslu života i možnosti, že všichni žijeme v nějakém matrixu a i jeho nejnovější knize Deep Utopia Life and Meaning in a Solved World . Ptal se Štěpán Sedláček.


    Přepis rozhovoru si můžete přečíst tady: Nick Bostrom: Čeká nás krok do neznáma. AI může změnit skoro vše, co znamená být člověkem

    38 min
  • Když umělá inteligence upravuje i kód života a nechce se nechat vypnout

    Čtení s Respektem #12 s Kristinou a Stanislavem Fortovými, Janem Pačesem a Martinem Uhlířem o umělé inteligenci, která urychluje evoluci, regulacích i virech navržených v garáži nad knihou Nezadržitelná vlna. Moderuje Štěpán Sedláček.

    Valí se na nás další nezadržitelná vlna inovací, tentokrát podnícených rozvojem pokročilé umělé inteligence, ale také biotechnologií. Potenciální přínosy i rizika souvisejících objevů vyplývajících ze spojení sil AI a syntetické biologie nemají obdoby. Můžou zásadně proměnit fungování a směřování společností, firem a států. S úpravou genetických informací je ovšem ve hře i podoba života jako takového. Optimistický i varovný popis některých zásadních výzev ve stínu tohoto technologického vývoje nabízí nová kniha Nezadržitelná vlna: Technologie, umělá inteligence, moc a největší dilema 21. století (Audiolibrix). Jejími autory jsou britský spisovatel a výzkumník Michael Bhaskar a Mustafa Suleyman, který spoluzaložil společnost DeepMind a dnes vede Microsoft AI.

    Jaké revoluční změny v pozitivním i negativním smyslu nové technologie můžou způsobit? Co už dnes pokročilá AI umí mimo jiné na poli biologie? Je naznačený vývoj skutečně nezadržitelný? A jak lze přicházející vlnu nejlépe usměrnit či regulovat? Nejen o tom debatoval na Čtení s Respektem v Antikvariátu Dejvického divadla Štěpán Sedláček s analytičkou a odbornicí na regulace AI Kristinou Fort, expertem na AI a vývojářem velkých jazykových modelů Stanislavem Fortem, bioinformatikem a genetikem Janem Pačesem a vědeckým novinářem Martinem Uhlířem. Úvodní ukázku z knihy přečetla dramaturgyně Dejvického divadla Marta Ljubková.

    K tématu debaty doporučujeme také článek: Nejbližší roky rozhodnou, zda bude člověk pastýřem umělé inteligence, nebo naopak

    2 hr 12 min
  • Z opery na Ordinaci v růžové zahradě. Jak se mění kulturní kapitál v 21. století

    S Marií Heřmanovou a Ondřejem Špačkem o tom, jak vzniká a jak se mění vkus. (2. 7. 2024)

    „Svádí to k interpretacím, že rozdělení mezi vysokou anízkou kulturou se rozpadlo, protože kulturní produkty jsou mnohem dostupnější a všichni můžeme konzumovat všechno. Člověk může chodit na operu a pak si domapustit Ordinaci v růžové zahradě nebo třeba seriál na HBO. Ale to podstatné, co se nám ve výzkumu ukazuje je, že to neznamená, že by rozdíly vymizely a všichni jsme si ve spotřebě rovni,“ jak popisuje sociální antropoložka Marie Heřmanová působící na Sociologické ústavu Akademie věd ČR, tyto rozdíly se jen manifestují jinak.

    „S kulturní všežravostí je spojené rozostření žánrovýchškatulek. Už neplatí, že vážná hudba má pozitivní znaménko a pop nebo rock zase negativní. Ale to neznamená, že uvnitř žánrů nejsou rozdíly. Můžete mít komiks, který je oceňovaný a jiný hodnocený jako brak. A další věcí je způsob konzumace. Dva lidi, kteří zaškrtnou, že se jim něco líbí, k dané věci můžoupřistupovat zcela jinak. Jeden na to třeba může nahlížet ironicky. A jejich rozdílné přístupy k dílu můžou mít jinou váhu v kulturní hře,“ doplňuje sociolog Ondřej Špaček z Fakulty humanitních studií UK.

    Jak se mění pravidla vkusu a související společenskérozdíly? V čem je perspektiva Pierra Bourdieuho a jeho koncepty jako kulturní kapitál nebo habitus stále cenné? Jak různě se podepisují na hodnocení děl influenceři a kulturní novináři? Jakou roli v tom hraje autenticita? Co novéhoukázal výzkum mezi studenty UK a na pražských místech kulturní spotřeby, o který mimo jiné opírá svou knihu Pravidla vkusu (Host, 2024) čtveřice autorů  Marie Heřmanová,  Michal Lehečka,  Ondřej Špaček a Ludmila Wladyniak. I o tom mluvili dva z nich v podcastu týdeníku Respekt. Ptal se jich Štěpán Sedláček.

     


    1 hr 7 min
  • Zažít České peklo. Jak si Češi v uniformách SS nebo U.S. Army vyřizují účty s dějinami

    S Petrem Wohlmuthem o rekonstrukcích událostí minulých válek, nové knize o reenactmentu, i o ústupu německých vojáků a o tom, jak si v Estonsku připomínají události známé jako "Nymburská poprava". Moderuje Štěpán Sedláček.

    Osmdesáté výročí konce druhé světové války je mimo jiné spojené s řadou akcí, kde různé spolky a kluby vojenské historie zpřítomňují vybrané historické události. K tématu doporučujeme reportáž kolegy Petra Horkého s fotkami Milana Jaroše, kteří zaznamenali tradiční průjezd kolony amerických džípů západními Čechami: Jsme tým Amerika. Ale nevíme, jestli by nás osvobodila i dnes.

    Podobné ukázky vojenské techniky nebo inscenace bojů na barikádách před diváky jsou pomyslnou špičkou ledovce. Ten utvářejí tisíce lidí, kteří se v Česku věnují tzv. reenactmentu - a nemalou část svých aktivit provozují záměrně stranou očí veřejnosti. Jaký je rozdíl mezi jejich veřejnými a soukromými akcemi? Jaký význam podobné akce mají z hlediska účastníků těchto rekonstrukcí v různých uniformách? Co vede lidi k tomu, že se věnují náročnému koníčku, kdy simulují válečné střety z různých epoch od starověku po konflikty 20. století a investují nemalé peníze do výzbroje a dalších reálií?

    52 min
  • Už máme vztahy s AI. James Bridle ukazuje, že je nejvyšší čas navázat je i s inteligentními tvory

    Čtení s Respektem #11 s Terezou Vandrovcovou, Michalem Kindernayem a Pavlem Turkem o knize Způsoby bytí a sebestředném pohledu lidí na inteligenci. Moderuje Štěpán Sedláček.Lidé jsou bezpochyby inteligentní bytosti. Mnozí soudí, že vůbec nejinteligentnější na Zemi. Zároveň však kolektivně sami pod sebou řežou větev, když přivádějí řadu ekosystémů ke kolapsu.  James Bridle ve své nové knize Způsoby bytí (Host) s odkazem na vědecké poznatky i posuny ve filosofii polemizuje s představou, že je inteligence výlučně lidská vlastnost. Své vyprávění začíná v horách severozápadního Řecka, kde právě ropná společnost za pomoci umělé inteligence vykolíkovává část nedotčené divočiny a předurčuje jí tak ke zkáze. A právě mezi rostlinami, zvířaty a dalšími organismy ve světech, které mizejí pod rukama lidí a jejich čím dál inteligentnějších technologií, Bridle nachází jiné druhy myšlení a provozování inteligence. Klade si přitom otázku jak s nimi žít ve větší symbióze a jak díky nim přehodnotit pohled na naší vlastní inteligenci.

    Oproti předchozí knize Temné zítřky (Host), která pojednávala o odcizení našim vlastním technologiím, zde vybízí k hledání a učení se od inteligence na místech, kde bychom ji možná nehledali. Jaké nové možnosti to otevírá? Co získáme a ztrácím, když vystoupíme z antropocentrické perspektivy? O knize Způsoby bytí dalším. Nejen o tom debatovali  Čtení s Respektem v Antikvariátu Dejvického divadla socioložka a odbornice na Animal studie Tereza Vandrovcová, umělec, performer a kurátor Michal Kindernay a novinář Pavel Turek. Večerem provázel a ukázku z knihy četl Štěpán Sedláček.

    1 hr 36 min

About Co čteš?

From the publisher's feed

Literární podcast Evy Soukeníkové a Štěpána Sedláčka o knihách, které nás baví, překvapují, rozčilují i nutí přemýšlet. V rozhovorech s autory, autorkami nebo kulturními publicisty a publicistkami…