CZ DIALOGY

Součástí Velitelství informačních a kybernetických sil (VeInKyS) je 91. skupina informačního boje. Jde o útvar Armády České republiky určený k provádění informačních operací, psychologických operací, civilně-vojenské spolupráce (CIMIC), monitorování informačního prostoru a podpoře strategické komunikace (StratCom). Disponuje dvěma středisky informačních operací, z nichž je jedno tvořené vojáky aktivní zálohy. Má také středisko CIMIC, středisko informační podpory a středisko podpory StratCom. Tyto jednotky pak podporuje skupina tvorby produktů svou multimediální tvorbou a četa zabezpečení základní logistikou. Útvar je schopen podporovat tři manévrové prvky Armády České republiky, 4. brigádu rychlého nasazení, 7. mechanizovanou brigádu a 43. výsadkový pluk, a může působit i ve prospěch strategického stupně, zejména generálního štábu. Velitelem 91. skupiny informačního boje je plukovník Ivo Zelinka, který byl hostem dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Vojenský technický ústav (VTÚ) jako státní podnik zřizovaný Ministerstvem obrany ČR se specializuje na výzkum, vývoj a zkoušení technologií a zařízení pro obranný a bezpečnostní sektor. Jeho hlavní činností je vývoj, modernizace, testování a certifikace vojenské techniky, výzbroje, speciální elektroniky a dalších systémů pro Armádu ČR a další bezpečnostní složky. O významu tohoto státního podniku, různých výzvách a budoucích záměrech jsme si povídali v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY s ředitelem VTÚ Jiřím Kašpárkem.

Státní podnik LOM PRAHA patří mezi nejstarší podniky leteckého průmyslu v českých zemích. Letos si připomínáme 110. výročí jeho založení. Historie LOM PRAHA začala 5. října 1915, kdy byla dokončena výroba prvního leteckého motoru typu Hiero v leteckém oddělení firmy Breitfeld-Daněk. Letecké motory Hiero byly dílem předválečného automobilového závodníka a leteckého průkopníka Otto Hieronima. Dnes LOM PRAHA primárně poskytuje služby a servis Armádě České republiky. Daří se mu přecházet na západní technologie a u těch východních si drží schopnost poskytovat servis i nadále. Nejen o úspěšném vývoji státního podniku LOM PRAHA jsme se bavili s jeho ředitelem Jiřím Protivou.

Od začátku letošního roku mají Pozemní síly Armády ČR nového velitele, kterým je generálmajor Josef Trojánek. Do této hodnosti byl povýšen na nedávném řádovém dnu u příležitosti 80. výročí konce 2. světové války. Generála Trojánka čeká v jeho nové pozici mnoho práce, zejména v rámci modernizace pozemních sil. K zásadnímu nárůstu schopností by mělo dojít například u dělostřelectva, a to zavedením nových zbraňových systémů CAESAR, včetně systému řízení palby. Naše jediná těžká brigáda, kterou je 7. mechanizovaná brigáda, přechází na tankovou platformu Leopard 2 a moderní švédská pásová bojová vozidla pěchoty CV90. Dosavadní vozidla Pandur II 8x8 CZ sloužící u 4. brigády rychlého nasazení pak budou pravděpodobně nahrazena novými kolovými obrněnci. Klíčovým parametrem naplnění úkolů pozemních sil je personální otázka, především zlepšení podmínek služby v armádě, udržení dosavadních zkušených profesionálů a zároveň zefektivnění náboru nových vojáků. Nejen těmto tématům jsme se věnovali v následujícím rozsáhlém rozhovoru s generálem Josefem Trojánkem.

Za posledních pět let se bezpečnostní situace v Evropě i ve světě dramaticky změnila. Na začátku svého mandátu ministryně obrany oznámila desatero priorit, které jsou klíčové pro udržení schopností Armády ČR. Bylo vyhlášeno a zahájeno množství modernizačních projektů, rozeběhly se resortní státní podniky, podařilo se nastartovat komunikaci s představiteli obranného průmyslu. V nedávné době byly rovněž nastaveny nové parametry platových podmínek vojáků. Zároveň je potřeba říci, že i přes veškerou snahu se nepodařilo naplnit Capability Targets pro období do roku 2025 a armáda už musí splnit cíle nové. Nedaří se také nábor do armády. O tom všem jsme si povídali s ministryní obrany Janou Černochovou v rámci našeho pořadu CZ DIALOGY.

Představovat dlouze Tomáše Kopečného jako vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny asi není nutné. Je ostatně pravidelným hostem našeho pořadu CZ DIALOGY. V minulosti působil deset let na ministerstvu obrany, naposledy jako náměstek ministra obrany pro řízení průmyslové spolupráce. Od počátku války na Ukrajině systematicky rozvíjí spolupráci České republiky a Ukrajiny, za což získal řád za zásluhy a řád prince Jaroslava Moudrého od prezidenta Zelenského. Nejvyšší státní vyznamenání pro cizince přebral během své poslední cesty po boku prezidenta Pavla. Tomáše Kopečného jsme po čase opět požádali o rozhovor, abychom zjistili, v jaké situaci se nyní Ukrajina nachází a jak se mění priority pomoci této zemi.

S blížícím se 80. výročím konce druhé světové války společně se zkušenostmi z probíhající války na Ukrajině si stále častěji klademe otázky, zda se historie opakuje a jestli existují nějaké paralely. Odpovědi nabízí nejen stálá expozice Armádního muzea na Žižkově, ale také bohatá nabídka dalších výstav a doprovodného programu pro studenty i veřejnost, kterou Vojenský historický ústav připravuje a nabízí. Nejen o tom jsme si povídali v dalším díle našeho pořadu CZ DIALOGY s ředitelem odboru muzeí Vojenského historického ústavu Praha plukovníkem Michalem Burianem.

Význam aktivní zálohy v Armádě České republiky neustále roste, proto jsme do dalšího pokračování našeho pořadu CZ DIALOGY pozvali kapitána Jana „Sullyho“ Heřmánka. Ten je již 14 let vojákem v aktivní záloze u bojového útvaru 7. mechanizované brigády AČR. Kromě toho od roku 2022 aktivně pomáhá na Ukrajině, je předsedou známého spolku Team 4 Ukraine. Probírali jsme tak nejen cíle a priority v budování Aktivní zálohy AČR, ale hovořili jsme také o praktických zkušenostech při poskytování pomoci bojující Ukrajině.

Vzdušné síly AČR v současnosti řeší rozběhnuté modernizační projekty, nové technologie, ale také nové cíle v rámci NATO a naplňování národní strategie. S tím jsou spojeny nemalé výzvy týkající se výcviku, přípravy personálu, zavádění nových taktických postupů a nových příprav či náboru nových příslušníků vzdušných sil. Nejen o tom jsme si povídali se zástupcem velitele Vzdušných sil AČR brigádním generálem Petrem Tománkem.

Český obranný průmysl zažívá v posledních letech dramatický růst. V roce 2023 dosáhly tržby českých zbrojovek podle analýzy poradenské společnosti Ernst & Young pro Hospodářskou komoru ČR celkem tří miliard eur, v přepočtu téměř 75,3 miliardy korun. To odpovídá přibližně 1 % HDP České republiky. Více než dvě třetiny tržeb, skoro 2,1 miliardy eur, pocházely ze zahraničí. Export tuzemských zbrojovek se v letech 2021 až 2022 zvýšil o 350 procent, což bylo podle studie způsobeno zejména přímým vývozem na Ukrajinu, který vzrostl 40krát, a také zvýšeným zaměřením ostatních evropských zemí na zbrojní průmysl. Zhruba 130 společností sdružených v Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu ČR zaměstnává kolem 20 000 lidí. Nejen ohledně stavu českého obranného průmyslu jsme si v dalším díle pořadu CZ DIALOGY povídali s předsedou Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Lubomírem Kovaříkem.