Lékařce Vlastě Kálalové se přezdívalo český Albert Schweitzer. Zájem o tropické choroby ji zavedl do Iráku, kde praktikovala medicínu a zakládala nemocnici v době, kdy ženy-lékařky nebyly běžně k vidění ani v evropských ordinacích.

Boje v Sýrii, energetika nebo třeba cestování. To jsou hlavní témata, o kterých budou v Ankaře jednat ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho turecký protějšek Mevlüt Cavusoglu. Jednání je důkazem stále pevnějších vztahů mezi oběma zeměmi a jejich ochotě postupovat společně pokud jde o Sýrii.

Markéta Kyliánová vystupovala jako exotická tanečnice. Ovace sklízela nejen v legendárním pražském kabaretu Červená sedma, ale i v Národním divadle a na světových turné.

Devítičlenná neoficiální delegace poslanců, která měla koncem srpna za peníze Pekingu letět do Číny, se postupně rozpadá. Cestu nepodpořil organizační výbor Sněmovny, protože nebyl jasný její účel ani klíč, podle kterého byli vybráni její účastníci.

Adéla Kochanovská-Němejcová se do historie zapsala nejen jako první profesorka inženýrství na České vysokém učení technickém, ale především jako průkopnice rentgenografie.

Vědci se zkoumáním sorpčních schopností rostliných slupek zabývají už léta. Přestože slupky mají slibné vlastnosti, jejich praktické využití při čištění vody se ale zatím nepodařilo prosadit.

Neziskové organizace mají podle plánu vlády přijít o tři z celkem čtrnácti miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová ale uklidňuje, že o peníze nezkrátí organizace pomáhající handicapovaným lidem, starším či sociálně slabým. Premiér Andrej Babiš (ANO) zase nechce sahat na dotace pro sportovce.

Jedna z prvních českých akademických malířek Vlasta Vostřebalová-Fischerová vynikala svými sociálně laděnými obrazy ženských „antihrdinek“ i nekonvenčními názory na manželství a roli žen.

Milada Petříková-Pavlíková se do historie zapsala jako první česká architekta. Zabývala se především sociálním bydlením. V jejích domech nacházely útočiště stovky žen v tíživé životní situaci.

Dva chilští vědci přišli s nápadem na výrobu pytlíků rozpustných ve vodě. Rozpuštěný sáček pak člověk může dokonce i vypít. Využitelnost takového materiálu v praxi je ale podle chemika z VŠCHT pochybná.