CZ DIALOGY

Na první pohled nejsou vidět, ale za poslední dva roky násobně rostou – řeč je o kybernetických a hybridních hrozbách, které se na Českou republiku valí ještě intenzivněji než před rokem. V souvislosti s kybernetickou bezpečnostní společnost Microsoft každoročně publikuje tzv. Digital Defense Report. Když jsme o tomto dokumentu v rámci našeho dalšího dílu diskusního pořadu CZ DIALOGY hovořili s ředitelem pro technologické standardy společnosti Microsoft ČR Daliborem Kačmářem, ukázal nám pro porovnání dokumenty za rok 2022 a 2023. Druhý dokument byl svým objemem jednou takový a zhruba tak lze na první pohled měřit i vzrůstající nebezpečnost těchto hrozeb. Česká republika zřejmě v tomto roce přijme nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který jednak implementuje evropskou směrnici NIS2 a zároveň přináší další povinnosti českým subjektům kritické infrastruktury tak, aby byly pro naší zemi dopady každodenních intenzivních kybernetických útoků co nejnižší.

Ve Vojenské policii (VP) došlo ke zklidnění situace a narovnání mezilidských vztahů. Tak hodnotí klima uvnitř VP její náčelník brigádní generál Jiří Roček, který byl jmenován do své funkce 1. března letošního roku. Jako první muž VP si generál Roček vytyčil jasné cíle, a to pokračovat v nastaveném trendu s důrazem na podporu Ozbrojených sil ČR jak u nás, tak v zahraničních operacích. Dále je jeho prioritou pokračovat v obnově techniky, zbraní a materiálu. Hlavní prioritou je však zintenzivnění výcviku a nábor nového personálu. O aktuální situaci, o nákupech, zahraničních misích vojenských policistů a dalších důležitých věcech jsme si v rámci našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY popovídali právě s Jiřím Ročkem.

Spolupráce Armády České republiky a Českého vysokého učení technického (ČVUT) se po dubnovém podpisu memoranda rozbíhá naostro. V prosinci se uskutečnila první jednání pracovních skupin složených z odborníků ČVUT, zástupců Generálního štábu Armády ČR a ministerstva obrany, šlo o Strukturovaný vědeckovýzkumný dialog ČVUT a GŠ AČR. Armáda zahájila velkou modernizaci pro nebližší sedmileté období. Právě o rozsahu a intenzitě spolupráce AČR s vysokými školami a vědeckou obcí hovoří v dalším pokračování našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč.

Zvyšování informovanosti laické i odborné veřejnosti o bezpečnostní politice a transatlantických vztazích – to jsou hlavní cíle spolku Jagello 2000. Předsedou spolku, který je hlavním českým subjektem veřejné diplomacie v oblasti bezpečnostní politiky a členství České republiky v NATO, je Zbyněk Pavlačík. Jagello 2000 se podílí také na projektech zaměřených na Evropskou unii. Mezi nejvýznamnější akce pořádané tímto spolkem patří bezesporu dvoudenní akce Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR. Další věhlasnou akcí spolku je mezinárodní bezpečnostní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“, která letos proběhla už po desáté. Nejen o činnosti zmíněného spolku jsme si s jeho předsedou popovídali v rámci dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je ústřední orgán státní správy pro hospodářská opatření v krizových situacích a pro státní hmotné rezervy. V posledním období jsme o ní mohli slyšet například v rámci pandemie covid-19. Letos v létě zase v souvislosti s tím, že právě tato instituce poskytla mostní konstrukce pro záplavami postižené Slovinsko. Správa státních hmotných rezerv se podílí také na poskytování humanitární pomoci do zahraničí. V jejím čele je od roku 2014 Pavel Švagr, který nedávno ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu, obhájil svůj mandát na příštích 5 let. O pozici SSHR v rámci obranné strategie, schopnosti reagovat na případné hrozby apod. jsme v rámci dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY diskutovali právě s předsedou SSHR Pavlem Švagrem.

Přelomový vládní dokument nazvaný Obranná strategie ČR 2023 přichází s tím, co je potřeba udělat proto, aby obrana naší země byla silná a spolehlivá. Současně směřuje k celospolečenskému přístupu k obraně, který dnes vidíme například na Ukrajině nebo v Izraeli. Je to v podstatě nutná podmínka k tomu, aby dokument fungoval. Zajímalo nás, jestli si česká společnost dostatečně uvědomuje možné hrozby a jestli je na ně připravena, avšak tentokrát jsme na tento problém nepohlíželi z hlediska armády nebo resortu obrany, ale šlo nám o politologický a společenský úhel pohledu. Proto jsme si tentokrát do našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY pozvali zástupce vedoucího Katedry politologie, Fakulty sociálních věd, Univerzity Karlovy RNDr. Jana Kofroně, Ph.D.

Válka na Ukrajině, válka v Izraeli a terorismus – to jsou v této chvíli tři největší témata agendy Severoatlantické aliance. Jejím úkolem je nejen odstrašení protivníka, ale také systematická práce na stabilizaci současné stále se zhoršující bezpečnostní situace. Podle velvyslance a stálého představitele ČR při NATO Jakuba Landovského, kterého jsme si pozvali do dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY, je potřeba mluvit s českou veřejností, protože i ona jistě vnímá na obrazovkách svých telefonů nebo televizí, že svět není úplně v pořádku. V rámci rozhovoru jsme se zaměřili nejen na činnosti NATO, ale také jsme probírali možná řešení současné bezpečnostní situace.

Vláda České republiky nedávno přijala klíčový dokument – Obrannou strategii ČR 2023. Pro Sekci plánování schopností Ministerstva obrany to znamená spoustu práce, neboť daná sekce odpovídá za její rozpracování do podmínek Armády České republiky a za řízení úkolů obranného plánování se zaměřením na plánování výstavby a schopností sil v rámci Armády České republiky. Mezi další úkoly této sekce patří zpracování válečné struktury ozbrojených sil a jejich mobilizace, odpovídá také za řízení systému mobilizačního rozvinutí, za řízení systému doplňování ozbrojených sil vojáky v aktivní záloze, za zpracování plánu rozvinutí ozbrojených sil a Doktríny Armády České republiky. Odpovídá i za plánování umístění Armády České republiky a za stanovení a rozdělení přidělených limitů tabulkových počtů osob resortu ministerstva obrany pro příslušný kalendářní rok. V gesci Sekce plánování schopností Ministerstva obrany je také zpracování ročního plánu resortu a koordinace zpracovávání podkladů do střednědobého plánu činnosti za Armádu České republiky. Ředitelem dané sekce je brigádní generál Miroslav Feix, kterého jsme si pozvali do dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Plukovník Ivo Zelinka je v současné době velitelem Skupiny kybernetických a informačních sil v Olomouci. Mnoho lidí ho zná také jako vedoucího komunikace AČR, kterým byl v první polovině letošního roku. Život plk. Zelinky je však spojen hlavně se 43. výsadkovým praporem, resp. plukem. V minulosti se zúčastnil celkem čtyř zahraničních operací, jedné na území Kosova a třech v Afghánistánu. Ve Spojených státech absolvoval elitní kurz US Army Ranger School a také získal titul magistr vojenských věd na Univerzitě námořní pěchoty. Plk. Zelinka přijal naše pozvání a stal se jedním z dalších hostů našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Spolu s blížícím se termínem rozhodnutí vlády ohledně pořízení stíhacích letounů 5. generace F-35 Lighting II se množí informace o jejich potřebnosti pro rozvoj schopností Armády České republiky, ale objevují se také kritické hlasy, které mluví o vysokých finančních nákladech, nutnosti výstavby infrastrukturních staveb pro letectvo a hovoří se i o personálních problémech. Z těchto důvodů jsme do speciálního dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY pozvali brigádního generála Jaroslava Míku, který je nejen zástupcem ředitele Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ČR, ale je také vedoucím integrovaného pracovního týmu s názvem Taktické letectvo AČR, který má za úkol naplánovat a nalézt správné řešení pro celý přerod nadzvukového taktického letectva Vzdušných sil AČR do páté generace. Generál Míka byl také v letech 2020–2022 velitelem 21. základny taktického letectva Čáslav a v roce 2009 byl velitelem vůbec první stíhací jednotky AČR nasazené v zahraničí, a to v Pobaltí.